Wikipedie:Zákony Wikipedie

„Kdybych byl býval věděl, co mě tu čeká, tak bych sem nelezl,“ říká si editor Wikipedie, ať už odchází, odchodem vyhrožuje nebo trpně přežívá. A přitom následky nemoci zvané wikipediholismus jsou známé a dávno probádané, stejně jako mnoho jiných zákonitostí Wikipedie. O tom všem by si zde měl přečíst každý, kdo se chystá zřídit si na Wikipedii účet. Pokud si ho pak přesto založí, může všechny následky přičítat jen sám sobě.

Stránka byla vytvořena na základě podobné Raulovy anglické stránky. Nově objevené zákony prosím připisujte do patřičné rubriky.

Uvedení editovat

  • Základní paradox Wikipedie: Wikipedie funguje pouze v praxi. Teoreticky by nikdy fungovat neměla.
  • Redwolfův důsledek: Wikipedie tudíž je opravdový komunismus.
  • Zginderův důsledek: Proto je nemožné předpovědět, kdy Wikipedie fungovat přestane.
  • Zeměplošský důsledek (Duff): Wikipedie tudíž funguje jen proto, že by nesnesla nápor šílených a vzteklých wikipedistů, až fungovat přestane.

Wikipedisté a jiní pomatenci editovat

Netvrdím, že Wikipedie je mrhání časem, avšak určitě je tu pro ty, kteří mohou mrhat časem. (Fastfission)

Šílenci editovat

  • Raulův doplněk: Je také úměrná počtu vykřičníků a VELKÝCH PÍSMEN!!!
  • Danův poddoplněk: A procentu tučného či barevného písma v jeho/jejích komentářích na diskusních stránkách.
  • Anonymův podpoddoplněk: A počtu znaků v podpisu.
  • Ioannův podpodpoddoplněk: Použije-li v podpisu jinou abecedu než latinku, násobte počet znaků čtyřmi.
  • RyanGerbilovo pozorování: Ještě žádná kvalitní editace nebyla shrnuta SAMÝMI VELKÝMI PÍSMENY.
  • Hnetubudovo doplnění: Totéž platí, pokud je ve shrnutí editace použito slovo „pravda“ nebo „lež“, stejně jako tehdy, kdy je editorovo uživatelské jméno shodné s názvem příslušného článku.
  • Kosebamseův zákon: Lidé s výraznými názory nebývají blokováni za propagaci výrazných názorů. Blokují se pro porušování obvyklých norem chování, jehož se dopouštějí, když se pokoušejí hájit svoje názory.
  • Důsledek: Pomatenost ideje je nepřímo úměrná tomu, jak pečlivě její přívrženci respektují společenské normy.
  • Osmý Raulův zákon: Na Wikipedii působí neúměrně mnoho gayů, lidí vydávajících se za příslušníky opačného pohlaví a těch, které nadměrně vzrušují zvířátka. Není přesně známo proč, ale NullC nadhodil, že „všechna nová média nejdříve prozkoumají menšiny a lidé na okraji společnosti“.
  • Ioannův dodatek: Na Wikipedii také působí neúměrně mnoho lidí, kteří zastávají nejrůznější neobvyklé názory a tvrdošíjně je zde prosazují.
  • Thomazzovo povzdechnutí: Největší výhoda wikipedie je ta, že ji může editovat každý. Největší nevýhoda wikipedie je ta, že ji může editovat opravdu každý.
  • Důsledek (Ioannes Pragensis): Hledáte-li nestrannou informaci o nějakém neobvyklém názoru či vyšinutém chování, Wikipedie nebývá nejvhodnějším zdrojem. Hledáte-li však vyznavače tohoto názoru či jedince postižené tímto typem chování, Wikipedie je nenahraditelná.
  • Důsledek (Ioannes Pragensis): Wikipedie je největší blázinec světa.
  • Kickerův podotek (Kalupinka): Přesto se zde kupodivu dosud neobjevil Zkopaný, a to dokonce ani jako součást České internetové memy.
  • Důsledek (HereToHelp): Články o seriózních věcech jsou na Wikipedii méně rozvinuté než články o okrajových kuriozitách.
  • Lubafův zákon: Přísun duševního zdraví na Wikipedii nelze zvyšovat. Čím více tedy je uživatelů, tím pravděpodobněji je každý z nich cvok.
  • Chrisdova formulace: Suma zdravého rozumu na Wikipedii je zhruba konstantní, populace roste.

