Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Ústava Spojených států amerických

Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --Jan.Kamenicek 13. 12. 2011, 11:48 (UTC)

Ústava Spojených států amerických

Heslo je překladem anglického článku, který kdysi míval statut FA, ale poměrně nedávno o něj přišel. V českém překladu jsem se následně pokusil odstranit důvody, které na enwiki vedly k jeho degradaci, zejména chybějící zdroje. Článek má za sebou 1 recenzi v rámci WPQ. V současné době chybí přeložit jeden obrázek, ale jinak myslím, že nominační diskuse už může běžet. Děkuji za případné připomínky. Jan.Kamenicek 29. 8. 2011, 16:46 (UTC)

Hlasování

Tak jdeme do finále…

Hlasuje se do 13. 12. 2011. --Jann 27. 11. 2011, 12:00 (UTC)

Pro zařazení

1. --Jan.Kamenicek 27. 11. 2011, 10:58 (UTC) jako autor a navrhovatel.
2. Jako laikovi v této oblasti se mi článek líbí. --Saltzmann 27. 11. 2011, 11:19 (UTC)
3. Jeden z nejlepších, co jsem četl jako porotce Cen. --egg 27. 11. 2011, 11:26 (UTC)
4. stejný názor jako Egg, pročetli jsme to myslím celkem důkladně a na jeho vysoké kvalitě jsme se shodli v porot jednomyslně. --Vojtech.dostal 27. 11. 2011, 11:33 (UTC)
5. Pro. --Jann 27. 11. 2011, 12:00 (UTC)
6. IMHO by stál ještě za rozšíření ten úvod, ale to je jen taková drobnost. Je opravdu povedený. ;) --Hagar 27. 11. 2011, 15:19 (UTC)

   OK, trošku jsem ho rozšířil :-) Jan.Kamenicek 1. 12. 2011, 00:03 (UTC)

   Bezvadný, teď už opravdu nemám, co bych vytkl. :) --Hagar 2. 12. 2011, 09:48 (UTC)

7. Novelu jsem přečetl, souhlas s oceněním--Zákupák 28. 11. 2011, 00:24 (UTC)
8. ♥ K123456  30. 11. 2011, 12:14 (UTC)
9. Velmi dobře zpracovaný článek — Draceane ^diskuse 4. 12. 2011, 14:52 (UTC)
10. Pro návrh, Taavetti 4. 12. 2011, 15:16 (UTC)
11. Well done. There´s nothing more to say. :)) -David Kennedy 4. 12. 2011, 22:17 (UTC)

Diskuse během hlasování

Děkuji všem, kdo přispěli svými názory zde i v recenzním řízení WPQ, i všem, kteří heslu dali svůj hlas. Jan.Kamenicek 13. 12. 2011, 11:45 (UTC)

Diskuse

Mám v podstatě jen drobnou stylistickou připomínku. Vadí mi, když věta začíná číslicí. Často se to vyskytuje jako datum. Vadí mi to ve všech článcích na Wikipedii, ale o to víc, pokud se snažíme tvrdit, že tento článek je "dobrý" nebo "nejlepší". --Zirland 30. 8. 2011, 07:29 (UTC)

O tomto stylistickém požadavku slyším poprvé (snad byste mne mohl odkázat na nějakou konkrétní kapitolu nějaké stylistické příručky). Podle mne tomu, aby věta začínala datem, nejenom nic nebrání, ale v některých případech je to stylisticky žádoucí. Viz následující věta:

17. září 1787 byla Ústava dokončena.

Také by bylo možné napsat:

Ústava byla dokončena 17. září 1787.

Jistě cítíte, že je v tom velký stylistický rozdíl, zejména v důrazu, jaký je kladen na jednotlivé větné členy. Proto podle situace někdy zvolím možnost první a někdy možnost druhou.

Někdy se člověk také ještě setká s tím, že se před datum předřadí slovo „dne“.

Dne 17. září 1787 byla Ústava dokončena.

