Wikipedie:Žádost o arbitráž/Vrba versus Zp

Rozhodl jsem se podat tuto arbitráž, přestože o věci právě probíhá ŽoK, a doufám, že se mi podaří přesvědčit Arbcom o tom, že tato cesta je správná.

Odůvodnění žádostiEditovat

Arbitráž navrhuji přesně ve smyslu tohoto ŽoKu, kde jsou i důkazy o Zpho neustálém porušování autorských práv. Proč tedy volím tuto cestu? Domnívám se, že ŽoK svým příliš konkrétním návrhem proti Zp porušil svoji funkci, a překročil tak rámec, ke kterému byl určen. Tento rámec podle mého názoru je takový, že má najít vůli komunity věc řešit (tato vůle jistě existuje) a zároveň dát obecné řešení. Konkrétní řešení má IMHO udělat až Arbcom. Dále jsem přesvědčen, že pokud proti někomu udělá Arbcom nějaké opatření, může se odvolat k ŽoKu, kde komunita může Arbcom přehlasovat. Pokud by však došlo k tomu, že komunita prostřednictvím ŽoKu může odhlasovat nějaké konkrétní opatření, dochází k obcházení Arbcomu pomocí hlasování, což považuji za nežádoucí. Tento o ŽoK tak vlastně směřuje k rozhodnutí, které odpovídá spíše arbitráži, proto ho předkládám tam, kam již dle mého přesvědčení patří.

Domnívám se, že dokončení ŽoKu, tak jak je, by vedlo k nebezpečnému precedentu, který by se nám všem mohl vymstít, proto prosím Arbitrážní Výbor, aby v tomto výjimečném případě zvážil přijetí této Arbitráže, ačkoli o věci probíhá ŽoK. Zp bude o arbitráži vyrozuměn ihned po dopsání této žádosti. Děkuji --Vrba 23:28, 26. 10. 2006 (UTC)

Urgence o vyřízeníEditovat

Lituji, ale považuji za nezbytné požádat Arbitrážní výbor urychleně rozhodl o osudu této arbitráže a buďto ji odmítl (což více rozjede ŽOK), nebo ji začal vyřizovat. Tady již nejde jen o to, zda Zp porušuje autorská práva, ale o to, zda je v dobré víře neporušují ti, co s nimi zacházejí jako s texty pod svobodnou licencí a důsledek této okolnosti: viz zde. Zpho články představují enormní a neomluvitelné riziko pro pověst wikipedie v očích její uživatelů! Cinik 09:07, 7. 11. 2006 (UTC)

Souhlasím. --egg 20:31, 7. 11. 2006 (UTC)
  • --Vrba 11:45, 8. 11. 2006 (UTC)

VyřízeníEditovat

V žádosti se spojují dva problémy

  1. Otázka porušování autorských práv wikipedistou Zp
  2. Otázka smyslu a rámce Wikipedie:Žádost o komentář (viz též Wikipedie diskuse:Žádost o arbitráž/Vrba versus Zp). Nejde o chování uživatelů, ale o koncepční spor o některé aspekty procesu řešení konfliktů. Arbitrážní výbor se domnívá, že rozhodovat takovýto spor mu nepřísluší.

Protože přijetí žádosti o arbitráž by prakticky znamenalo vyjádření k druhé otázce, výbor v této formě žádost zamítá. V druhé otázce musí dospět k rozhodnutí komunita, buď přímo v rámci probíhající ŽoK, nebo nějakou jinou vhodnou formou.

Tímto rozhodnutím není nijak omezena možnost, že případnou další žádost týkající se první otázky výbor přijme. Zváží přitom především další průběh a výsledky ŽoKu.