Trollové editovat

  • Jedenáctý Raulův zákon: Na arbitrážní výbor si nejhlasitěji stěžují ti, které výbor potrestal za jejich špatné chování. Podobně změnu pravidel nejhorlivěji hájí ti, kteří nejvíc kašlou na stávající pravidla.
  • Raulův zákon o trollech: Pokud je v nějakém diskusním fóru dost trollů, tak tito trollové brzy odvedou výbornou práci tím, že se navzájem dokonale znemožní.
  • Ioannův dodatek (Zákon serveru Novinky.cz): Pokud v diskusním fóru trollové a choromyslní přispěvatelé zcela převáží, tak dokonale znemožní i toto diskusní fórum.
  • Ioannův důsledek: Blokovat, blokovat, blokovat.
  • Bachmannův zákon o trollech: Trollové jsou hnací silou Wikipedie. Nejhorší trollové často vyprovokují nejlepší editory k vytvoření vynikajícího článku s neprůstřelnými referencemi tam, kde by bez trollů zůstal jen krátký odstaveček.
  • Sagredoův důsledek: Schopnost editora je přímo úměrná míře, v jaké na něho útočí trollové.
  • Důsledek: Trollové jsou přerostlé děti.
  • Dvorapův dovětek: Což však neznamená, že jsou děti lepší než trollové, naopak.
  • Zákon Calvina a Hobbese: Trocha hrubosti a neúcty dokáže povýšit bezbarvé setkání na střet vůlí a dodat dramatičnost jinak nudnému dni.
  • Důsledek: Předpoklad, že jedinec nebo skupina si nezaslouží uctivé zacházení, má silně sebenaplňující charakter.
  • Důsledek: Rozdíl mezi provokativní, zdánlivě svévolnou akcí a odůvodněným činem tvoří zdvořilé a srozumitelné vysvětlení.
  • Zobecnění (Ioannes Pragensis): Čím častěji se někdo v debatách ohání nějakým pravidlem, tím pravděpodobnější je, že sám duchem tohoto pravidla pohrdá.
  • Důsledek (První J.smithův zákon): První editor, který po někom hodí pravidlo týkající se chování, je nejspíš zároveň ten, komu by nejvíc prospělo, kdyby si toto pravidlo přečetl.
  • Kamenickův zákon proměny: Nejhoršími trolly jsou ti, kteří kdysi bývali vášnivými seriózními přispěvateli.

Ostatní škůdci editovat

  • Zahakielův princip neurčitosti: Dostatečně inteligentního vandala nelze odlišit od normálního editora.
  • Zahakielův princip nutnosti: Každý článek, který může být vandalizován, buSTE VŠICHNI BLBCÝ!!!!
  • Zahakielova břitva: Nepřičítej vandalismu to, co lze uspokojivě vysvětlit hloupostí.
  • ^demonův zákon webových stránek: Počet vandalů v článku o webové stránce je přímo úměrný počtu návštěvníků této stránky.
  • Důsledek: Čím méně návštěvníků nějaká stránka má, tím méně nestranný bude wikipedijní článek o ní.
  • Třetí zákon Extreme Unction: Problematičtí uživatelé vyhánějí dobré editory z Wikipedie mnohem častěji než dobří uživatelé problematické. Výjimkou jsou přímočaří vandalové, nad nimi dobří uživatelé zvítězí vždy.
  • Ideologický zákon Durovové: Osoba X horlivě zastává nějakou ideologii a přijde ji na Wikipedii propagovat, přičemž poruší řadu pravidel. Uživatelé Y a Z se tomu postaví na odpor, a tak je X nařkne ze spiknutí ve prospěch opačné ideologie. Když Y a Z poukáží na porušení pravidel ze strany X, překroutí X smysl těchto pravidel a obviní z jejich porušení Y a Z. Prožeň tímto mlýnkem kteroukoli ideologii a dostaneš stejnou fašírku.
  • Durovové zákon o škůdcích: Editoři poškozují texty Wikipedie ze tří důvodů: z rozpustilosti, kvůli ideologii a pro zisk. Jenom prvnímu z těchto tří důvodů se čelí snadno.
  • Dodatek Durovové: Každá metoda poškozování Wikipedie už byla někdy vyzkoušena.
  • Dvorapův spor: Wikipedie se neustále vyvíjí. Každá metoda poškozování Wikipedie bude jednou vyzkoušena.
  • První dkrieglsův zákon: Počet osobních útoků ze strany nějakého editora je nepřímo úměrný počtu kvalitních referencí, které dodá na obranu svého stanoviska.
  • Druhý dkrieglsův zákon: Počet osobních útoků ze strany nějakého editora je přímo úměrný počtu irelevantních citátů, které dodá na obranu svého stanoviska.
  • Amarkovův zákon citátů: Žádná věta není tak jednoznačná, aby její citace vytržená z kontextu nemohla sloužit na podporu zcela pomýleného názoru.
  • První Tearlachův zákon: Čím užší je tematický záběr nějakého editora, tím pravděpodobněji se z něj vyklube problémový uživatel.
  • Hnetubudův zákon rozhněvaného čtenáře aneb Diskutujte s odvahou: Míra sarkasmu, s níž někdo v diskusi upozorní na chybu v článku, je nepřímo úměrná jeho schopnosti a ochotě tuto chybu opravit. (Naštěstí to zas tolik nevadí, protože ve většině případů se nakonec ukáže, že vůbec o chybu nešlo.)
  • Keplerův zákon mobilního zla: Téměř každá editace z mobilního zařízení je vandalismem.

