Základním transliteračním systém přepisu japonštiny v českých textech je Čekošiki rómadži (チェコ式ローマ字).[zdroj?] Tento přepis nemá jednoho konkrétního autora, jedná se o systém spontánně vzniklý shodou mnoha japanologů. Tento přepis vznikl na základě analogie se dříve vzniklými systémy přepisů (některé z nich se ve světě používají dodnes) se zohledněním specifiky českého prostředí. Systém v maximální míře zohledňuje české zvyklosti zápisu zvuků, v maximální míře odráží vzájemnou podobnost mezi zvuky v češtině a v japonštině s tím, že také zohledňuje některé zvláštnosti japonské gramatiky/způsobu zápisu v japonštině. Japonština používá tři základní složky písma, a to kandži, neboli znaky — ty mají úlohu převážně zobrazovat funkci významovou (ideogramy) a v podstatně menší míře fonetickou (většinou v zastaralých textech) — a dvě slabičné abecedy, hiraganu a katakanu, které mají naopak převážně fonetickou funkci.
Tyto odlišnosti můžeme rozdělit do několika základních typů:
- Partikule は, へ a を. Partikuli は čteme a zapisujeme jako wa, pokud jde o partikuli označující téma; v ostatních případech ji čteme a zapisujeme jako ha. Partikuli へ čteme a zapisujeme jako e, pokud jde o partikuli označující směřování kam, v ostatních případech ji čteme a zapisujeme jako he. Partikule を nejčastěji označuje předmět (koho, co) – její zápis kolísá mezi tvary o, ’o (w)o a wo, podle záměru pisatele. Pokud pisatel bez dalšího naznačuje pouze výslovnost, zapíše o (což je jinak shodné s kanovým お), pokud chce zároveň naznačit, že jde o partikuli を, použije některý z naposledy jmenovaných zápisů.
- Slovo へえ obdobně přepisujeme jako é.
- Redukci ve výslovnosti při přepisu nezohledňujeme (např. あした vyslovujeme [ašta], ale zapisujeme ašita; たくさん vyslovujeme [taksan], ale zapisujeme takusan, あります vyslovujeme [arimas], ale přepisujeme arimasu)
- U slov, kde v přepisu se vyskytuje kombinace -ei, převládá výslovnost -é (pokud ve výslovnosti není ráz), tuto skutečnost však v přepisu nerespektujeme, tj. zachováváme přepis -ei.
- Rozdíly v přízvuku (tónovém) neoznačujeme/nezapisujeme zejména z těchto důvodů: 1. přízvuk se obvykle v různých nářečích liší (jakož i ve „standardní“ japonštině – podle původu mluvčího); 2. v japonštině obvykle nebývá příliš výrazný; 3. vyznačení přízvuku je obvykle obtížně dohledatelné.
- Respektovat délku ve výslovnosti (označenou i ve fonetickém zápisu v japonštině)
- Nespojovat určitou kombinaci určitých znaků paušálně s jediným přepisem výslovnosti. V japonštině v mnohonásobně větší míře, než v evropských jazycích totožně zapsané slovo může mít různou výslovnost podle různého významu/souvislosti. (např. 今日は se čte jako [konniči wa] pokud jde o pozdrav nebo [kjó wa], pokud jde o začátek věty, kde tématem je dnes/dnešek; japonské jméno 元一 se čte Motoiči nebo Motokazu nebo Gen’iči v závislosti na tom která konkrétní osoba je nositelem tohoto jména)
- Řídit se zápisem přímo v japonštině a ne transliterací do jiného jazyka, protože jiné jazyky používají jiné systémy a zejména v jiných jazycích, na rozdíl od češtiny, může být vyznačení délky ve výslovnosti problematičtější a z toho důvodu nezřídka opomíjeno.
- Respektovat, zda ve výslovnosti existuje ráz (tj. následné vyslovení téže hlásky opakovaně nebo oddělené vyslovení různých (podobných na požadavky mluvidel) hlásek tam, kde v jiných případech se toto spojení vyslovuje jako dvojhláska. Tento ráz mezi samohláskami označujeme apostrofem (’), v některých případech (nejčastěji „dlouhých“ souhlásek) zdvojením.