Schváleno (3 pro, 1 nepřítomen) 16:58, 9. 11. 2006 (UTC)

Nespokojenost s vysvětlením odmítnutíEditovat

Lituji, ale nerozumím odmítnutí a žádám Arbcom, aby mi objasnil důvody jeho odmítnutí. V žádosti byl problém toho, že ŽoK překročil rámec toho co podle auktuálně platného doporučení může. Zároveň bylo argumentováno zvyklostmi, které doposud určovaly chod ŽoKu, tyto zvyklosti jsou IMHO argumentem pro chod jakéhokoli společenství, neboť určují chování wikipedistů, správců.

Cituji-li z doporučení o ŽoKu: Žádost o komentář slouží jako místo, kde mají wikipedisté možnost explicitně požádat komunitu Wikipedie o vyjádření k existujícímu sporu o článek, sporu na diskusních stránkách nebo k chování wikipedisty. Mysllím, že mám v tomto oporu pro tvrzení, že ŽoK tedy překročil své pravomoce. A žádal jsem Arbcom, aby rozhodl o tom, zda bylo porušeno existující doporučení. A k tomu návazně o to, aby přijal Arbitráž k tomu, kde se tato věc stala.

Žádám tedy o vysvětlení, zda rozhodnutí lze rozumět, tak, že nedošlo k porušení mnou citované věty a že tedy vyjednávání (Wikipedie:Vyjednávání) lze chápat jako určování trestů? Dle Wikipedie:Arbitrážní výbor Arbitrážní výbor není exekutivní, ale rozhodčí orgán, nechápu tedy proč by nemohl rozhodnout o tom, zda došlo či nedošlo k porušení pravidel (doporučení) v ŽoKu. Zároveň výbor naznačuje, že žádost zamítl na základě bodu č. 8. Arbitrážní výbor se primárně zabývá spory mezi wikipedisty. Výbor nezasahuje do obsahu Wikipedie ani do jejích pravidel. Výbor nebyl žádán o žádné koncepční rozhodnutí, ale o posouzení zda došlo k porušení pravidla (doporučení). Odůvodnění odmítnutí mi přijde nedostatečné a zámerně matoucí. Myslím si, že je Arbcom povinnen poskytovat taková odůvodnění, která jsou silná a jasně vysvětlující, nesvádějící k různým nepřesným výkladům, dohadům a spekulacím. Osobně vím o více Wikipedistech, kteří neporozumněli tomuto zdůvodnění a považují ho pouze za úhybný manévr. Žádám tedy Arbcom, aby své rozhodnutí řádně zdůvodnil, aby zdůvodnil slovo koncepční, protože IMHO nežádám o posouzení své koncepce, ale o dlouhodobě zvykově uznávanou koncepci, která je jasně podepřena dvěmi doporučeními. Nedomnívám se, že v otázce, zda došlo k překročení již formulovaného doporučení musí dospět komunita, ale naopak se domnívám, že pro takovéto věci je zde Arbcom. Prosím, aby mi bylo vysvětleno v čem se pletu a aby bylo rozvedeno odmítnutí. --Vrba 22:42, 9. 11. 2006 (UTC)

Nechápu, jak kolega Vrba dospěl k závěru, že ŽoK překročil své pravomoce? V ŽoKu rozhoduje komunita, která má pravomoce témšř absolutní. Její vyjádření tedy může obsahovat i sankce a konkrétní vynucované řešení a je naprostý nesmysl tvrdit, že by tím nějak došlo k porušení pravidel. Arbcom je rozhodčí orgán v případech, které se rozhodnout musí a ŽoK selže (jako i tentokrát, tentokráte možná bohužel díky aktivní snaze vážených wikipedistů). Cinik 06:25, 10. 11. 2006 (UTC)
Formulace mě též zmátla, po diskusi s Vrbou jsem vyrozuměl že "překročením pravomocí ŽoKu" má na mysli stav, kdy rozhodnutí komunity v ŽoK nespadá do rámce které mu (sama komunita) dala ve Vrbou citované definici. --che 10:23, 10. 11. 2006 (UTC)
Pravomoce ŽoKu, tak jak jsou definovány, by nijak překročeny nebyly, aní kdyby byl Eggův návrh přidat. Nikdé není psáno, že vyjádření komunity nemůže obsahovat konkrétní restrikční postup a jelikož komunita nepochybně má právo podobné postupy schvalovat (protože stojí nad arbcomem), byl Eggův návrh v pořádku a v souladu s pravidly. Vrba nemá žádnou oporu pro své tvrzení, že ŽoK nějak porušoval svůj zadaný rámec. Cinik 11:46, 10. 11. 2006 (UTC)