Loutky editovat

  • Alphaxův zákon loutek: Jak počet zablokovaných uživatelů roste k nekonečnu, pravděpodobnost, že daný problémový editor je loutkou někoho z nich, roste k jedné.
  • Gracenotesovo pozorování: Když někdo hodně přispívá, ale jeho uživatelská stránka obsahuje jen holé minimum, tak tento účet nejspíš nebude jeho první.
  • MariusMův zákon: Použije-li nováček slovo loutka, je sám loutka.
  • Amarkovův zákon loutkařství: Čím častěji někdo zdůrazňuje, že není loutka, tím pravděpodobněji jde o loutku.

Inteligence editovat

  • Zákon Woodrowa Wilsona: Vždy jsem patřil k těm, kteří věří, že největší svoboda projevu znamená největší bezpečí, protože když je někdo hlupák, tak je nejlepší umožnit mu, aby mluvením svou hloupost vyjevil ostatním.
  • Sniperzova evokace průměru inteligence: Pomysli, jak hloupý je průměrný wikipedista. A teď si uvědom, že polovina wikipedistů je ještě hloupější.
  • Důsledek: A uvědom si, že většinu článků edituje ta dolní půlka.
  • Dodatek: Inteligenci vandalů nelze měřit kvůli jejich omezenému slovníku.
  • Imunologický zákon Durovové: Objeví-li se někde příspěvek, který obsahuje současně alespoň tři mylné úsudky, pak jeho autor disponuje imunitou vůči rozumu.
  • Důsledek (Zákon Durovové o habituálním selhávání rozumu): Editor, který si zvykl neustále porušovat zákony logiky, v tom bude pokračovat, i když to pro něj bude nevýhodné.
  • Výstraha Durovové: Pokud si dáte tu práci a takovému uživateli krok za krokem ukážete, kde ve svém uvažování chyboval, obviní on z mylného úsudku vás a použije přitom následující dvě schémata dokazování: 1) „mýlíš se, a proto já mám pravdu,“ a 2) „mám pravdu protože mám pravdu protože mám pravdu protože mám pravdu.“
  • Důsledek (Ioannova útěcha): Není třeba se obávat, že na Wikipedii propukne epidemie rozumu.

Zbylí editoři editovat

  • První Alphaxův zákon: Čím déle znáte nějakého editora, tím pravděpodobnější je, že se z něj vyklube mamlas.
  • Kbdankův důsledek: Čím déle znáte a máte rádi nějakého editora, tím pravděpodobnější je, že nadobro opustí Wikipedii.
  • HereToHelpův zákon tvorby encyklopedického obsahu: Čas, který člověk už strávil Wikipedii, je nepřímo úměrný objemu jeho přispívání do encyklopedických článků.
  • Důsledek: Psát články je otrava.
  • Důsledek: Wikipedisté mají mnoho času nazbyt – jen ho zkrátka nevěnují psaní obsahu.
  • Důsledek (Wikipedijní zákon klesajícího výnosu): Jak roste editorovo wikistáří, klesají jeho užitečné editace.
  • Miracetiho zákon kvalitních Wikipedistů: Nejuznávanější editor články nepíše.
  • Důsledek: Čím víc lůzrů, tím víc článků.
  • Důsledek: Čím víc článků, tím víc lůzrů.
  • The Breadův zákon: Čím víc nenávidíte nějakého uživatele, tím pravděpodobněji se s ním dostanete do kontaktu.
  • Titoxdův zákon zachování času: Říci někomu, aby nemarnil čas, je dobrý způsob, jak začít marnit svůj vlastní čas.
  • Kizorův zákon pokory: Lepší editor, který se často mýlí a ví o tom, než editor, který se mýlí velmi zřídka a ví o tom.
  • Anchoressův zákon odchodu: Ve chvíli, kdy si většina editorů všimne, že to s něčí kariérou na Wikipedii jde s kopce, už všechny pokusy vrátit dotyčnému chuť do práce vedou jen k urychlení jeho odchodu.
  • Walthamův zákon únavy: Čím je editor svědomitější a ochotnější pomáhat řešit spory, tím pravděpodobněji brzy opustí Wikipedii.
  • Walthamův zákon směny: Uživatel, který rozdává nejvíce vyznamenání, obvykle očekává, že jich sám za to dostane také nejméně tolik.
  • Dodatek: Mohl by to také dělat pro zvýšení počtu svých editací nebo proto, že chce navázat užitečné kontakty.
  • Hnetubudův postřeh: Wikipedisté se v principu dělí na dvě velké skupiny: na ty, kteří znají všechna pravidla nazpaměť, ale vůbec nic nevytvářejí, a na ty, kteří neustále zakládají nové články, aniž by si před tím přečetli jediné pravidlo.

