Wikipedie

Vousáčkovití

čeleď ptáků

Vousáčkovití (Lybiidae) je čeleď ptáků z řádu šplhavců, kteří obývají Afriku.

Jak číst taxoboxVousáčkovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádšplhavci (Piciformes)
Čeleďvousáčkovití (Lybiidae)
Sibley & Ahlquist, 1985
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika editovat

Vousáčkovití jsou poměrně nově rozeznanou čeledí. Vousáčci byli původně řazeni k vousákovitým (Capitonidae), ze kterých však byli na základě analýz DNA vyjmuti a byl jim přiřazen status samostatné čeledi.[1][2] Proto se ve starších českých zdrojích vousáčci označují jako vousáci.

Seznam druhů editovat

Rozeznávají se následují druhy vousáčků:[3][4]

Popis editovat

 
Vousáček bradatý (Lybius dubiuss) s dobře vyvinutými štětinami

Jedná se o menší ptáky s délkou těla kolem 15–25 cm. Tělo je malé, avšak statné, krk natolik krátký, až se zdá, že není vůbec přítomen. Zobák kónického tvaru je krátký, avšak velmi silný s ostrou špičkou.[5] Podobně jako někteří další šplhavci, vousáčkům vyrůstají od kořene zobáku štětiny, které jsou u některých druhů natolik vyvinuty, že zakrývají většinu zobáku.[6]

Biologie editovat

Hlavní potravní složku vousáčků tvoří ovoce (hlavně fíky), avšak vousáčci si s oblibou pochutnají i na bezobratlých. Stanoviště vousáčků představují savany a deštné pralesy Afriky, především její subsaharské části. Jedná se o monogamní ptáky se sdílenou péčí o mláďata, nicméně některé druhy hnízdní kooperativně, tzn. hnízdícímu páru pomáhá v inkubaci, krmení a výchově mláďat jejich sociální skupina. Hnízdo si hloubí v tlejícím starším dřevě, případně v říčních březích nebo v termitištích. Kladou v průměru kolem 3 vajec. Hnízdo často bedlivě stráží před hnízdě parazitujícími medozvěstkami, jako je např. medozvěstka menší (Indicator minor). Inkubace zabírá kolem dvou týdnů. Ptáčata jsou nejdříve krmena hmyzem, avšak postupně je jim podáváno čím dál tím více ovoce. Ve věku kolem jednoho měsíce dochází k prvnímu letu, teritorium rodičů však mláďata často opouští až ve věku dvou měsíců. Hlavní ohrožení vousáčků představuje zánik přirozených stanovišť.[6]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ BARKER, F. Keith; LANYON, Scott M. The Impact of Parsimony Weighting Schemes on Inferred Relationships among Toucans and Neotropical Barbets (Aves: Piciformes). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2000-05-01, roč. 15, čís. 2, s. 215–234. Dostupné online [cit. 2023-04-29]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1006/mpev.2000.0752. (anglicky) 
  2. ↑ MOYLE, Robert G. Phylogenetics of barbets (Aves: Piciformes) based on nuclear and mitochondrial DNA sequence data. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2004-01-01, roč. 30, čís. 1, s. 187–200. Dostupné online [cit. 2023-04-29]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/S1055-7903(03)00179-9. (anglicky) 
  3. ↑ Jacamars, puffbirds, barbets, toucans, honeyguides. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.1, 2023 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ České názvosloví ptáků světa: Šplhavci [online]. Názvoslovná komise ČSO, 2023 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ ELPHICK, Jonathan, 2019. The handbook of bird families. London: Natural History Museum. OCLC 1028614864 S. 168–172. (anglicky) 
  6. ↑ a b WINKLER, David W.; BILLERMAN, Shawn M.; LOVETTE, Irby J. African Barbets (Lybiidae), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2023-04-30]. DOI 10.2173/bow.lybiid1.01. (anglicky) 

Literatura editovat

  • ELPHICK, Jonathan, 2019. The handbook of bird families. London: Natural History Museum. OCLC 1028614864 (anglicky) 
  • GRZIMEK, Bernhard, et al., 2003. Grzimek's animal life encyclopedia, Volume 10, Birds III. Detroit: Gale. ISBN 0-7876-5362-4. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vousáčkovití&oldid=23144834“