Podle mne však jde o zcela nadbytečné prázdné slovo, které do věty nepřináší žádnou informaci, a proto naopak považuji za stylisticky čistší ho tam zbytečně necpat. Jan.Kamenicek 30. 8. 2011, 08:10 (UTC)

Dobrý den. Tak mě to už v článcích někdo vytknul. Jakkoliv je stylisticky někdy vhodné mít datum na začátku a "dne" je jen vycpávka, zdá se, že takové doporučení existuje [1] a za jeho nedodržování jsou studenti peskováni [2]. --Jann 30. 8. 2011, 11:57 (UTC)

Aha, tak to vidím opravdu poprvé. Nicméně se zdá, že většinou se jedná o číslice, které jde napsat slovy, což kalendářní datum nejde. Jak jsem psal výše, změna slovosledu je možná, ale už to není stejná věta. Pokud byste na tom trvali, asi to přepíšu, heslo na tom opravdu nestojí, ale přijde mi to jako formalismus, který zatlačuje do pozadí skutečnou stylistiku. Jan.Kamenicek 30. 8. 2011, 13:39 (UTC)

On to není prohřešek stylistický, ale typografický. Což bych na wiki příliš neřešil, typografie tu má závažnější problémy dané technickými omezeními. --Kyknos (labuť stěhov 20. 9. 2011, 09:48 (UTC)

Kalendářní datum nejde zapsat slovy? Můžete to napsat takhle: Sedmnáctého září 1787 byla Ústava dokončena. Mountleek 4. 12. 2011, 16:51 (UTC)

Přiznám se, že jsem to nikdy neviděl. Pokud by více lidí s tímto souhlasilo, můžu to tak dát, ale osobně mi opravdu ta verze s číslovkou nijak špatná nepřipadá. Jan.Kamenicek 4. 12. 2011, 21:51 (UTC)

Tak porůznu:

• Veškeré předchozí vládní systémy obsahovaly buď centralizovanou vládu anebo konfederaci suverénních států. Ale feudální státy obvykle nebyly ani konfederací suverénních států ani neměly silnou centralizovanou vládu, ty se do veškerých předchozích vládních systémů nepočítají?
  • V úryvku, který citujete, se hovoří o centralizované vládě, nikoliv silné centralizované vládě. Jan.Kamenicek 24. 9. 2011, 10:06 (UTC)

• ... pravomocí Kontinentálního kongresu, které mu přisuzovaly Články konfederace, týkající se zejména vojenského vedení, mezinárodních vztahů a obchodu. je ohledně obchodu patrně mylné a v rozporu s níže uvedenou tabulkou (Kont. kongres neměl žádnou pravomoc jak ovlivnit zahraniční obchod nebo obchod mezi státy konfederace.)
  • Opravil jsem, měl to být pouze obchod, nikoliv mezinárodní obchod. Jan.Kamenicek 24. 9. 2011, 10:06 (UTC)

• Není zcela jasné odkud pocházela moc. Ze států: Jejím zdrojem byly jednotlivé státy a veškeré změny systému záležely také na nich. nebo z lidu: V dosavadních ústavách jednotlivých států lid nepředával vládě přesně vyjmenované pravomoci

Samozřejmě, že moc v USA jako v každé republice pochází z lidu, ovšem ve federaci jako USA tuto moc federální vláda od lidu získává prostřednictvím jednotlivých států - Členové Sněmovny reprezentatnů i senátoři v Kongresu zastupují jednotlivé státy a voleni jsou občany těchto jednotlivých států. Mohl bych to sice rozepsat jako např. "Jejím zdrojem je lid prostřednictvím jednotlivých států...", ale pokud na to nebudete trvat, přijde mi to zbytečné. Jan.Kamenicek 24. 9. 2011, 10:06 (UTC)

• Základy vlády a rozsah její moci spočívaly jak v celé federaci, tak v jednotlivých státech. Co se tím chce říct?
  • Když to po čtu znovu, taky mi to smysl moc nedává :-) Vypustil jsem to. Jan.Kamenicek 24. 9. 2011, 10:06 (UTC)

• Po ratifikaci Ústavy již nebyla státní moc nedělitelná. Ale před ratifikací taky - vždyť nějakou moc měl i Kont.kongres.
  • To je pravda. Díval jsem se znovu na původní anglický článek, a mluví se tam spíš o dělitelnosti svrchovanosti, ale přijde mi to takové nějaké nesrozumitelné, tak to dávám pryč úplně. Jan.Kamenicek 24. 9. 2011, 10:06 (UTC)