Řízení neřiditelného editovat

Právo a pravidla editovat

  • Čtvrtý Raulův zákon: Na každého, kdo trochu zná autorský zákon, připadá přinejmenším deset těch, kdo ho neznají, a dva, kteří si myslí, že ho znají, ale hluboce se mýlí.
  • HereToHelpovo povzdechnutí: Wikipedisté, kteří bojují proti porušování copyrightů, nadělají Wikipedii daleko víc škody než samotní majitelé copyrightů, prosazující svá práva.
  • Sedmý Raulův zákon: Jak čas běží, pravidla a zvyklosti Wikipedie se stávají stále rigidnějšími a je stále těžší je změnit.
  • Důsledek (Třetí Johnleemkův zákon): Jak počet pravidel a doporučení roste, je stále snazší pravidla zneužívat.
  • Důsledek (Zákon Charlese Matthewse): Wikisudiči a trollové vždy prosazují vytvoření přesných pravidel k nějaké otázce, aby mohli lpěním na liteře podvracet ducha.
  • Důsledek (Amarkov): Ti, kdo nejdůrazněji trvají na uplatnění nějakého pravidla, budou toto pravidlo nejpravděpodobněji ignorovat v situaci, kdy se bude příčit jejich zájmu.
  • Důsledek (Sceptreův zákon): Pravidla vlastně používají jenom vandalové a administrátoři.
  • Durovové zákon vylepšení: Nechť A je problematický návrh, který byl právem kritizován a odmítnut. Nechť někdo předloží vylepšený návrh B, který se podobá A, ale vyhýbá se jeho chybám. Pak nejméně 35 % hlasujících si ztotožní A a B a okamžitě zamítne i B na základě důvodů, které platily pro A.
  • Durovové zákon tvorby pravidel: Na pravidlo Předpokládejte dobrou vůli zapomeňte ve chvíli, kdy píšete návrh nějakého pravidla, doporučení nebo návodu. Tam platí „předpokládejte tu nejhorší myslitelnou vůli“ v tolika variantách, jak jen dokážete. Jakmile bude pravidlo schváleno, wikisudiči a jiní trollové v něm hned začnou hledat díry.

Správci a arbitři editovat

  • Durovové zákon správcovství: Jedna z nejobtížnějších věcí, kterou lze od někoho požadovat, je aby dělal nepříjemné věci a dělal je v situaci, kdy jeho jednání bude nejspíš vykládáno zlovolně. A to je přitom obvyklý požadavek, který problémoví uživatelé kladou na správce.
  • J.smithův zákon správcovství: Ukažte mi správce, který ještě nikdy nebyl obviněn z cenzury, diktátorství a lynčování. A já vám ukážu správce, který nedělá svou práci.
  • Sceptreův zákon správcovství: Počet stížností na správce je přímo úměrný kvalitě jeho práce.
  • Seraphimbladeův zákon správcovství: Čím víc sprosťáren je na diskusní stránce nějakého správce, tím lépe tento správce pracuje. Bonusové body za příspěvky, které jsou psány VELKÝM PÍSMEM nebo tučně.
  • Kizorova výhrada: Nepočítají se příspěvky, které napsal sám správce.
  • Kwsnův dodatek: Počítají se i vandalizace uživatelské stránky.
  • Arrittův první axiom nástěnky správců: Naříká-li si někdo na „cenzuru na Wikipedii“ nebo něco podobného, lze ho s čistým svědomím vyzvat, aby si šel stěžovat na Hlavní nádraží.
  • Arrittův druhý axiom nástěnky správců: Naříká-li si někdo na „správcovské zneužívání“, je třeba tuto stížnost brát vážně, protože nejspíš vyjde najevo, že někdo opravdu zneužívá některého správce.
  • Szyslakův zákon nástěnky správců: Je-li stížnost plná překlepů, psaná CELÁ VERZÁLKAMI nebo nadepsaná „maže správnou infornacy!!!!“ pak její pravdivostní hodnota konverguje k nule.
  • Durovové zákon elit: V každé organizaci se do popředí dostávají dva typy lidí: lidé, kteří chtějí věcmi pořádně pohnout, a lidé, kteří se chtějí dostat do popředí. Čím více je těch druhých, tím hůře to celé funguje.
  • Dodatek: Každý si myslí, že sám je v první skupině.
  • Zákon o odvolání správců (NicholasTurnbull): Jak se blíží k nekonečnu počet škůdců Wikipedie, které správce úspěšně vyřídil, tak se blíží k jedné pravděpodobnost, že někdo navrhne jeho odvolání z funkce.
  • Sceptreův zákon zneužívání: Je-li někdo právem zablokován na čas delší, než jaký stanoví administrátorská doporučení, bude blokující správce obviněn ze zneužívání svých pravomocí.
  • Kamenickův zákon jmenování správců: Pravděpodobnost, že se wikipedista stane správcem, je přímo úměrná počtu jeho editací a nepřímo úměrná množství jím přidaného obsahu do hlavního jmenného prostoru.
  • Důsledek: Delší články píší hlavně začátečníci, kteří ještě nenabrali potřebné zkušenosti, aby se mohli věnovat důležitým typografickým úpravám.
  • Miracetiho zákon nespokojenosti: Nespokojenost s činností správce nebo byrokrata se projeví krátce po uplynutí výročního měsíce pro jeho potvrzení.