Poněkud delší vyjádření k tomu co tvrdí ArbCom a Wikipedista:CinikEditovat

Rád bych se zapojil do debaty, komunita nemá absolutní či téměř absolutní pravomoc. Rozdělením pravomocí na jednotlivé složky totiž vzniká systém, který umožňuje jednotlivci dělat očekávání do budoucna. Ten pak není vystaven libovůli mocnějšího, populárnější či jinak oprávněně či neoprávněně zvýhodněného kolegy. To, že se moc silných, davu, atp. omezí je prvním signálem k tomu, že společenství má šanci spolu existovat dále. Druhým signálem je vytvoření obranných mechanismů, které zabraňují strhnout veškerou moc jedním směrem. Třetím je pak vůle tyto mechanismy dodržovat a vyžadovat jejich plnění. V systému, který je založen na těchto principech má slabší šanci se dovolat svého práva, a i v případech, že všichni vědí, že pravdu někdo nemá, má právo na dodržování pravidel vůči němu.Největším nebezpečím jakéhokoli společenství když někdo řekne: "Já mohu vše", je jedno jestli to je lid, jednotlivec, či silná skupina. To je ona pověstná cesta do pekel a prvotní hurá a dobrý úmysl je zpravidla vystřídán rozčarováním a zklamáním, kam věci vedou.

Ještě pár obecných řádek, není jedno, kdo jednotlivci nařídí nějaké chování, protože pokud tím překračuje své pravomoci dopouští se bezpráví i kdyby jednal správně. Staří Římané říkali, kdo rozhodl, aniž by vyslechl obě strany nejednal spravedlivě, byť rozhodl dobře. Jistě jsou chvíle, kdy to jinak nejde a jedinec musí převzít odpovědnost, ale přebírá ji on a na své riziko a to je správné, ovšem v okamžiku, kdy se převzetí jiných pravomocí stává systémem, končí svoboda a je lhostejné zda je to ve státě, nebo ve společenství jakým je Wikipedie.

A teď k současné situaci, jak ji chápu já. Česká Wikipedie funguje na několika pilířích jedním z nich je tvorba pravidel, která jsou vlastně ustanovením "zákonem" a o kterých se hlasuje. Komunita má pomocí 2/3 většiny možnost vytvářet taková pravidla, která považuje za správná a kterým se 'musí podřizovat. Druhou formou ovlivňování chodu Wikipedie jsou tzv. doporučení. Což je sepsání takového chování, u kterého sepisovatel předpokládá, že s ním většina bude souhlasit, toto pak na určitou dobu vyvěsí. A souhlasem, který lze projevit mlčky, se věc stane doporučením. Zpravidla se jedná o jakousi kodifikaci toho, co se zde, nebo i jinde ukázalo jako dobré a prospěšné. Třetí složkou je tradice, je to velmi mocná složka, která je zároveň velmi komplikovaná a velmi těžko postižitelná. Přes všechna tato opatření, dochází k rozporům které musí být řešeny, protože řešení sporů je nesnadné, komplikované a náhled na takové věci nemusí být vždy jednotný, rozhodla se komunita, pomocí pravidla stvořit umělou instituci - ArbCom, kterému předala část své moci. Protože se ArbCom nemůže zabývat každou drobností vznikl na základě tradice, umělé konstrukce a zkušeností odjinud systém, který umožňuje řešit spory.