- Samostatnou kapitolou je výslovnost sloves typu 問う [tou], kde u, následující po o nevyjadřuje dloužení předchozího o, ale samostatnou koncovku.
V hlavičce tabulky jsou uvedeny zkrácené názvy: hira pro hiraganu, kata pro katakanu, čekošiki, hebonšiki (pro moderní zápis) hebon var. (variace hebonšiki rómadži: původní styl, „odfláknutý“ (t.j. nepřesný) styl, jiné variace včetně „německého“ stylu), nihon/kunrei (vzhledem k malým rozdílům mezi nihonšiki rómadži a kunreišiki rómadži budou rozdíly uváděny za lomítkem pro kunreišiki rómadži a to jen na místech, kde je to rozdílné – v témže sloupci, wápuro, ruský a ukr. (pro systém Hidehiko Nakazawy).
* Upozornění: pro relevanci převodu mezi jednotlivými přepisy platí pouze vztah: kana → jiný jeden konkrétní přepis (např. hiragana → ukr. nebo katakana → hebonšiki ap. nelze se však spoléhat na porovnání mezi jednotlivými jinými přepisy navzájem, tedy ne např. hebonšiki → čekošiki, a už vůbec ne hebon var. → čekošiki, neboť to v určitých případech může vést k závažným chybám a mystifikacím.
Godžúon (五十音)
| Hira |
Kata |
Čekošiki |
Hebonšiki |
Hebon var. |
Nihon/kunrei |
Wápuro |
Ruský |
Ukr. |
IPA
|
| あ |
ア |
a |
a |
a |
a |
a |
а |
а |
[a]/[ʔa]
|
| い |
イ |
i |
i |
i |
i |
i |
и |
і |
[ɪ]/[ʔɪ]/[i]
|
| う |
ウ |
u |
u |
u |
u |
u |
у |
у |
[ɯ]/[ʔɯ]/[ü͍]
|
| え |
エ |
e |
e |
e/ye |
e |
e |
э |
е |
[e]/[ʔe]/[ɛ]
|
| お |
オ |
o |
o |
o |
o |
о |
о |
о |
[o]/[ʔo]
|
| か |
カ |
ka |
ka |
ka |
ka |
ka |
ка |
ка |
[ka]
|
| き |
キ |
ki |
ki |
ki |
ki |
ki |
ки |
кі |
[ki]/[kɪ]
|
| く |
ク |
ku |
ku |
ku |
ku |
ku |
ку |
ку |
[kɯ]/[kü͍]
|
| け |
ケ |
ke |
ke |
ke |
ke |
ke |
кэ |
ке |
[ke]/[kɛ]
|
| こ |
コ |
ko |
ko |
ko |
ko |
ko |
ко |
ко |
[ko]
|
| さ |
サ |
sa |
sa |
sa |
sa |
sa |
са |
са |
[sa]
|
| し |
シ |
ši |
shi |
shi |
si |
si/shi |
си |
ші |
[ɕɪ]/[ɕi]/[ɕi̥]
|
| す |
ス |
su |
su |
su |
su |
su |
су |
су |
[sɯ]/[sü͍]/[sɯ̥]
|
| せ |
セ |
se |
se |
se |
se |
se |
сэ |
се |
[se]/[sɛ]
|
| そ |
ソ |
so |
so |
so |
so |
so |
со |
со |
[so]
|
| た |
タ |
ta |
ta |
ta |
ta |
ta |
та |
та |
[ta]
|
