Vojtěch Cepl mladší
Vojtěch Cepl mladší (* 21. března 1965) je český právník a soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem. Do povědomí české veřejnosti se nejviditelněji zapsal kauzou Justiční mafie.
| JUDr. Vojtěch Cepl | |
|---|---|
| Narození | 21. března 1965 (59 let) Praha |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | soudce |
| Rodiče | Vojtěch Cepl |
| Příbuzní | Jiří Trnka (dědeček) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Vojtěch Cepl ml. je synem Vojtěcha Cepla staršího (1938–2009), českého právníka, vysokoškolského pedagoga a soudce Ústavního soudu. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1990 do roku 1992 působil jako soudce u Obvodního soudu pro Prahu 5,[1] mezi lety 1992 a 2002 jako advokát, poté se do justice vrátil. V letech 1998 až 2002 byl členem Unie svobody, za kterou neúspěšně kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které se konaly v letech 1998 a 2002. Od roku 2002 je opět soudcem. Působil na Krajském soudu v Praze, kde se věnoval především případům ochrany osobnosti,[2] později byl přeložen ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, kde soudí i jeho manželka Lenka Ceplová.[3][4]
Známé kauzy editovat
Dalík v. Rath editovat
Roku 2007 rozhodoval Vojtěch Cepl případ poslance Davida Ratha (ČSSD), kterého žaloval poradce tehdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS) Marek Dalík o 50 tisíc Kč za tvrzení, že za odchodem poslance Miloše Melčáka z klubu ČSSD jsou korupční aktivity ODS a Marka Dalíka. Soudce Cepl rozhodl, že Rath se Dalíkovi omlouvat nemusí, neboť nešlo nutně o nepravdivé tvrzení. „Pan Dalík v rozhovoru pro MF Dnes popsal, co dělal. Že nabídl výhody určitým poslancům, třeba panu Melčákovi. Když se ho ptali, jestli jim nabídl peníze, upřesnil, že se jedná o výhody politické. Ten obchod je do té míry nepěkný, že se ho pan Dalík zjevně zdráhal popsat blíže a přesně,“ řekl Cepl v Hospodářských novinách.[2]
Bendl v. Rath editovat
V červnu roku 2007 soudce Cepl rozhodl, že středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) není povinen zaplatit poslanci Davidu Rathovi (ČSSD) odškodné za to, že v pořadu České televize Otázky Václava Moravce naznačil, že Rath tuneloval Českou lékařskou komoru.[2]
Justiční mafie editovat
V českých médiích se Vojtěch Cepl ml. objevil nejviditelněji v souvislosti s kauzou bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, o které v prvním stupni rozhodoval. Benešová v prosinci 2007 v Českém rozhlase označila v souvislosti s údajnými manipulacemi okolo vyšetřování korupční kauzy tehdejšího ministra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka některé představitele české justice za „zákulisní justiční mafii, která se snaží v zákulisí ovlivňovat kauzy.“[5][6][7] Benešová jmenovala tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, jejího náměstka Karla Černovského, náměstka Vrchního státního zástupce v Praze Libora Grygárka, jihomoravského krajského státního zástupce Petra Coufala, státního zástupce Arifa Salichova a místopředsedu Nejvyššího soudu ČR Pavla Kučeru. Do skupiny justiční mafie pak zařadila i exministra spravedlnosti Pavla Němce, který ji dříve odvolal z funkce Nejvyšší státní zástupkyně ČR.[5]
Zmínění představitelé justice podali roku 2008 na Marii Benešovou žalobu na ochranu osobnosti, v níž se domáhali omluvy za označení „justiční mafie“. Soudce Vojtěch Cepl však rozhodl, že Benešová se, s výjimkou Libora Grygárka, omlouvat nemusí, neboť její tvrzení, ač jsou nadsazená a nepřesná, mají nepochybný skutkový základ v nestandardních jednáních a vzájemných schůzkách, kterých se všichni, kromě Grygárka, účastnili. Senát Vrchního soudu v Praze pod vedením Romany Vostrejšové však v odvolacím řízení verdikt zrušil a vrátil případ zpět na Krajský soud v Praze a zároveň jej s odkazem na mnohočetná pochybení Vojtěchu Ceplovi odebral. Rozhodnutí o odebrání případu soudci Ceplovi zrušil v říjnu 2009 Ústavní soud, s odůvodněním porušení práva na zákonného soudce.[5]
Soudce Cepl pak 14. června 2010 potvrdil svůj dřívější názor a rozhodl, že Benešová se za svůj výrok o justiční mafii omlouvat nemusí. Proti rozhodnutí se čtyři účastníci sporu odvolali a Vrchní soud v Praze jim dal v únoru 2011 za pravdu,[8] Benešová se musela všem písemně omluvit a rovněž zaplatit náklady soudního řízení přesahující 400 tisíc korun.[9] Podala zároveň dovolání k Nejvyššímu soudu, který počátkem roku 2013 označil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze za nesprávné a kauzu vrátil k dalšímu projednání na Vrchní soud v Praze.[9] Obě strany sporu pak ale uzavřely dohodu, podle níž Benešová nestáhne dřívější omluvu a žalující strana jí vrátí 370 tisíc korun, které jí Benešová již dříve vyplatila. Tento smír soud schválil a spor tím skončil.
