Vriesův průliv

Vriesův průliv (rusky Пролив Фриза) je úžina v Tichém oceánu, která odděluje dva z hlavních Kurilských ostrovů. Nachází se mezi severovýchodním koncem ostrova Iturup a jihozápadním výběžkem ostrova Urup. Průliv spojuje Ochotské moře s Tichým oceánem. Nachází se v ruských teritoriálních vodách, spadá do Sachalinské oblasti.

Vriesův průliv
Průliv na mapě Kurilských ostrovů
Maximální hloubka	1300 m
Šířka	40 km
Délka	30 km
Zeměpisné souřadnice	45°30′20″ s. š., 149°10′36″ v. d.
Sousední celky	Ochotské moře Tichý oceán
Světadíl	Asie
Stát	Rusko Rusko
Vriesův průliv

Geografie

Průliv dosahuje délky cca 30 km a minimální šířky cca 40 km. Maximální hloubka je 1300 m. Pobřeží průlivu je strmé a skalnaté.

Slanost vody v průlivu se pochybuje od 33,0 do 34,3 ‰.

V severní části průlivu se nachází Bajdaročnaja zátoka a záliv Ščukina. Do průlivu padají vody z vodopádu Ilja Muromec, což je jeden z nejvyšších ruských vodopádů.

Průměrný příliv podél břehů průlivu je 1 m. V chladném období průliv nezamrzá, ale od února do března se v něm objevují plovoucí ledové kry.

Historie

Průliv byl objeven nizozemským mořeplavcem Maartenem Gerritszem de Vriesem v roce 1643 a po svém objeviteli získal i jméno. De Vries mylně považoval ostrov Iturup za severovýchodní cíp Hokkaida a ostrov Urup za součást amerického kontinentu.

V roce 1855 byla podepsána tzv. Šimodská dohoda mezi Ruskem a Japonskem, která definovala Vriesův průliv jako hranici mezi oběma zeměmi. V roce 1875 se celé Kurilské ostrovy staly součástí Japonska a úžina přestala být hranicí. Po obsazení Kurilských ostrovů Sovětským svazem v roce 1945 je na japonských mapách průliv opět veden jako hraniční čára.

Využití

S hloubkou 1300 m je Vriesův průliv jedním z dopravních uzlů při plavbě z Ochotského moře do Tichého oceánu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Пролив Фриза na ruské Wikipedii a 択捉水道 na japonské Wikipedii.