| ち |
チ |
či |
chi |
chi |
ti |
ti/chi |
ти |
чі |
[t͡ɕi]/[t͡ɕɪ]
|
| つ |
ツ |
cu |
tsu |
tsu |
tu |
tu/tsu |
цу |
цу |
[t͡sɯ]/[t͡sü͍]/[t͡sɯ̥]/[t͡sɯ̈]
|
| て |
テ |
te |
te |
te |
te |
te |
тэ |
те |
[te]/[tɛ]
|
| と |
ト |
to |
to |
to |
to |
to |
то |
то |
[to]
|
| な |
ナ |
na |
na |
na |
na |
na |
на |
на |
[na]
|
| に |
ニ |
ni |
ni |
ni |
ni |
ni |
ни |
ні |
[ȵi]/[ȵɪ]
|
| ぬ |
ヌ |
nu |
nu |
nu |
nu |
nu |
ну |
ну |
[nɯ]/[nü͍]
|
| ね |
ネ |
ne |
ne |
ne |
ne |
ne |
нэ |
не |
[ne]/[nɛ]
|
| の |
ノ |
no |
no |
no |
no |
no |
но |
но |
[no]
|
| は |
ハ |
ha |
ha |
ha |
ha |
ha |
ха |
ха |
[ha]
|
| ひ |
ヒ |
hi |
hi |
hi |
hi |
hi |
хи |
хі |
[çi]/[çɪ]/[çi̥]
|
| ふ |
フ |
fu |
fu |
fu |
hu |
hu/fu |
фу |
фу |
[ɸɯ]/[ɸü͍]/[ɸɯ̥]
|
| へ |
ヘ |
he |
he |
he |
he |
he |
хэ |
хе |
[he]/[hɛ]
|
| ほ |
ホ |
ho |
ho |
ho |
ho |
ho |
хо |
хо |
[ho]
|
| ま |
マ |
ma |
ma |
ma |
ma |
ma |
ма |
ма |
[ma]
|
| み |
ミ |
mi |
mi |
mi |
mi |
mi |
ми |
мі |
[mi]/[mɪ]
|
| む |
ム |
mu |
mu |
mu |
mu |
mu |
му |
му |
[mɯ]/[mü͍]/[mɯ̥]
|
| め |
メ |
me |
me |
me |
me |
me |
мэ |
ме |
[me]/[mɛ]
|
| も |
モ |
mo |
mo |
mo |
mo |
mo |
мо |
мо |
[mo]
|
| や |
ヤ |
ja |
ya |
ya |
ya |
ya |
я |
я |
[ja]
|
| ゆ |
ユ |
ju |
yu |
yu |
yu |
yu |
ю |
ю |
[jɯ]/[jü͍]
|
| よ |
ヨ |
jo |
yo |
yo |
yo |
yo |
ё |
ьо |
[jo]
|
| ら |
ラ |
ra |
ra |
ra |
ra |
ra |
ра |
ра |
[ɽa]
|
| り |
リ |
ri |
ri |
ri |
ri |
ri |
ри |
рі |
[ɽi]/[ɽɪ]
|
| る |
ル |
ru |
ru |
ru |
ru |
ru |
ру |
ру |
[ɽü͍]/[ɽɯ]
|
| れ |
レ |
re |
re |
re |
re |
re |
рэ |
ре |
[ɽe]/[ɽɛ]
|
| ろ |
ロ |
ro |
ro |
ro |
ro |
ro |
ро |
ро |
[ɽo]
|
| わ |
ワ |
wa |
wa |
wa |
wa |
wa |
ва |
ва |
[ɰa]/[w͍a]
|
| ゐ |
ヰ |
(w)i/wi |
i |
(w)i/wi/i |
wi/i |
wi |
и/й |
? |
[i]/[ɪ]/[ʔɪ]
|
| ゑ |
ヱ |
(w)e/we |
e |
(w)e/we/e |
we/e |
we |
э |
? |
[e]/[ʔe]/[ɛ]
|
| を |
ヲ |
o/’o/(w)o/wo |
o |
o/’o/(w)o/wo |
wo/o |
wo |
о |
о |
[o]/[ɰo]
|
| ん |
ン |
n/n’ |
n/n’ |
n |
n |
n/* |
н/нъ |
н/? |
[ɴ]/[ũ͍]/[ŋ]/[ɱ]
|
Dakuon (濁音; znělé)
| Hira |
Kata |
Čekošiki |
Hebonšiki |
Hebon var. |
Nihon/kunrei |
Wápuro |
Ruský |
Ukr. |
IPA
|
| が |
ガ |
ga |
ga |
ga |
ga |
ga |
га |