Organizace práce editovat

  • Zákon stížností (Raulovi zaslán uživatelem, který si přál zůstat v anonymitě): „Dobrovolná tajemnice mého prvního církevního sboru dostávala spousty stížností; náš buletin byl tištěn moc titěrně, moc rozmáchle, moc nazdobeně, moc stroze; sborový týdeník vycházel ve čtvrtek a byl vyhozen do odpadků, protože ve čtvrtek chodí plno reklam a buletin v nich zapadl; nová obálka byla moc bílá, moc nažloutlá, moc nákladná. Pak jsem ji jednou zaslechl, jak říká nějakému členu: Klidně mi pověz všechno, co se ti na tom nelíbí. Ale připrav se, že to pak bude tvoje práce. Když se ti nelíbí, jak to dělám já, tak si to dělej po svém. Tak co že se ti na tom nelíbilo?“
  • Zákon Davida Gerarda: Odměnou za dobře splněný úkol na Wikipedii jsou tři jiné úkoly.
  • Tao Wikipedie (Septentrionalis): Provozovat velkou wiki je jako vařit malou rybu.
  • Koan Wikipedie (LordAmeth): Jak v realitě, tak na Wikipedii.
  • Důsledek: Vzdělaní a informovaní budou vždy v nepatrné menšině.
  • Wubův axióm: Respektovat druhé je důležitější než respektovat pravidla.
  • Wikitruthův zákon kompromisu: Když požádáte wikipedisty, aby stříhali nehty, povede to k tomu, že brzy někdo začne usekávat celé ruce. A když mu řeknete „Bacha, zpomal, to už zachází příliš daleko,“ omezí se na to, že bude řezat jen prsty. A všichni se budou radovat z dosaženého kompromisu.
  • Jcovo pozorování: Čím serióznější je člověk, čin, námět, tím spíš bude obviněn z nečestnosti nebo jinak pošpiněn.
  • Důsledek: Čím větší je skupina lidí, kterým se snažíte pomoci, tím pravděpodobněji za to budete po zásluze potrestáni.

