Otevřít hlavní menu

Wang Č’ (ministr)

čínský ministr a básník mingské doby

Wang Č’ (čínsky pchin-jinem Wáng Zhí, znaky 王直, 13791462) byl čínský politik říše Ming. Za vlády císařů Süan-teho, Jing-cunga a Ťing-tchaje vykonával funkci ministra státní správy. Patřil k básníkům píšícím poezii „kabinetního stylu“.

Wang Č’ (王直)

ministr státní správy v říši Ming
Ve funkci:
1433 – 1457
Panovník Süan-te, Jing-cung, Ťing-tchaj
Předchůdce Kuo Ťin
Nástupce Wang Ao

Narození 1379
Tchaj-che, říše Ming (Čína)
Úmrtí 1462
Země říše Ming
Alma mater ťin-š (1404)
Náboženství konfucianismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

JménaEditovat

Wang Č’ používal zdvořilostní jméno Sing-ťien (čínsky pchin-jinem Xíngjiǎn, znaky zjednodušené 行俭, tradiční 行儉) a pseudonym I-an (čínsky pchin-jinem Yìān, znaky zjednodušené 抑庵, tradiční 抑菴).

ŽivotEditovat

Wang Č’ pocházel z okresu Tchaj-che (v moderní prefektuře Ťi-an) v jihočínské provincii Ťiang-si. V mládí studoval konfuciánství a s úspěchem prošel všemi stupni úřednických zkoušek, přičemž jejich nejvyšší stupeň,palácové zkoušky složil a hodnost ťin-š’ získal už roku 1404.

Poté dlouho sloužil v akademii Chan-lin[1] a stoupal v hodnostech až byl roku 1443 na doporučení velkého sekretáře Jang Š’-čchiho císařem říše Ming Süan-tem jmenován do vysokého úřadu ministra státní správy.[1][2] V něm zodpovídal za jmenování a povyšování úředníků civilní části státní administrativy.

Ve funkci zůstal i za Jing-cunga (císař od 1435). Jing-cung nastoupil na trůn jako nezletilý, přičemž faktickou moc držela jeho babička císařovna vdova Čang podporovaná „třemi Jangy“ (to jest velkými sekretáři Jang Š’-čchim, Jang Žungem a Jang Pchuem). Poté, co v první polovině 40. let zmínění zemřeli, získal velký vliv na vládu císařův důvěrník eunuch Wang Čen. Wang Č’ se stal jedním z jeho hlavních oponentů[2] jako nejvýše postavený ministr. Odmítal i Wang Čenovo a císařovo rozhodnutí osobně vést tažení proti Mongolům roku 1449, které skončilo bitvou u Tchu-mu, Jing-cungovým zajetím a nastolením nového císaře, Ťing-tchaje.

Wang Č’ zůstal ministrem i za Ťing-tchaje. Roku 1451 požádal o uvolnění z funkce pro vysoký věk, byl odmítnut, ale od úředních povinností mu ulevilo jmenování spoluministra, zprvu Che Wen-jüana (v úřadu 1451–1453), pak Wang Aoa (v úřadu 1453–1467).[2] Na odpočinek odešel až začátkem roku 1457, po státním převratu a návratu na trůn Jing-cunga. Dlouhá překrývající se funkční období Wang Č’a a Wang Aoa, jejich čestnost a schopnost rozpoznat kvality podřízených přispěla ke kontinuitě a stabilitě mingské státní správy v prostřední třetině 15. století.[2]

Psal poezii v kabinetním stylu, společně s třemi Jangy a dalšími vysokými úředníky (Ťin Jou-c’em a Ceng Čchim) patřil k nejvýznamnějším reprezentantům zmíněného směru raně mingské poezie.[3]

ReferenceEditovat

  1. a b GERRITSEN, Anne. A Ji'an Literati and the Local in Song-Yuan-Ming China. Leiden: Brill, 2007. 258 s. ISBN 9004156038, 9789004156036. S. 128. (anglicky) 
  2. a b c d TWITCHETT, Denis C.; GRIMM, Tilemann. The Cheng-t'ung, Ching-t'ai, and T'ien-shun reigns, 1436—1464. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 305–342, na s. 332. (anglicky)
  3. NIENHAUSER, William H, a kol. The Indiana Companion to Traditional Chinese Literature. Bloomington: Indiana University Press, 1986. 1050 s. ISBN 0253329833, 9780253329837. S. 744. (anglicky)