ґа |
[ga]
|
| ぎ |
ギ |
gi |
gi |
gi |
gi |
gi |
ги |
ґі |
[gi]/[gɪ]
|
| ぐ |
グ |
gu |
gu |
gu |
gu |
gu |
гу |
ґу |
[gɯ]/[gü͍]
|
| げ |
ゲ |
ge |
ge |
ge |
ge |
ge |
гэ |
ґе |
[ge]/[gɛ]
|
| ご |
ゴ |
go |
go |
go |
go |
go |
го |
ґо |
[go]
|
| ざ |
ザ |
za |
za |
za |
za |
za |
дза |
дза |
[za]
|
| じ |
ジ |
dži |
ji |
ji |
zi |
zi |
дзи |
дзі |
[ d͡ʑi]/[ d͡ʑɪ]
|
| ず |
ズ |
zu |
zu |
zu |
zu |
zu |
дзу |
дзу |
[zɯ]/[zü͍](/[dzɯ]/[dzü͍])
|
| ぜ |
ゼ |
ze |
ze |
ze |
ze |
ze |
дзэ |
дзе |
[ze]/[zɛ]
|
| ぞ |
ゾ |
zo |
zo |
zo |
zo |
zo |
дзо |
дзо |
[zo]
|
| だ |
ダ |
da |
da |
da |
da |
da |
да |
да |
[da]
|
| ぢ |
ヂ |
dži |
ji |
ji |
zi/di |
di |
дзи |
дзі |
[ d͡ʑi]/[ d͡ʑɪ]
|
| づ |
ヅ |
zu/dzu |
zu |
zu |
du/zu |
du |
дзу |
дзу |
[zɯ]/[zü͍](/[dzɯ]/[dzü͍])
|
| で |
デ |
de |
de |
de |
de |
de |
дэ |
де |
[de]/[dɛ]
|
| ど |
ド |
do |
do |
do |
do |
do |
до |
до |
[do]
|
| ば |
バ |
ba |
ba |
ba |
ba |
ba |
ба |
ба |
[ba]
|
| び |
ビ |
bi |
bi |
bi |
bi |
bi |
би |
би |
[bi]/[bɪ]
|
| ぶ |
ブ |
bu |
bu |
bu |
bu |
bu |
бу |
бу |
[bɯ]/[bü͍]
|
| べ |
ベ |
be |
be |
be |
be |
be |
бэ |
бе |
[be]/[bɛ]
|
| ぼ |
ボ |
bo |
bo |
bo |
bo |
bo |
бо |
бо |
[bo]
|
| ぱ |
パ |
pa |
pa |
pa |
pa |
pa |
па |
па |
[pa]
|
| ぴ |
ピ |
pi |
pi |
pi |
pi |
pi |
пи |
пи |
[pi]/[pɪ]
|
| ぷ |
プ |
pu |
pu |
pu |
pu |
pu |
пу |
пу |
[pɯ]/[pü͍]
|
| ぺ |
ペ |
pe |
pe |
pe |
pe |
pe |
пэ |
пе |
[pe]/[pɛ]
|
| ぽ |
ポ |
po |
po |
po |
po |
po |
по |
по |
[po]
|
Jó’on (拗音; složené/„diftongy“)
| Hira |
Kata |
Čekošiki |
Hebonšiki |
Hebon var. |
Nihon/kunrei |
Wápuro |
Ruský |
Ukr. |
IPA
|
| きゃ |
キャ |
kja |
kya |
kya |
kya |
kya |
кя |
кя |
[kʲa]
|
| きゅ |
キュ |
kju |
kyu |
kyu |
kyu |
kyu |
кю |
кю |
[kʲɯ]
|
| きょ |
キョ |
kjo |
kyo |
kyo |
kyo |
kyo |
кё |
кьо |
[kʲo]
|
| しゃ |
シャ |
ša |
sha |
sha |
sya |
sya/sha |
ся |
шя |
[ɕa]
|
| しゅ |
シュ |
šu |
shu |
shu |
syu |
syu/shu |
сю |
шю |
[ɕɯ]/[ɕü͍]
|
| しょ |
ショ |
šo |
sho |
sho |
syo |
syo/sho |
сё |
шьо |
[ɕo]
|
| ちゃ |
チャ |
ča |
cha |
cha |
tya |
tya/cha |
тя |
тя |
[t͡ɕa]
|
| ちゅ |
チュ |
ču |
chu |
chu |
tyu |
tyu/chu |
тю |
тю |
[t͡ɕɯ]
|
| ちょ |
