Aztécká říše v době svého největšího rozsahu

Dobývání Aztécké říše bylo významné středoamerické tažení španělského vojska, podporovaného některými indiánskými kmeny, proti říši Aztéků, jedné z nejvýznamnějších civilizacípředkolumbovské Americe. Vrchním velitelem španělských vojsk byl Hernán Cortés. Dobývání započalo v únoru roku 1519 a skončilo 13. srpna 1521 dobytím hlavního města Aztéků Tenochtitlánu.

Když se Cortés vylodil na americké půdě, ihned si získával spojence (mezi nimi Tlaxcalany, kteří mu pak při dobývání aztécké říše pomohli nejvíce) a připravoval se na výpravu do hlavního města Aztéků. Zde se setkal s Montezumou II., králem aztécké říše. Cortés unesl Montezumu do jednoho z paláců a udělal z něho loutkového vládce. Aztékové se však španělské krutovládě vzepřeli a zvolili si králem Montezumova bratra Cuitláhuaca. V nastalých bojích byl Montezuma zabit, Cortés z Tenochtitlánu uprchl a Španělé utrpěli těžké ztráty.

Jakmile se Cortés dostal z Tenochtitlánu, začal shromažďovat indiánské spojence a podařilo se mu naverbovat i další Španěly. Když měl Cortés dostatek sil, vydal se dobýt Tenochtitlán. Útok započal 10. května 1519 a skončil 13. srpna. Aztékové bojovali statečně, avšak proti španělským dělůmarkebuzám se nedokázali účinně bránit. Aztécká říše se tak stala součástí španělského impéria a začalo se jí říkat Nové Španělsko.