Tento systém je kodifikován pomocí velmi důležitého textu, kterým je Wikipedie:Řešení konfliktů, toto doporučení je rozděleno do tří skupin: Vyjednávání, mediace a Arbitráž. Vzhledem k tomu, že Mediace je zde neprávem opomíjenou složkou a pokud je mi známo na české Wikipedii byla využita pouze 3x z čehož pouze jedinou lze považovat za úspěšnou, nebudu její myšlenky dále rozvádět. První složkou je tedy Vyjednávání, jehož součástí je i Wikipedie:Žádost o komentář, ta byla v tomto doporučení popsána takto: Reakci širší komunity si můžete vyžádat na stránce Žádost o komentář, z tohoto jednoznačně vyplývá, že cílem ŽoKu je nalezení kompromisního řešení, nebo shody mezi stranami které jsou ve při. Případně upozornit uživatele, že jde proti vůli komunity a že by se měl přizpůsobit. Takovou shodu, může při dalším porušení využít správce a na vlastní zodpovědnost a riziko, že proti tomuto rozhodnutí bude směřována stížnost, rozhodnout. Je pravdou, že není explicitně zmíněna nemožnost rozhodnutí, ale i tím, že se tvůrce doporučení rozhodl tuto možnost explicitně uvést u Arbitráže, dává doporučení jasně najevo, že takové jednání vylučuje.

Dalším stěžejním doporučením je Wikipedie:Vyjednávání i toto doporučení jasně směřuje k chápání vyjednávání jako smírčího procesu a dokonce říká Principiální vyjednávání je kooperativní proces, kdy účastníci vyjednávání se pokoušejí nalézt řešení, které by se setkalo se zájmy obou zúčastněných stran, ačkoli je zde hovořeno spíše o obsahu článků, než o sporu tohoto typu, je nutno toto tvrzení chápat obecně.

Posledním doporučením, které se na tuto událost vztahuje je Wikipedie:Žádost o komentář, jelikož je toto doporučení řazeno do tohoto systému je nutno ho chápat v předchozích souvislostech, což nepochybně bylo záměrem tvůrce, tedy komunity. Důkazem je i první věta, která uvádí Tato stránka je součástí procesu řešení konfliktů ve Wikipedii. Zde pak nalezneme v sekci chování toto tvrzení Tato sekce slouží k diskusi o chování uživatelů, kteří údajně porušili pravidla a doporučení Wikipedie. Širší komunita wikipedistů tak má prostor, aby se vyjádřila k nějakému chování, případně mohou wikipedisté navrhovat, jak chování zlepšít. Předpokládá se, že pokud komunita zřetelně vyjádří, že je něco nepřijatelné, uživatel takové chování nebude opakovat. Ano je zde jasně řečeno jak taková žádost funguje. Předpokladem neopakování je možnost opakování, ale zákaz pod trestem toto znemožňuje.