チョ |
čo |
cho |
cho |
tyo |
tyo/cho |
тё |
тьо |
[t͡ɕo]
|
| にゃ |
ニャ |
nja |
nya |
nya |
nya |
nya |
ня |
ня |
[ȵa]
|
| にゅ |
ニュ |
nju |
nyu |
nyu |
nyu |
nyu |
ню |
ню |
[ȵɯ]
|
| にょ |
ニょ |
njo |
nyo |
nyo |
nyo |
nyo |
нё |
ньо |
[ȵo]
|
| ひゃ |
ヒャ |
hja |
hya |
hya |
hya |
hya |
хя |
хя |
[çʲa]
|
| ひゅ |
ヒュ |
hju |
hyu |
hyu |
hyu |
hyu |
хю |
хю |
[çʲɯ]/[çʲü͍]
|
| ひょ |
ヒょ |
hjo |
hyo |
hyo |
hyo |
hyo |
хё |
хьо |
[çʲo]
|
| みゃ |
ミャ |
mja |
mya |
mya |
mya |
mya |
мя |
мя |
[mʲa] /
|
| みゅ |
ミュ |
mju |
myu |
myu |
myu |
myu |
мю |
мю |
[mʲɯ]
|
| みょ |
ミョ |
mjo |
myo |
myo |
myo |
myo |
мё |
мьо |
[mʲo]
|
| りゃ |
リャ |
rja |
rya |
rya |
rya |
rya |
ря |
ря |
[ɽʲa]
|
| りゅ |
リュ |
rju |
ryu |
ryu |
ryu |
ryu |
рю |
рю |
[ɽʲɯ]
|
| りょ |
リョ |
rjo |
ryo |
ryo |
ryo |
ryo |
рё |
рьо |
[ɽʲo]
|
Dakujó’on (濁拗音; znělé složené/„znělé diftongy“)
| Hira |
Kata |
Čekošiki |
Hebonšiki |
Hebon var. |
Nihon/kunrei |
Wápuro |
Ruský |
Ukr. |
IPA
|
| ぎゃ |
ギャ |
gja |
gya |
gya |
gya |
gya |
гя |
ґя |
[gʲa]
|
| ぎゅ |
ギュ |
gju |
gyu |
gyu |
gyu |
gyu |
гю |
ґю |
[gʲɯ]
|
| ぎょ |
ギョ |
gjo |
gyo |
gyo |
gyo |
gyo |
гё |
ґьо |
[gʲo]
|
| じゃ |
ジャ |
dža |
ja |
ja |
zya |
zya/ja |
дзя |
дзя |
[d͡ʑa]
|
| じゅ |
ジュ |
džu |
ju |
ju |
zyu |
zyu/ju |
дзю |
дзю |
[d͡ʑɯ]/[d͡ʑü͍]
|
| じょ |
ジョ |
džo |
jo |
jo |
zyo |
zyo/jo |
дзё |
дзьо |
[d͡ʑo]
|
| ぢゃ |
ヂャ |
dža |
ja |
ja |
dya |
dya |
дзя |
дзя |
[d͡ʑa]
|
| ぢゅ |
ヂュ |
džu |
ju |
ju |
dyu |
dyu |
дзю |
дзю |
[d͡ʑɯ]/[d͡ʑü͍]
|
| ぢょ |
ヂョ |
džo |
jo |
jo |
dyo |
dyo |
дзё |
дзьо |
[d͡ʑo]
|
| びゃ |
ビャ |
bja |
bya |
bya |
bya |
bya |
бя |
бя |
[bʲa]
|
| びゅ |
ビュ |
bju |
byu |
byu |
byu |
byu |
бю |
бю |
[bʲɯ]
|
| びょ |
ビョ |
bjo |
byo |
byo |
byo |
byo |
бё |
бьо |
[bʲo]
|
| ぴゃ |
ピャ |
pja |
pya |
pya |
pya |
pya |
пя |
пя |
[pʲa]
|
| ぴゅ |
ピュ |
pju |
pyu |
pyu |
pyu |
pyu |
пю |
пю |
[pʲɯ]
|
| ぴょ |
ピョ |
pjo |
pyo |
pyo |
pyo |
pyo |
пё |
пьо |
[pʲo]
|
- příklady
- pokud je samohláska na začátku slova nebo , v IPA začíná na [ʔ]
Dlouhé móry
| Hira |
Kata |
Čekošiki |
Hebonšiki |
Hebon var. |
Nihon/kunrei |
Wápuro |
Ruský |