Spory a hlasování editovat

  • Jacquisův zákon: Čím víc času uživatel tráví v hlasováních a debatách, tím spíš bude každou otázku vnímat jako rozhodnutí mezi smazat a ponechat.
  • Druhý zákon Extreme Unction: Sebepotrhlejšího návrhu se v dostatečně velké online komunitě vždy ujme přinejmenším jeden účastník a bude ho hájit.
  • EWS23ův důsledek: Ať už je návrh sebelepší, vždy se najde aspoň jeden člověk, který bude hlasovat proti.
  • Snowspinnerův zákon: Všechny metody řešení sporů s rostoucím časem konvergují buď k naprosté neúčinnosti nebo k arbitrážnímu výboru.
  • Durovové zákon sporů: Ve většině sporů na Wikipedii reálně jde o pšouk.
  • Picaroonův zákon: S rostoucí délkou debaty klesá pravděpodobnost, že se tam objeví ještě něco rozumného.
  • Gizzův zákon editačních válek: Na editační válku musí být aspoň dva.
  • Amarkovův zákon eskalace: Pravděpodobnost, že spor bude eskalovat, je přímo úměrná intenzitě sporů, které jsou na Wikipedii právě vedeny.
  • BanyanTreeův princip: Čím více se o záležitostech Wikipedie diskutuje mimo Wikipedii, tím méně věrohodné bude to, co se rozhodne na samotné Wikipedii.
  • Radiantův zákon vážné diskuse: Ať už je diskuse sebevíc seriózní a sebelépe podložená argumenty, vždy se najde nejméně jeden účastník, který nic nepochopí a bude se snažit ji uzavřít jednořádkovým výkřikem do tmy.
  • Carptrashův zákon: Když uvidíte, jak někdo píše „skutečností je, pravda je, ve skutečnosti, zjevně, z analýzy vyplývá, jak vím, každý vidí, zdravý rozum dává, vždy, opravdu, všichni se shodují, samozřejmě, jasně, nepochybně, jistě, lze dokázat, nesporně, podle nestranných pozorovatelů“ případně „technicky vzato“, připravte se na to, že si přečtete jeho osobní názor.
  • Jrefereeho dodatek: Budou-li tam tři takové nebo podobné fráze, půjde o osobní názor mimořádně diskutabilní.
  • HereToHelpova výstraha: Pokud uživatel namísto toho přizná, že jde o jeho osobní názor, tak jde stále ještě jen o jeho osobní názor.
  • Ioannův zákon nepřímé úměry: Délka příspěvků nějakého wikipedisty na diskusní stránce článku o sporném tématu je nepřímo úměrná jeho zdravému rozumu.
  • Důsledek (zákon kompenzace): Co není v hlavě, musí být v klávesnici.
  • Důsledek (jmenovací návrh): Pokud na takové stránce každé vlákno diskuse končí příspěvkem stejného editora, měla by mu Wikiverzita udělit doktorát blábologie. Pokud navíc je od tohoto editora každý druhý příspěvek v každém vlákně diskuse, měl by obdržet docenturu patafyziky. Pokud navíc hojně používá tučné písmo, verzálky nebo komentáře o schopnostech ostatních wikipedistů, měl by být jmenován profesorem batrachomyomachie. Pokud se navíc o sporu rozepisuje na blozích, v internetových zinech a na Jimbově osobní diskusní stránce, případně v této věci uvažuje o podání žaloby, stížnosti na Ministerstvu kultury anebo rozesílání hromadných e-mailů, měl by mu být udělen titul akademika všech zjevných i okultních věd a měl by obdržet svou vlastní wiki, kam by ostatní měli zakázaný přístup, aby odtud mohl nerušeně poučovat lidstvo.

Kliky a spiknutí editovat

  • Patnáctý Raulův zákon: Míra klikaření wikipedisty je přímo úměrná počtu soukromých wikipedijních diskusních fór, kterých se účastní.
  • První zákon Extreme Unction: Pokud dostatečný počet lidí pracuje nezávisle se stejným cílem, výsledek jejich činnosti je neodlišitelný od spiknutí.
  • Důsledek: Vždycky se najde někdo, kdo to nepochopí a bude kolem sebe vidět spiknutí kdykoli ho ostatní přehlasují.
  • Důsledek: Čím víc lidí se shodne na tom, že daný editor narušuje Wikipedii, tím méně pravděpodobné je, že tento člověk je nevinný konstruktivní přispěvatel, kterého chce odstranit „vládnoucí elita“. Ne že by tedy ta pravděpodobnost byla nějak zvlášť velká už na začátku.
  • Důsledek: Lidé, kteří by nejvíce potřebovali pochopit tento zákon a jeho důsledky, ho nikdy nepochopí.
  • Důsledek (Humus sapiens): Pokusy vyvrátit teorii spiknutí se samy stanou součástí spiknutí.
  • Demiův zákon: Existují pouze dva druhy akcí, které lze uskutečnit na Wikipedii: akce, které lze označit za svévolné, a akce, které lze označit za spiknutí.
  • Důsledek (Ryan Delaney): Jakákoli změna, sebevíc bezvýznamná, neškodná, prospěšná, vyvolá jistě nějaký spor.
  • Reapermanův princip správcovského spiknutí: Čím více uživatelů, kteří jsou zároveň správci, odmítá nebo prosazuje nějaký návrh, a čím více jsou si jejich důvody podobné, tím spíše bude takové jednání označeno jako spiknutí.
    • Důsledek: Výsledek se nemění s počtem nesprávců, kteří se vyjádří stejně jako správci.
    • Zobecnění: Na tom, zda jsou jejich argumenty podobné nebo ne, vlastně vůbec nezáleží.