Lze tedy oprávněně tvrdit, že Wikipedista:Vrba se oprávněně domníval, že došlo k porušení několika doporučení a zároveň tradičního pojetí Žádosti o komentář, proto se obrátil na Arbitrážní výbor, aby tuto věc převzal. Arbitrážní výbor to odmítl s tvrzením, že není kompetentní zasahovat do tvorby pravidel. Toto zdůvodnění nechápu a žádám tedy, aby mi bylo vysvětleno, kde by došlo k jakékoli tvorbě pravidel. Nejde o spor o koncepci jak je zde tvrzeno, jde o spor toho co stojí v doporučeních a jak je tradicí chápána Žádost o komentář a nové, pravidly, ani tradicí nepodložené koncepce. Jelikož však oba účastníci sporu, pravděpodobně nejsou bedlivými čtenáři těchto doporučení, obrátil se jeden z nich na Arbitrážní výbor a to na základě jasného faktu, došlo ke při o pravidla a o to jak fungují, jelikož ani jeden neviděl smysl ve vzájemné při, byl požádán Arbitrážní výbor, aby věc uvedl do rámce pravidel a zvyklostí. Netvrdím, že odůvodnění žádosti bylo ideální, ale cílem a záměrem Arbitrážního výboru nesmí být tvorba procedurálních problémů a to i vzhledem k tomu, že nejen oni, ale i Wikipedisté se Wikipedii věnují ve volném čase a Arbitrážní výbor může žádat nejen bývalý člen, ale třeba i nováček, proto je nanejvýš vhodné, aby tento výbor moc nehledal proč nepřijmout, ale snažil se po formální stránce obou účastníkům pomoci a hledat pravdu, nikoli procedurální překážky. Je nesmyslné, aby na Wikipedii bylo možno najít konstatování o tom, že je Wikipedista vděčný, že se jeho problémem bude Arbitrážní výbor zajímat. Je to špatné nastavení úřadu. ArbCom tu je pro Wikipedisty, nikoli Wikipedisté pro něj. Již vzhledem ke stránce Wikipedie:Arbitrážní výbor, kde je tvrzeno, že Arbitrážní výbor není exekutivní, ale rozhodčí orgán., je toto odmítnutí skutečně velmi špatně zdůvodněno, neboť arbitrážní výbor odmítl být rozhodcem při žádosti, zda došlo či nedošlo k porušení pravidel. Arbitrážní výbor dále ignoroval fakt, že v uvedené oblasti se komunita již rozhodla formou platných doporučení. Tvrzení V druhé otázce musí dospět k rozhodnutí komunita, buď přímo v rámci probíhající ŽoK, nebo nějakou jinou vhodnou formou. lze tedy považovat za výzvu k nové normotvorbě v oblasti, která již byla projednána a není známo, že by tato doporučení byla zpochybňována. Tím Arbitrážní výbor překročil své pravomoci, neboť vyzývá k další normotvorbě v již ošetřené oblasti a navíc odmítl využít svých pravomocí v oblasti rozhodce.

Arbitrážní výbor správně rozpoznal dvě otázky a myslím, že u obou pochybil, protože pokud rozpoznal otázku č. 2, zda jsou porušena práva měl dát vodítko, jak to vnímá - byla nebo nebyla porušena pravidla?

V otázce Wikipedista:Zp se domnívám, že se věc má takto, celý ŽoK je nesmysl, který vznikl, protože Arbitrážní výbor odmítá věci, které neprošly ŽoKem, což také není spráné jednání. Například tento případ není o snaze se s Wikipedista:Zp dohodnout, tento Wikipedista porušuje pravidla a to takovým způsobem, který přesahuje práva a možnosti správců k řešení, taková věc nelze řešit nějakým vyjednáváním, ale nařízením, které má právo udělit pouze arbitrážní výbor. Žádám tedy arbitrážní výbor, aby ještě jednou zvážil přijetí této žádosti.

Žádám Arbitrážní výborEditovat

1. Žádám arbitrážní výbor o přijetí předběžného opatření, kterým Wikipedista:Zp dostane mediátora (navrhuji někoho z trojice lidí, kteří se problematice tohoto Wikipedisty dlouhodobě věnují tj. Wikipedista:Tlusťa, Wikipedista:Vrba, Wikipedista:Zkf - řazeno abecedně). Tento mediátor by po Wikipedista:Zp mohl požadovat zdroj k jakémukoli jeho článku či obrázku a pokud by mu nebyl v týdenní lhůtě dodán, nebo měl pochybnosti mohl by rozhodnout o smazání tohoto příspěvku. Takto smazané příspěvky by byly archivovány na speciální stránku a prostřednictvím tohoto mediátora by se k nim mohl Wikipedista:Zp vrátit a při dodatečném ozdrojování by mediátor mohl nařídit jejich obnovení. Za nejvhodnějšího kandidáta z těchto tří považuji Wikipedista:Zkf. Tuto žádost opírám o fakt, že copyvio příspěvků tohoto Wikipedisty již bylo nalezeno velké množství a že o principu nutnosti respektovat autorská práva není na Wikipedii pochyb. Je tak porušován princip, který nepotřebuje vyjádření komunity, protože je známo, že je jí přijímán.