Ukr. |
IPA |
Poznámky
|
| ああ |
アー |
á |
aa |
aa |
aa |
aa |
а: |
а: |
[ʔaː] |
|
| いい |
イー |
ii/í |
ii |
ii |
ii |
ii |
ии/ий |
іі |
[ʔɪː] |
|
| うう |
ウー |
ú |
ū |
u |
û |
uu |
у: |
у: |
[ʔɯ:] |
|
| えい |
エイ |
ei |
ei |
ei |
ei |
ei |
эй |
еі |
[ʔeː] |
会陰 [e’in]/[ʔeʔɪɴ]
|
| ええ |
エー |
é |
ē |
ee/eh |
ê |
|
ээ/э: |
ее |
[ʔeː] |
|
| おお |
オー |
ó |
ō |
o/oh |
ô |
ō/oо |
о: |
о: |
[ʔoː] |
|
| おう |
オウ/オー |
ó |
ō |
o/oh |
ô |
ō/ou |
о: |
о: |
[ʔoː] |
追う [ou]
|
| くう |
クウ/クー |
kú |
kū |
ku/kuh/koo |
kû |
kū |
ку: |
ку: |
[kɯː] |
食う [kuu]
|
| こう |
コウ/コー |
kó |
kō |
ko/koh |
kô |
kō/koо |
ко: |
ко: |
[koː] |
子牛 [ko.uši]
|
| こお |
|
kó |
kō |
ko/koh |
kô |
kō/koо |
ко: |
ко: |
[koː] |
呼応 [ko’ó/koó]
|
| さあ |
|
sá |
sā |
saa |
sâ |
saa |
саа |
саа |
[saː] |
|
| |
サー |
sá |
sā |
sah |
sâ |
saa |
саа |
саа |
[saː] |
サービス
|
| しい |
|
šii |
shii |
shii/shih/shi |
sii |
sii |
сии/сий |
сии |
[ɕɪː] |
新しい
|
| |
シー |
ší |
shii |
shii/shih/shee |
sî |
sī |
сии/сий |
сии |
[ɕɪː] |
シーツ
|
| しゅう |
シュウ/シュー |
šú |
shū |
shuh/shu/shyou |
syû |
syū/syû |
сю: |
шю: |
[ɕɯː] |
|
| しょう |
ショウ |
šó |
shō |
shoh/sho |
syô |
syō |
сё: |
шьо: |
[ɕoː] |
|
| すう |
スウ |
sú |
sū |
suh/su/soo |
sû |
sū/sû |
су: |
су: |
[sɯː]/[sü͍ː] |
吸う [suu]
|
| せい |
セイ |
sei |
sei |
sei/seh |
sei |
sei |
сэй |
сеі |
[seː] |
|
| |
セー |
sé |
sē |
see/seh |
sê |
|
сэ: |
се: |
[seː] |
セージ
|
| そう |
ソウ/ソー |
só |
sō |
so/soh/sou |
sô |
sō/soо |
со: |
со: |
[soː] |
|
| ちゅう |
チュウ/チュー |
čú |
chū |
chuh/chu/chyou |
tyû |
tyū/tyû/chû |
тю: |
тю: |
[t͡ɕɯː] |
|
| ちょう |
チョウ |
čó |
chō |
shoh/sho |
tyô |
tyō/chō |
тё: |
тьо: |
[t͡ɕoː] |
|
| つう |
ツウ |
cú |
tsū |
tsuh/tsu/tsuu |
tû |
tū/tû/tsû |
цу: |
цу: |
[t͡sɯː]/[t͡sü͍ː]/[t͡sɯ̥ː]/[t͡sɯ̈ː] |
|
| とう |
トウ/トー |
tó |
tō |
to/toh/tou |
tô |
tō/toо |
то: |
то: |
[toː] |
問う [tou]
|
| とお |
|
tó |
tō |
to/toh/too |
tô |
tō/toо |
то: |
то: |
[toː] |
|
- BAREŠOVÁ, Ivona; DYTRTOVÁ, Monika. Problematika české transkripce japonštiny a pravidla jejího užívání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 96 s. Dostupné online. ISBN 978-80-244-4017-0.