• Nejrůznější pravomoci byly rozděleny nejen mezi různé složky státní moci, ale také třináct republikánských státních vlád. 1.Slovo státní použito v různých významech. 2. republikánských - označení státního zřízení na federální i státní úrovni je použito pouze zde a pouze pro vlády států. Mělo by být použito mnohem dříve a více. 3. Formulace naznačuje, že ústava svěřuje moc nejen různým federálním institucím ale i státním vládám, přestože se naopak státy vzdávaly moci ve prospěch federace.
  • Ad 1. Odlišil jsem to. Ad 2. Máte pravdu, tohle by mělo být zdůrazněno, vypíchl jsem to hned v úvodu. 3. Státy se ovšem vzdaly je části své moci a velmi významná část pravomocí jim zůstala. Jan.Kamenicek 24. 9. 2011, 10:06 (UTC)

• a z britské zkušenosti se smíšenou formou vládnutí (kombinující demokratické, aristokratické a monarchistické prvky). Někde v literatuře jsem narazil na pojetí i ústavy/zřízení USA jako smíšené (s prvky demokratickými - přímo volená Sněmovna, aristokratickými - Senát a monarchickými - silný prezident), nemáš k tomu něco?

• Nejdůležitější vliv pocházející z evropského kontinentu měl na Ústavu Charles de Montesquieu Zdroj ovšem uvádí Well versed in philosophical theories of government advanced by such philosophers as James Harrington, John Locke, and Montesquieu. Jinde (Ransdorf: Hledali spravedlivější svět. Díl 1) je pořadí podle významu Locke, Harrington, a až vzadu Montesquieu.
  • Doplnil jsem. Jan.Kamenicek 16. 10. 2011, 10:04 (UTC)

• Diskuze je popsána velmi zploštěle - přece nebyla jen o upřednostňování větších či menších států. Stejně kritika ústavy u (části) antifederalistů nebyla formulována jako abstraktní "útlak ze strany Kongresu" či fed.vlády, ale např. v jinde citovaném Constitution of the United States: A History (ref.č.22) zcela konkrétně "anti-Federalists argued, government would be impersonal, unrepresentative, dominated by men of wealth, and oppressive of the poor and working classes." Podobně když Madison hájil ústavu a systém check and balances argumentoval nejen obecně zajištěním práv (některých) občanů ale konkrétně potřebou omezením demokracie zajistit "rights of property", tj. některá práva jen pro elitu. (V jeho terminologii ovšem ústava odmítla demokracii ve prospěch republikanismu. Článek se popisu charakteru ústavy (demokratický/republikánský/aristokratický či jaký...) úspěšně vyhýbá až do kapitoly Kritické ohlasy.)

• demokratická ústava byla ve své době velkým experimentem Hm, bez refu, a i když byla předcházena daleko demokratičtějšími ústavami (Pensylvánie 1776).
  • Pensylvánská ústava byla přijata jen 11 let před Filadelfským ústavním konventem, takže demokratickou formu vlády stále nebylo možné považovat za vyzkoušenou. Navíc federální ústava přidávala další nevyzkoušené prvky jako demokratické zastoupení více států v jednom zákonodárném orgánu apod., takže velký experiment to ve své době byl. V tuto chvíli bych ale asi těžko hledal konkrétní ref, takže zatím jsem to vypustil. Jan.Kamenicek 24. 9. 2011, 10:26 (UTC)

Ok, vypuštěno. Ale Pensylvánie právě zkušenost s demokracií přinesla – jednokomorový parl. bez "brzd" senátu a silné vlády ukázal co dokáže (pozemková reforma pod heslem konfiskace majetku loyalistů, zbavování voleb. práva...), reakce Madisona výše. Co je demokratické zastoupení více států, rovné zastoupení (každý stát dva) bylo už tehdy staré a že by zastoupení podle počtu obyvatel bylo novinkou...

• V raných dobách existence Spojených států amerických byla řada Američanů přesvědčena o zvláštním poslání jejich země. Zejména Thomas Paine tohle hodně popularizoval... Nejen v raných dobách. Vždyť to říkají i dnes a chovají se podle toho. Akorát místo osvícení zhasínají S tématem oddílu ani článku to ale nesouvisí.

Asi jo, moc to nesouvisí, měl to být jen takový úvod sekce. Dal jsem to pryč.