Obsah a jeho mazání editovat

Kvalita editovat

  • Pátý Raulův zákon: Sporné články časem dospějí přes editační války ke kompromisu, na němž se shodnou ti z jejich přispěvatelů, kteří ještě v zoufalství neopustili Wikipedii. Rovnováhu však brzy zničí nějaký nový uživatel, když se pokusí podle něho absurdně jednostranný text kompletně přepsat. To je cyklická povaha kontroverzních článků.
  • Raulova břitva: Článek je neutrální, pokud po jeho přečtení nedokážete říci, s kým jeho autor sympatizuje. Pokud dokážete po přečtení článku říci, s kým jeho autor sympatizuje, tak o neutrální text nejde.
  • Palm doggův zákon: Spíš projde velbloud uchem jehly než někdo na anglické Wikipedii napíše dobrý neutrální článek o islámu.
  • Knucmo2ův zákon biografií: K životopisným článkům nejčastěji přispívají opravdoví fanoušci popisované osoby a dále ti, kdo ji nejvíce nenávidí.
  • Ellywaův zákon: Čím déle je na Wikipedii nějaké téma již zpracované, tím pravděpodobnější je, že se objeví nový článek na stejné téma, ale pod jiným názvem.
  • Dvorapův dodatek: Pokud je zcela stejné téma popsáno na více místech, pak je na každém místě popsáno zcela jinak.
  • Dvorapovo zobecnění: Pokud je stejné téma popsáno na více místech, pak je nejvýše na jednom z těch míst aktualizováno, pokaždé na jiném, vyjma těch, která skoro nikdo nečte.
  • Dvorapova klička: Pokud byla stejná informace původně vložena na více míst, pak je nejvýše na jednom z těch míst aktuální.
  • Kizorův povzdech: Udržovat dobrý obsah je přinejmenším stejně obtížné jako vytvořit dobrý obsah.
  • Sniperz11ův druhý zákon termodynamiky: Každý Nejlepší článek se časem jenom zhoršuje.
  • Deckillerův zákon kvality: Slohová kvalita článků kandidujících na Nejlepší je nepřímo úměrná kvalitě referencování.
  • Výjimka: Vyjma případů, kdy si účastníci debaty nespletou hlasování o zlaté hvězdičce s hlasováním o smazání.
  • Gizzův zákon NPOV: Wikipedisté věří, že neutralita znamená stejný respekt vůči všem ověřitelným perspektivám. Trollové si to vykládají tak, že neutralita má být stejné pokrytí všech perspektiv.
  • I do not existův zákon menšin: Články o každé menšině jsou důsledně hlídány členy této menšiny. To zajišťuje, že Wikipedie tuto menšinu líčí tak, jak si ona sama přeje být vnímána veřejností.
  • Výhrada: Ti členové menšiny, kteří si dokázali vůči své skupině zachovat objektivitu, články o své skupině vůbec needitují.
  • Důsledek: Každá menšina nárokuje nedotknutelnost pro svoje články, kategorie, uživatelské nálepky a kategorie wikipedistů. Kdo se pokusí jejich existenci zpochybnit, bude automaticky označen za agenta utlačující většiny.
  • Důsledek (Merovingian): Každá většina nárokuje nedotknutelnost pro svoje články, kategorie, uživatelské nálepky a kategorie wikipedistů. Kdo se pokusí jejich existenci zpochybnit, bude automaticky označen za agenta terorizující menšiny.
  • Pafferguyův zákon výskytu: Pravděpodobnost, že něco neobvyklého nebo málo známého má článek na Wikipedii, je tím větší, čím méně je to užitečné.
  • LaPellův zákon: Potřeba editovat pozitivně koreluje se silou opozice, ale nekoreluje s užitkem pro čtenáře.
  • Kamenickův zákon nominace Nejlepších článků: Nejvíce nominaci Nejlepších článků rozumí ti, kteří takový článek nikdy nenapsali, ale zcela jistě by to zvládli.
    • Kamenickův povzdech: Škoda, že na Wikipedii neexistuje kategorie Nejzasloužilejších diskutérů.
  • Hnetubudův paradox: Čím víc článek potřebuje upravit, tím nižší je pravděpodobnost, že ho někdo upraví.
    • OJJův doplněk: Nejvíce potřebují upravit nejvýznamnější témata.
  • OJJův paradox: Čím je téma komplikovanější a odbornější, tím více chyb vzniká ve zpracování nejbanálnějších informací.