2. Žádám arbitrážní výbor, aby se začal otázkou Wikipedista:Zp zabývat, jeho činnost ze které byl v mnoha případech obviněn a je pro Wikipedii jedno z největších nebezpečí. Současný stav zaměstnává tři jiné Wikipedisty již 3 měsíce a nemají žádné možnosti obrany.

3. Žádám arbitrážní výbor, aby rozhodl zda v otázce Žádost o komentář s Wikipedista:Zp došlo či nedošlo k překročení pravomocí této instituce.

Hippopotamus 15:08, 12. 11. 2006 (UTC)


Pokusím se prozatím o stručnou odpověď (čistě za sebe): Arbitrážní výbor nerozhoduje obecně libovolné "spory", ale zabývá se chováním wikipedistů.
Jako jasný příklad by šlo například uvést nějaký spor o obsah článku, kde se dvě strany budou přetahovat o NPOV. Rozhodnutí výboru bude v rovině "uživatel A porušil pravidla tím, že editacemi ... porušil ...". Výboru nebude rozhodovat o výrocích typu "verze článku V porušuje pravidlo Wikipedie:NPOV".
Analogicky: v případě procesů ve Wikipedii, výbor nebude rozhodovat o tvrzeních typu "hlasování o opatřeních v Žádosti o komentář Ž porušuje doporučení o řešení konfliktů" nebo "hlasování o smazání H neodpovídá účelu danému doporučením Hlasováním o smazání". Výbor by se takovýmto sporem mohl zabývat v rovině osob. Takže žádost o arbitráž by musela být podána např. proti osobám, které takovéto hlasování vyvolaly. Výbor by se pak zabýval výroky typu "Egg v rozporu s doporučením o řešení konfliktů organizuje v ŽoK hlasování o zablokování uživatele." a opatřením by mohlo být třeba "Eggovi se zakazuje v ŽoK navrhovat ...".
Takto pojatým sporem by se výbor v principu zabývat mohl, ale zase pokud se na spor podívám takhle, tak v tomto případě nedošlo k vyčerpání vůbec žádných prostředků řešení sporů, a rovnou to bylo podáno k arbitráži. Po zamítnutí Vrbovy žádosti se to také velmi rychle vyřešilo "přímo na místě".
Chtěl jsem se vyjádřit stručné, ale několik podstatných poznámek
1. Arbitrážní výbor netvrdí totéž, co Cinik. Víceméně souhlasím s tím, co píšeš v odstavcích 1-6.
2. Arbitrážní výbor nemohl rozhodnout "dobře". Kdyby žádost přijal (což by bylo ve vztahu k "otázce 1" na místě), byl by obviněn, že jaksi komunitě "nepřátelsky převzal ŽoK", čili že si usurpuje moc. Když žádost nepřijal (což je podle mě ve vztahu k "otázce 2" na místě, z výše uvedených důvodů), je obviněn, že hledá procedurální problémy místo pravdy, čili že se vyhýbá odpovědnosti.
3. V druhé otázce musí dospět k rozhodnutí komunita, buď přímo v rámci probíhající ŽoK, nebo nějakou jinou vhodnou formou. nelze chápat jako výzvu k normotvorbě, ale jako výzvu k tomu, řešit normální spor nejdříve normálním způsobem, a nikoli obrácením se na arbitrážní výbor. Doporučuju si na místě "Žádosti o komentář" (což situaci zatemňuje tím, že je to součást procesu řešení konfliktů) představit "hlasování o smazání" a dále se držet analogie.
4. Pro funkci kterou nazýváš mediátorem, pokud rozumím účelu, se tu spíš používá název mentor. Mediátor se snaží usnaďňovat a zprostředkovat komunikaci mezi několika stranami. --Wikimol 19:09, 12. 11. 2006 (UTC) (disclaimer: toto není vyjádření výboru, pouze můj názor)
Díky Hippovi za náměty. V tuto chvíli se k nim nebudu vyjadřovat, myslím že bude lepší když se o tom pobaví výbor, a pak dáme Vrbovi odpovědi a nějak se vyjádříme i k Hippovým výzvám jako celek. (Tohle také není stanovisko výboru) --che 21:16, 12. 11. 2006 (UTC)

