War Artists' Advisory Committee

britská vládní agentura

War Artists Advisory Committee (WAAC), Poradní výbor pro válečné umění byla britská vládní agentura založená v rámci Ministerstva informací v Británii při vypuknutí druhé světové války v roce 1939 s cílem sestavit komplexní umělecký a dokumentární soubor o dějinách Británie během války. Jejím prvním předsedou byl jmenován Kenneth Clark.[1] Když byl v prosinci 1945 výbor rozpuštěn, jeho sbírka obsahovala 5 570 uměleckých děl od více než 400 umělců.[2] Tato sbírka byla distribuována do muzeí a institucí v Británii a po celém světě, přes polovinu děl – asi 3000 – je uloženo ve sbírkách Imperial War Museum.

L. S. Lowry: Factory workers going to work at the Mather & Platt, Manchester, in the snow, 1943

Příběhy některých umělcůEditovat

Paul NashEditovat

 
Paul Nash: Battle of Germany (Bitva o Německo), 1944

Na počátku druhé světové války byl Paul Nash jmenován Poradním výborem pro válečné umění na post válečného umělce placeného na plný úvazek. Podléhal královskému letectvu a ministerstvu letectví. U zástupce ministerstva letectví ve výboru WAAC nebyl Nash populární, částečně kvůli modernistické povaze jeho práce a částečně proto, že RAF chtěla, aby se umělci WAAC soustředili na vytváření portrétů jejích pilotů a posádky letadel.[3] Zatímco placený umělec WAAC Nash namaloval dvě série akvarelů: Raiders a Aerial Creatures. Raiders nebo Marching Against England (Pochod proti Anglii) byla sada studií německých letadel, které byly rozbity v anglické venkovské krajině s tituly jako Bomber in the Corn, The Messerschmitt in Windsor Great Park a Under the Cliff. Zatímco ministerstvo letectví oceňovalo vlastenecký záměr a propagandistickou hodnotu těchto děl, série leteckých stvoření s antropomorfními zobrazeními britských letadel, ministerstvo letectví trvalo na ukončení Nashovy smlouvy na plný úvazek v prosinci 1940. Předseda WAAC, Kenneth Clark byl tímto vývojem velmi rozzuřen a v lednu 1941 výbor souhlasil s tím, že uhradí 500 dolarů za nákup Nashových děl na téma vzdušného konfliktu.[4][5] Nash pracoval přerušovaně s touto úpravou až do roku 1944, kdy vytvořil čtyři obrazy pro WAAC. První dva z nich byly Totes Meer (Mrtvé moře) a Battle of Britain (Bitva o Británii).

Obraz Totes Meer (Mrtvé moře) byl předán WAAC v roce 1941 a ukazuje mrtvé moře ztroskotaných německých křídel a trupů letadel založených na náčrtech a fotografiích, které byly pořízeny v oddělení pro kovovýrobu v Cowley u Oxfordu v roce 1940.[6] Obraz připomíná řadu ponurých mořských a pobřežních obrazů, které Nash vytvořil ve třicátých letech minulého století. I když mezi troskami letadel u Cowley bylo i mnoho britských letadel, Nash zobrazil pouze německá letadla, protože chtěl ukázat osud stovek a stovek létajících tvorů, které napadly tyto břehy. Navrhoval použít sérii pohlednic s troskami německých letadel jako propagandu a shazovat je nad Německem. Za tímto účelem Nash dokonce vytvořil pohlednici s obrazem s Hitlerovou hlavou naaranžovanou nad troskami německých letadel. Kenneth Clark uvedl, že obraz Mrtvé moře byl podle mého ten nejlepší obraz války, a je stále považován za nejslavnější britskou malbu druhé světové války.[7][5]

Obraz Bitva o Británii (1941) je uměleckým ztvárněním letecké bitvy probíhající nad rozlehlou pevninou u moře, což naznačuje ústí Temže a Lamanšský průliv.[8] Bílé stopy spojeneckých letadel vytvářejí vzory připomínající pupeny a okvětní lístky a zdá se, že přirozeně rostou ze země a mraků, na rozdíl od tuhých, formálních řad útočných sil. Clark rozpoznal alegorickou povahu díla a napsal Nashovi: Myslím, že v tomto a Totes Meere jste objevil novou podobu alegorického obrazu. Je nemožné vykreslit velké události bez alegorie ... a objevil jste způsob, jak by se symboly vymanily ze samotných událostí.[7]