• vlna inspirace americkou ústavou proběhla Latinskou Amerikou po dobytí nových kolonií (Filipíny, Portoriko) Dávat do souvislosti genocidní (Filipíny) agresi a znevolňování celých zemí, s vlnou demokratizace je sarkazmus který bych fakt nečekal. Byť oněm zemím zřejmě nějaká verze americké ústavy vnucena byla.

Autor citované knihy píše o vlně demokratizace v Latinské Americe (čili nikoliv na Filipínách!) po dobytí kolonií (např. Filipín). Jde o to, že Spojené státy se staly světovou velmocí, a proto si jejich vládní systém získal pozornost a ovlivnil mj. politiky v mladých státech v Latinské Americe, kterým imponovalo, že Američané porazili Španěly. To, že se na Filipínách nechovali hezky je věc jiná, s tématem tohoto hesla nesouvisející. Také je třeba upozornit na to, že sekce je o vlivu americké ústavy, a nikoliv o vlivu Spojených států či Američanů. Jan.Kamenicek 30. 8. 2011, 20:36 (UTC)

Díval jsem se na to ještě jednou, a usoudil jsem, že se nic nestane, když tam ty kolonie nebudou, tak jsem je dal pryč. Jan.Kamenicek 31. 8. 2011, 06:15 (UTC)

• Když jsou výše Filipíny, tak u vlny v letech 1974–1989 by neškodila připomínka, že mnohdy šlo o autoritativní režimy zřízené a/nebo podporované Američany (když šířili své hodnoty... :-).
  • To by podle mne již bylo asi mimo zaměření této sekce a nevím, jak bych tam vhodně tuto podle mne nepříliš související informaci zařadil. Pokud tam skutečně nějak chcete něco podobného zakomponovat, asi bych musel poprosit o konkrétní návrh formulace. Jan.Kamenicek 24. 9. 2011, 10:26 (UTC)

Třeba mnoho zemí s autoritativními režimy se navzdory politice Spojených států přeměnilo na ústavní demokracie. O paradox, že inspirace americkou ústavou byla možná až po osvobození se od americké moci, bych čtenáře nešidil. Ale zásadní věc to není.--Jann 24. 9. 2011, 11:10 (UTC)

Bez zdroje mi to přijde poněkud POV, ale hlavně už se trošku dostáváme mimo téma. Raději bych to tedy nechal, jak to je. Jan.Kamenicek 16. 10. 2011, 12:18 (UTC)

• Po kouknutí do zdroje: "vlna demokratizace" je imho až příliš volný překlad termínu "echo". I když Američané se na to tak asi dívají.

Vlastní popis ústavy jsem nečetl, snad později, vypadá ale důkladně. Zdraví --Jann 30. 8. 2011, 19:37 (UTC)

• V článku mi silně chybí informace o postojích (zejména) amerických soudců a ústavních právníků k výkladu a interpretaci Ústavy. Pro inspiraci dodávám odkaz na en:Originalism a en:Living Constitution. --Dezidor 30. 8. 2011, 19:44 (UTC)
  • Něco už bylo naznačeno v sekci Soudní přezkoumání ústavnosti, trošku jsem to rozšířil, podrobněji už bych to asi nerozepisoval, spíše by to chtělo (podobně jako na en:) samostatný článek. Jan.Kamenicek 16. 10. 2011, 12:10 (UTC)

Díky oběma. Postupně budu všechny body řešit. Jan.Kamenicek 30. 8. 2011, 20:36 (UTC)

Chápu dobře, že je možno přistoupit k hlasování? Když se nevyjádří recenzenti proti tomuto, během několika dní je to možné posunout k hlasování. --Vojtech.dostal 27. 11. 2011, 00:17 (UTC)

Ještě jsem zvažoval bod, ve kterém Jann žádal o podrobnější informace ohledně diskuse, která tvorbu ústavy provázela, ovšem přijde mi, že heslo je už tak dost dlouhé a že tyto informace by měly spíše rozšířit heslo Filadelfský ústavní konvent. Takže pokud by proti tomu Jann nic neměl, posunul bych to do hlasování. Jan.Kamenicek 27. 11. 2011, 10:00 (UTC)

Žádný problém, posuň. --Jann 27. 11. 2011, 10:02 (UTC)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.