Mazání a revertování editovat

  • Jfdwolffův zákon hlasování o smazání: Čím delší diskuse o smazání, tím vyšší pravděpodobnost, že navrhovatel bude nařčen z pokusu cenzurovat Wikipedii.
  • Danielův důsledek: Navíc čím delší diskuse o smazání, tím vyšší pravděpodobnost, že výsledek bude nemazat.
  • Riskerův zákon hlasování o smazání: Jak roste počet editorů účastnících se diskuse o smazání, tak se blíží jedné pravděpodobnost, že některý z nich bude označen za loutku.
  • Zahakielův zákon hlasování o smazání: Když je článek v pořádku, někdo se ho pokusí opravit. Když článek není v pořádku, někdo ho navrhne ke smazání.
  • Zahakielův důsledek: Přežije-li špatný článek hlasování, pak pravděpodobnost, že bude opraven před tím, než ho zas někdo navrhne ke smazání, je nepřímo úměrná vášni, s níž jeho existenci hájil autor.
  • Zahakielova výjimka: To nezahrnuje editace, které autor učinil v době hlasování ve snaze článek zachránit.
  • Zahakielovo pozorování: Editace zmíněné ve výšeuvedené výjimce budou nápadné spojením esoterických znalostí a osobní neschopnosti.
  • Geogreův zákon: Biografický článek, v němž příjmení nezačíná velkým písmenem, je automaticky v pěkné bryndě.
    • Hnetubudova aplikace na české poměry: Pokud název článku obsahuje zkratku „Ing.“ nebo „Mgr.“, je zcela nepochybné, že dotyčná osoba nesplňuje ani ty nejmírnější požadavky na encyklopedickou významnost.
  • Jfdwolffův zákon: Čím víc tučného písma, kursivy a verzálek je v nějakém příspěvku, tím méně je pravděpodobné, že je dost významný na to, aby mohl být zachován.
  • Čtvrtý zákon Extreme Unction: Je-li materiál přidaný do Wikipedie doprovozen něčím jako „PROSÍM TOHLE NEMAŽTE!!!“ tak je skoro jistě potřeba ho vymazat tak rychle, jak jen stihnete stisknout tlačítko Delete.
  • Luigiho důsledek: To platí i pro hlasování o smazání, pokud někdo přidá komentář začínající TOHLE NEMAZAT nebo nějak podobně.
  • Ohnoitsjamieho zákon externích odkazů: Čím výmluvněji a obsáhleji uživatel argumentuje ve prospěch externího odkazu, který přidal do článku, tím méně pravděpodobné je, že tam ten odkaz skutečně patří.
  • První EyeSereneův zákon hlasování o smazání: Čím méně encyklopedicky významný je článek, tím horlivěji ho jeho autor brání.
  • Důsledek: Jak se encyklopedická významnost tématu blíží k nule, roste k jedné pravděpodobnost, že na obranu jeho významu bude citován počet odkazů nalezených Googlem.
  • Druhý EyeSereneův zákon hlasování o smazání: Čím méně zdrojů obsahuje nějaký článek, tím víc má spamu v externích odkazech.
  • Důsledek: Jak se počet spolehlivých zdrojů blíží k nule, roste k jedné pravděpodobnost, že v externích odkazech najdeme MySpace nebo jiný server, poskytující zdarma prostor k tvorbě webových stránek.
  • Pharosův zákon věrohodných zdrojů: Ke každému libovolně šílenému názoru lze na internetu najít webovou stránku, která o sobě tvrdí, že reprezentuje „mezinárodní organizaci“ podporující tento názor.

Výzdoba editovat

  • Goatsewinův zákon: S rostoucím počtem editací na stránce se blíží jedné pravděpodobnost, že na její začátek někdo umístí neslušný obrázek.
  • Durovové zákon exhibicionismu: Kdykoli někdo Wikipedii daruje fotografii penisu, platí, že 1) je to editorův vlastní úd a 2) nikdy se ho nedotkne ženská ruka.
  • Milesův zákon antiexhibicionismu: Chlapi stále dodávají fotky svých penisů, ale v článcích o polohách při souloži stejně pořád máme jenom kresby.

Obrázky editovat

  • Dráčkův zákon o obrázcích na wikipedii: Wikipedistův hněv je úměrný počtu obrázků, které vidí na anglické wikipedii a nemůže je použít.
  • Dráčkův důsledek: Je tudíž vidět, že česká wikipedie dodržuje (v rozumných mezích) zákon.
  • Dráčkův dodatek: Česká wikipedie je proto "nezažalovatelná".
  • Rejpalův poddodatek: Pokud se však přece pokusíte dát na Wikipedii obrázek, hned vám ho smažou, pošlou vám tucet hrubých zpráv a až si je přečtete, zabanují vás na týden.

Referátování editovat

  • Dráčkův zákon používaní článků pro referáty: Čím více je článek týkající se fyziky "encyklopedycký", tím více se hodí pro poloslepou učitelku fyziky jako referát.
  • Dráčkův dodatek: Čím méně modře zbarvených externích odkazů,zdrojů a obsahů, tím lépe!

Vnitřní odkazy editovat

  • Hnetubudovo pravidlo červených odkazů: Když se dá nějaký termín napsat deseti různými způsoby, bude jich na české Wikipedii použito nejméně jedenáct – samozřejmě bez přesměrování…