Články událostí se pojmenovávají výstižným, co nejpřiléhavějším popisným názvem. Název by měl být co nejkratší, ale zároveň je potřeba zachovat možnost událost podle názvu jednoznačně identifikovat, a to i z pohledu laika, pro něhož by měla být obecná encyklopedie srozumitelná (pozor na příliš odborný jazyk nebo na detaily, které by laik nejspíše neočekával a neznal).
Články o událostech pojmenováváme pomocí tří komponent v daném pořadí – nejprve encyklopedicky neutrální výstižné stručné určení, co se stalo (nehoda; bouře; výbuch plynu; letecká havárie; extraliga žen ve florbale), následně omezení místa nebo oblasti (v Turecku; v Praze; na oběžné dráze; v češtině) a nakonec časové určení v rozlišovači. Postup je tedy „Zemětřesení + v Egejském moři + (2020)“. Místo určujte co do podrobnosti co nejpřiléhavěji vzhledem k okolnostem a k očekávatelnosti (čili nikoliv „(útok) na náměstí Breitscheidplatz“ ani „v Evropské unii“, ale Útok kamionem v Berlíně (2016)). Časový údaj v rozlišovači tvoří obvykle rok (2012), nebo je-li třeba, období v letech (2016–2020; 2014–současnost). Pokud je potřeba pro jednoznačnost a kvůli konfliktu s jinou událostí rozlišit podrobněji, pak je možné po měsících (listopad 2014). Pokud je potřeba ještě podrobněji, tak lze po dnech (12. ledna 2013 – 1. března 2023). Případně je možno použít naopak i větší měřítka, má-li to smysl (21. století, trias, léto 2013). Místo se specifikovat nemusí, pokud je už dostatečně specifikované v první komponentě (1. česká hokejová liga 2020/2021; Volba prezidenta České republiky) nebo to není možné (2021 ve fotografii), to samé platí i pro rozlišovače s časem (Úmrtí v roce 2017; Leden 2003; Volba prezidenta České republiky).
Pro vyznačení časových rozsahů používáme pomlčku, kterou píšeme dle typografických zvyklostí u jednoduchých rozsahů bez mezer okolo pomlčky (2020–2021; 2014–současnost), u víceslovných s mezerami (12. ledna 2013 – 1. března 2023; leden 2020 – únor 2020).