Otevřenost justice editovat
Kromě odlišných právních názorů vzbuzuje přístup soudce Cepla v některých představitelích justice odpor i pro svou otevřenost, kdy např. do jednání o justiční mafii vpustil média včetně televizních kamer, čímž se lišil i od odvolacího senátu pod vedením Romany Vostrejšové, který veřejnost z projednávání vyloučil. „Jednání soudu je veřejné. Není to žádná moje ochota, mám za to, že to je moje povinnost,“ sdělil k tomu Vojtěch Cepl pro ČT24.[10][pozn. 1]
Soudce Cepl se také, na rozdíl od mnoha ostatních soudců, kteří novináře odkazují pouze na písemná vyhotovení rozsudku, nebojí svá rozhodnutí obhajovat v médiích a vysvětlovat je veřejnosti.[10]
Poznámky editovat
- ↑ Jak Ústava České republiky v článku 96 odst. 2, tak článek 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod stanovují zásadu veřejnosti soudního jednání jako jednu z hlavních zásad při vedení soudního procesu a stejnou zásadu stanoví i občanský soudní řád v § 116, podle nějž se v případu „justiční mafie“ postupovalo. Tato zásada však znamená možnost veřejnosti osobně se účastnit soudního jednání; o tom, zda je možné pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy z průběhu jednání, rozhoduje podle § 6 odst. 3 zákona o soudech a soudcích v každém konkrétním případě předseda senátu (samosoudce).
Reference editovat
- ↑ ŠTĚTKA, Jan. Ejhle, odvážný soudce. Ekonom.iHNned.cz [online]. 2008-06-11 [cit. 2014-07-21]. Placený přístup k celému textu. Dostupné online.
- ↑ a b c Výběr rozsudků soudce Vojtěcha Cepla. epravo.cz [online]. 2008-06-05 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Farnost se chtěla zbavit ruiny kostela, soud jí to zakázal. Novinky.cz [online]. [cit. 2016-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Přehled soudců [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2016-10-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Cepl: Za justiční mafii se Benešová nemusí omlouvat. Mluvila sice nevhodně, ale pravdivě. iHNed.cz [online]. 2010-06-14 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online.
- ↑ SPURNÝ, Jaroslav. Justiční mafie a nevinný Grygárek. Respekt.cz [online]. 2014-03-12, rev. 2014-03-20 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online.
- ↑ KULÍŠKOVÁ, Evelyna. Kauza justiční mafie se vrací k soudu. Exministryně Benešová věří v očištění. Český rozhlas [online]. 2014-03-11 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online.
- ↑ POKORNÝ, Marek. Vesecká a spol. vyhráli. Benešová se za výrok o justiční mafii musí omluvit. iHNed.cz [online]. 2011-02-08 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Nekonečně dlouhá kauza "justiční mafie". Jednání odročeno. Česká televize [online]. 2014-03-11 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Přízrak jménem Cepl aneb Když se justice otevře veřejnosti. Česká televize [online]. 2010-06-22 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Cepl mladší na Wikimedia Commons