Po dokončení tohoto obrazu se Nash cítil kreativně zablokovaný a opět oemocněl astmatem. Sice nebyl schopen malovat, ovšem vytvořil řadu fotografických koláží, které obsahovaly symboly a motivy z jeho předchozích prací často s motivy Hitlera.[9] Nash předložil řadu těchto prací nazvaných Follow the Fuehrer (Následujte Vůdce) Ministerstvu informací na propagandu, ale byl odmítnut.[10][4] Když pokračoval v malování, vytvořil dílo Defence of Albion (Obrana Albionu). Obraz je považován za nejslabší ze čtyř velkých obrazů pro WAAC. Nash měl velké problémy s jeho dokončením. Zobrazuje britský létající člun Short Sunderland v moři u Portland Bill. Nash měl k dispozici pouze fotografie letounu a byl příliš nemocný aby mohl jít na pobřeží a prohlédnout si je. Nash napsal Ericovi Raviliousovi, který maloval letadla ve Skotsku a požádal ho, aby mu popsal působení slunce na letadlo.[10]

Nashův závěrečný obraz pro WAAC byl nicméně mimořádnou, imaginativní scénou bombového útoku na město.[11] Navzdory tomu, že dostal přístup k oficiálním zprávám leteckých posádek útočících na Německo, zobrazení bitvy o Německo – Battle of Germany – použil nekonvenční, abstraktní přístup. Vysvětloval že chtěl ukázat město pod útokem s pilířem kouře z hořících budov v pozadí a s bílými kuličkami klesajících padáků v popředí. Sloup dýmu a kulatý měsíc hrozí městu stejně jako bombardéry, ukryté v červených mracích, zodpovědné za exploze na pravé straně obrazu.[12] Kenneth Clark nejdříve prohlásil, že obraz je obtížně srozumitelný kvůli tomu, co nazval různými rovinami zobrazované reality.[10] Na druhé straně však uznal, že tímto směrem by mohlo směřovat poválečné umění.[9]

Christopher R. W. NevinsonEditovat

 
Christopher R. W. Nevinson: Anti-aircraft Defences (Protiletecké obrany) byl jedním ze tří obrazů, které od něho WAAC zakoupila v prosinci 1940.

V prosinci 1940 předložil Christopher R. W. Nevinson WAAC tři obrazy, které byly odmítnuty.[13] V Londýně pracoval jako nosič nosítek během bleskové války, při které v Hampsteadu zasáhly bomby jeho rodný dům i ateliér.[14] Výbor WAAC pak 29. prosince přijal dva jeho obrazy: Anti-aircraft Defences (Protiletecká obrana) a The Fire of London, December 29th – An Historic Record (Požár Londýna, 29. prosince – historický záznam).[15] V srpnu 1942 Nevinson získal od královského letectva pověření zobrazit letadla připravující se ke startu na letišti v Dieppe. Dovolili mu létat jako pasažér, aby si mohl udělat vlastní obraz letecké války.[15] Nevinson svůj obraz Battlefields of Britain (Bitevní pole Británie) předal Winstonu Churchillovi jako dárek národu. Obraz stále visí v Downing Street.[16] Krátce poté mu mrtvice ochromila pravou ruku a omezila schopnost řeči. Nevinson požádal o pracovní místo v úřadě WAAC, ale byl odmítnut.[15] Naučil se malovat levou rukou a v létě roku 1946 se tři jeho obrazy dostaly na výstavu v Královské akademii umění. Nevinson se zúčastnil výstavy na invalidním vozíku s pomocí své ženy Kathleen. O několik měsíců později zemřel ve svém domě ve věku 57 let na srdeční selhání.[17]

