Otevřít hlavní menu

Voschod 1 (Восход 1) byla první pilotovaná loď z sovětského vesmírného programu Voschod, vypuštěná v roce 1964. Byla to 11. loď vypuštěná z planety Země. Označení dle katalogu COSPAR bylo 1964-065A.

Voschod 1
Údaje o lodi
Údaje o letu
Volací znak Рубин (Rubín)
Členů posádky 3
Datum startu 12. října 1964 07:30:01 UTC
Kosmodrom Bajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa 1/5
Nosná raketa Voschod
Délka letu 1den 17min 3s
Datum přistání 13. října 1964 07:47:04 UTC
52°2′ s. š., 68°8′ v. d.
Navigace
Předchozí Následující
Vostok 6 Voschod 2

Obsah

Cíle letuEditovat

Po předchozích letech úspěšného programu Vostok byl urychleně (z politických, prestižních důvodů) připraven konstrukční kanceláří Koroljova (předchůdce dnešní RKK Eněrgija) nový typ lodě pro vícečlennou posádku. Loď vážící 5 320 kg s typovým označením 11F63 nebyla vybavena záchranným systémem a let byl velice riskantní. Tomuto letu předcházel nepilotovaný Kosmos 47, což byla loď stejného typu.

 
Nákres lodí Voschod 1 a Voschod 2

Průběh letuEditovat

Voschod 1 odstartoval ráno 12. října 1964kosmodromu Bajkonur. Celý let trvající 24 hodin byl řízen automaticky bez zásahů kosmonautů, kteří jej absolvovali bez skafandrů, v lehkých sportovních oblecích.[1] Tito během letu pociťovali nevolnost žaludku z beztížného stavu. Přesto plnili připravený program, tj. fotografovali, pozorovali hvězdy i polární záři nad Antarktidou. Letěli ve výši 178 – 408 km nad Zemí. Lékař Jegorov se věnoval sledování svých kolegů, odebíral jim krev, měřil činnost mozku a stav organismu. Po 17 obletech Země začala loď brzdit a návratový modul s posádkou na padácích přistál ráno 13. října 1964 na území Kazachstánu[2], 312 km na severovýchod od Kustanaje.

PosádkaEditovat

Všichni tři byli vyznamenáni Leninovým řádem, medailí Zlatá hvězda a byl jim udělen titul hrdiny Sovětského svazu.

Záložní posádkaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 319. 
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Boris Borisovič Jegorov, s. 102. 

Externí odkazyEditovat