@ Wikipedista:Wikimol jen v rychlosti, OK tedy mentor, znám toto slovo ve významu "mravokárce", ale možná je vhodnějším, nějak jsem nabyl, možná mylného dojmu, že česká Wikipedie používá pro toto označení mediátor. Jinak se zdůrazňuji, že dle bodu 8 v Wikipedie:Pravidla arbitráže#Arbitrážní výbor se Arbitrážní výbor zabývá spory mezi wikipedisty primárně, což znamená, že vyprodukují-li tyto primární spory, sekundární spor, který se netýká chování Wikipedistů, není na straně Arbcomu překážka v přijetí takovéhoto sporu, neboť konstatováním o tom jak funguje princip již známých pravidel, vyřeší primární spor mezi Wikipedista:Egg a Wikipedista:Vrba, kterým není třeba zatěžovat tento výbor, neboť se týká pouze sporu o to zda byla či nebyla porušena pravidla. --Hippopotamus 12:29, 13. 11. 2006 (UTC)

UrgenceEditovat

Nechci nutit Arbitrážní výbor ke spěchu a velmi nerad bych budil dojem nedočkavce, který nechápe, že členové výboru jsou jen lidé, kteří to dělají ve volném čase. Přesto se domnívám, že měsíc, který uplynul od žádosti o vysvětlení odmítnutí arbitráže, je doba více než dlouhá, aby k tomu Arbitrážní výbor zaujal nějaké stanovisko. --Hippopotamus 09:07, 9. 12. 2006 (UTC)

VysvětleníEditovat

Arbitrážní výbor dospěl k závěru, že autoritativní rozhodnutí by neměla padat v rámci žádosti o komentář, jelikož je to pro toto krajně nešťastné místo. Žádost o komentář k chování wikipedistů se obvykle charakterizuje jako "prostor, aby se [širší komunita] vyjádřila k nějakému chování, [a případně navrhla], jak chování zlepšit". Správci pak takto vyjádřený názor mohou vzít v úvahu při svém jednání, za které ovšem mají zodpovědnost. Naproti tomu za rozumnost sankcí vyjádřených v žádosti o komentář zodpovídá jen komunita sama sobě. Tedy je to v tomto případě stejné, jako kdyby si komunita odhlasovala kdekoli jinde, že jistý wikipedista bude nějak omezen. I zde je zodpovědnost na vykonávajícím správci, i když ten se v takovýchto případech většinou může o rozhodnutí komunity opřít.

Předchozí zamítnutí Vrbovy žádosti bylo způsobeno nejasnostmi ohledně otázky, zda je posouzení funkce ŽOKu v nejasné situaci výkladem pravidel, nebo stanovením nových. Arbitrážní výbor je přesvědčen, že pravomoc stanovovat pravidla Wikipedie nemá. Arbitrážní výbor má řešit spory. Když se komunita potřebuje dohodnout, co má dělat s případem, se kterým se ještě nesetkala (a přitom nejde o spor), tak se musí dohodnout sama. Kdokoli může samozřejmě požádat nějakého arbitra, nebo celý arbitrážní výbor (případně kohokoli jiného) o vyjádření. Dokonce se může komunita dopředu shodnout, že pokud odpověď arbitra nebo arbitrážní výbor nebude odmítavá (tzn. vyjádří ochotu problém řešit), bude takové řešení závazné. Arbitrážní výbor také apeluje na správce, aby se podrobně věnovali vznikajícím problémům a nenechali je zbytečně rozhořívat.

Arbitrážní komise děkuje všem, kteří ji přinášejí podněty k zamyšlení nad vlastní prací.

Schváleno (3 pro, 2 nepřítomni; 01:37, 8. 7. 2007 (UTC))