Eric KenningtonEditovat

Na počátku druhé světové války vytvořil Eric Kennington řadu pastelových portrétů důstojníků královského námořnictva pro Poradní výbor pro válečné umění, na krátkodobé smlouvy. Tyto portréty patří mezi nejvýznamnější události první výstavy WAAC v Národní galerii v létě roku 1940. Kennington také namaloval portrét admirála námořnictva Sira Dudley Pounda. Pound byl vážně nemocný když si ho Kennington načrtl a přestože admiralita byla s tímto obrazem spokojena, odmítli povolit, aby se portrét zveřejnil dříve než Pound zemřel v říjnu 1943. Kennington nakreslil několik mladších námořníků, z nichž někteří přežili potopení své lodě. V květnu 1940 byl Kennington frustrován postojem WAAC k jeho návrhům a na svou smlouvu rezignoval. Vstoupil do nově formovaných Home Guard, což byli dobrovolníci, tvořící ozbrojenou civilní milici, podporující britskou armádu během druhé světové války. Kennington velel šestičlenné hlídce v Ipsdenu. V srpnu 1940 mu výbor WAAC nabídl pracovní smlouvu pro ministerstvo letectví na plný úvazek, což přijal. Mezi prvními portréty pro RAF patřil portrét jednoho z velitelů letky Rodericka Learoyda, VC (nositel Victoria Cross). Setkání se uskutečnilo odpoledne 7. září 1940 v budově ministerstva letectví v Londýně a bylo přerušeno sirénou, kterou oba muži ignorovali. V březnu 1941 byl Kennington umístěn v RAF Witteringu, na základně Night Fighter. Tady Kennington vytvořil několik dalších originálních prací, mezi něž patří například In the Flare Path and Stevens' Rocket. Kennington poté strávil nějaký čas na základně Bomber Command v Norfolku, než se přestěhoval do RAF Ringway poblíž Manchesteru, kde pokračoval ve výcviku v Parachute Regimentu. Přestože Kenningtonovi už bylo 52 let, uskutečnil přinejmenším jeden padákový seskok u Ringwoodu. V září 1941 sám publikoval ilustrovanou brožuru Pilots, Workers, Machines, která měla velký úspěch. Až do září 1942 Kennington cestoval po Británii. Maloval stovky portrétů spojeneckého letového štábu a dalšího servisního personálu. Pak rezignoval na své pověření, neboť měl pocit, že WAAC nevyužívá propagandistickou hodnotu jeho práce ve svých publikacích a plakátech. Asi 52 Kenningtonových prací pro RAF bylo publikováno v knize WAAC z roku 1942: Drawing the RAF. Další publikace kterou Kennington ilustroval byla Tanks and Tank Folk, vydaná roku 1943. V roce 1945 Kennington dodal ilustrace pro Britain's Home Guard od Johna Brophyho. Darracott a Loftus píší, jak v obou válkách jeho kresby a dopisy ukazují, že je obdivovatelem hrdinství obyčejných mužů a žen, obdiv, který je obzvláště pozoruhodný v plakátové sérii Seeing It Through, s básněmi Sira Alana Patricka Herberta, jeho osobního přítele.

Milan RichterEditovat

V letech 19992010 byl členem WAAC český spisovatel Milan Richter a později byl 1. viceprezidentem WAAC. Z pověření WAAC zorganizoval 18. světový kongres básníků v Bratislavě v roce 1998.

Umělci WAACEditovat

Třicet šest mužů a jedna žena získalo práci na plný úvazek, stovky dalších umělců dostalo krátkodobé smlouvy a byla zakoupena díla dalších 264 umělců, profesionálních i amatérských. Do sbírky přispěli nezištně tři umělci.[4]

Umělci s plným úvazkem pro WAACEditovat

Umělci s menším úvazkem pro WAACEditovat

Umělci od nichž WAAC zakoupila dílaEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Imperial War Museum. War artists archive, CRW Nevinson [online]. [cit. 2014-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. National Portrait Gallery. World War II: Official War Artists [online]. [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. David Lee. Reaching for the sky [online]. 18 January 1997 [cit. 2014-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Brain Foss. War paint: Art, War, State and Identity in Britain, 1939-1945. [s.l.]: Yale University Press, 2007. ISBN 978-0-300-10890-3. 
  5. a b Imperial War Museum. War artist archive Paul Nash 1939-1945 [online]. [cit. 2014-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. History Trails Wars and Conflict. Art in War:Exploring a Painting [online]. 11 April 2005 [cit. 2014-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b David Dimbleby. A Picture of Britain. [s.l.]: Tate Publishing, 2005. Dostupné online. ISBN 1-85437-566-0. 
  8. Imperial War Museum. The Battle of Britain by Paul Nash [online]. [cit. 2014-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b Paul Gough. Brothers in Arms: John and Paul Nash and the Aftermath of the Great War. [s.l.]: Sansom and Company, 2014. ISBN 978-1-908326-52-2. 
  10. a b c Merion Harries & Susie Harries. The War Artists, British Official War Art of the Twentieth Century. [s.l.]: Michael Joseph, The Imperial War Museum & the Tate Gallery, 1983. Dostupné online. ISBN 0-7181-2314-X. 
  11. Imperial War Museum. Battle of Germany [online]. [cit. 2014-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Art from the Second World War. [s.l.]: Imperial War Museum, 2007. ISBN 978-1-904897-66-8. 
  13. Imperial War Museum. Anti-aircraft Defences [online]. [cit. 2014-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. David Boyd Haycock. A Crisis of Brilliance: Five Young British Artists and the Great War. [s.l.]: Old Street Publishing (London), 2009. ISBN 978-1-905847-84-6. 
  15. a b c HARRIES, Meirion; HARRIES, Susie. The war artists : British official war art of the twentieth century. Londýn: M. Joseph ve spolupráci s Imperial War Museum a Tate Gallery, 1983. 308 stran, 32 nečíslovaných stran s. Dostupné online. ISBN 071812314X, ISBN 9780718123147. OCLC 9888782 
  16. Government Art Collection. Battlefields of Britain [online]. [cit. 2014-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-13. (anglicky) 
  17. Paul Gough. A Terrible Beauty: British Artists in the First World War. [s.l.]: Sansom and Company, 2010. ISBN 978-1-906593-00-1. 

Externí odkazyEditovat