Vyhlídky Prachovských skal

Prachovské skály jsou známy především jako skalní město s množstvím přírodou vymodelovaných skalních útvarů. Kromě toho se na jeho území nachází i řada vyhlídek.

Křížkovského vyhlídka editovat

Křížkovského vyhlídka (též Vyhlídka pěveckého sboru Křížkovský, původně První pohovka) se nachází z Prachovských skalách a jedná se o první vyhlídku po červené turistické značce od Prachova, kde je vstup do skal. Název dostala podle návštěvy pražského pěveckého sboru Křížkovský ze dne 16. března 1930. Z vyhlídky je rozhled na oblast východně (Kumburk a Bradlec), severně (Tábor, Morcinov, Kozlov, Kozákov a Jinolické rybníky) a západně (severozápadně) od Prachovských skal (Trosky, Ještěd, Vyskeř, Hruboskalsko a v pozadí Krkonoše).

Rumcajsova vyhlídka editovat

Rumcajsova vyhlídka je druhou vyhlídkou od vstupu do Prachovských skal. Spolu se dvojicí dalších (následujících) vyhlídek se nachází na zelené turistické značce. Vhledem ke vzrostlým stromům je z ní omezený rozhled na Krkavčí skály.

Hlaholská vyhlídka editovat

Druhou vyhlídkou na zelené turistické značce od rozcestí U Bratrské modlitebny směrem k turistické chatě je Hlaholská vyhlídka. Jedná se o nejvýše položené vyhlídkové místo Prachovských skal (nadmořská výška 460 m) a název dostala podle návštěvy pražského pěveckého spolku Hlahol v roce 1887. Umožňuje rozhled na východ (Krkavčí skály, Přivýšina a Jinolické rybníky) a severovýchod (Tábor, Bradlec, Kumburk a Jinolické rybníky). Pod vyhlídkou pak prochází Masarykova cesta.

Hakenova vyhlídka editovat

Hakenova vyhlídka je třetí z vyhlídek na zelené turistické stezce v Prachovských skalách, nedaleko Rumcajsovy a Hlaholské. Název dostala podle profesora Hakena z Horního Lochova, který stál za počátky archeologického výzkumu skal. Vzhledem ke vzrostlým stromům umožňuje pouze omezený výhled na Krkavčí skály a Tábor.

Všetečkova vyhlídka editovat

Všetečkova vyhlídka je další z vyhlídek na zelené turistické stezce v Prachovských skalách, ležící na plošině Plecháč nedaleko rozcestí Točenice, blíže k turistické chatě. Vyhlídka umožňuje rozhled na skupinu skal směrem na vyhlídku Českého ráje.

Šlikova vyhlídka editovat

V blízkosti Všetečkovy vyhlídky, taktéž na plošině Plecháč, se nachází Šlikova vyhlídka. Také ona umožňuje vyhlídku na oblast Prachovských skal, směrem k vyhlídkám Českého ráje a Míru, a okolí Císařské chodby.

Vyhlídka Míru editovat

Vyhlídku Míru najdeme na odbočce zelené turistické značky od rozcestí U Hlaholské vyhlídky k Šikmé věži. Umožňuje rozhled především na centrální část Prachovských skal s Císařskou chodbou, v pozadí pak na Trosky, Mužský, Vyskeř, Ještěd, Bezděz, Ralsko a Lužické hory.

Vyhlídka Českého ráje editovat

Vyhlídka Českého ráje (dříve Hraběnčina vyhlídka) se rozprostírá na odbočce červené turistické značky, nedaleko rozcestí Točenice. Z vyhlídky je rozhled po centrální části Prachovských skal (Prachovská jehla, Madona, Plecháč), v pozadí je pak možno vidět Trosky, Vyskeř, Mužský a při dobré viditelnosti i Ralsko, Bezděz, České středohoří a Lužické hory.

Vítkova vyhlídka editovat

Vítkova vyhlídka (někdy nazývána též Vyhlídka Šikmá věž) leží na vrchu Šikmá věž, na odbočce zelené turistické značky mezi rozcestníky U Buku a Nad Fortnou, blízko Horní Lochkova. K jejímu otevření došlo 23. srpna 1923, jak nám dokládá pamětní cedule pod skálou. Návštěvníkům umožňuje rozhled směrem k Jičínu, na vrch Veliš, Velišský hřbet, Zvičinu, Zebín, Loretu a Ostruženské rybníky, dále na obce Horní Lochov a v Jičínské kotlině ležící Ohaveč, Březinu, Hlásnou Lhotu, Valdice a Ostružno s kostelem Povýšení svatého Kříže. Na Ostružnem se tyčí kopec s kaplí Svaté Anny.

Pechova vyhlídka editovat

Pechova vyhlídka se rozprostírá při zelené turistické značce mezi rozcestníky Nad Fortnou a Zelená rokle. Je z ní rozhled po centrální části Prachovských skal, svazích Starého a Nového hradu a v pozadí na Vyskeř, Ralsko a Lužické hory. Vzhledem k tomu, že neleží přímo na turistické stezce, bývá turisty často opomíjená.

Vyhlídka Ervínův hrad editovat

Vyhlídku Ervínův hrad najdeme na odbočce zelené turistické značky mezi Maršovem a rozcestím Pod Malou Svinčicí, v západní části Prachovských skal. Rozhled je z ní především na okolní lesy. Jelikož leží mimo hlavní a turistiky nejčastěji navštěvovanou oblast Prachovských skal, bývá turisty opomíjená. Název dostala podle toho, že připomíná hradní zříceninu a po majiteli panství Ervínu Schlikovi, který započal Prachovské skály turistům zpřístupňovat.

Skautská vyhlídka editovat

Skautská vyhlídka se nachází na žluté turistické trase mezi turistické chatě a Parkhotelu Skalní město, blíže k turistické chatě. V roce 1969 byla jičínskými skauty obnovena a dostala po nich název. Vhledem ke vzrostlým stromům dnes umožňuje pouze rozhled západním směrem na Trosky.

Seifertova vyhlídka editovat

Také Seifertova vyhlídka leží při žluté turistické značce mezi Parkhotelem Skalní město a turistickou chatou, blíže k Parkhotelu. Na rozdíl od ostatních vyhlídek v Prachovských skalách na ní není značená stezka, ani jiný ukazatel. V současné době chátrající a zanedbaná vyhlídka navíc, kvůli vzrostlým stromům, neumožňuje v podstatě žádný rozhled po okolí. Přístupná je pouze po pěšině borůvčím od Skautské vyhlídky.

Externí odkazy editovat