Kauza Justiční mafie
Kauza „Justiční mafie“ je označení pro spor na ochranu osobnosti, jehož podstatou je výrok, kterým byla Renata Vesecká spolu s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, místopředsedou Nejvyššího soudu Pavlem Kučerou, svým prvním náměstkem Karlem Černovským, náměstkem vrchního státního zástupce v Praze Liborem Grygárkem, krajským státním zástupcem v Brně Petrem Coufalem a okresním státním zástupcem v Jihlavě Arifem Salichovem veřejně v rozhlasovém vysílání ( 20. prosince 2007)[1] označena bývalou nejvyšší státní zástupkyní a stínovou ministryní spravedlnosti za ČSSD Marií Benešovou za součást tzv. „justiční mafie“, která nezákonným způsobem ovlivňuje průběh některých zájmových trestních věcí. V této souvislosti Marie Benešová poukázala zejména na trestní stíhání Jiřího Čunka (odnětí jeho trestní věci místně nepříslušnému Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově několik dní před skončením vyšetřování a její přikázání Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě, kde následně Arif Salichov rozhodl o zastavení vedeného trestního stíhání) a vydání v České republice před soudem trestně stíhaného katarského prince Hámida bin Abdala Sáního do Kataru, kde bylo následně jeho trestní stíhání zastaveno.
Průběh sporu
editovatOsoby označené za součást „justiční mafie“ se společnou žalobou u Krajského soudu v Praze v řízení na ochranu osobnosti domáhaly po Marii Benešové omluvy.[2] Dne 5. června 2008 soudce Vojtěch Cepl ml. shledal, že byť označení „justiční mafie“ je nadsazené a nepřesné, má určitý reálný skutkový základ v nestandardních postupech uvedených osob a v jejich podezřelých vzájemných schůzkách. Z těchto důvodů uložil, aby se žalovaná omluvila pouze Liboru Grygárkovi, který se označených postupů a schůzek nijak neúčastnil.[3][4]
Rozhodnutí však v prvním stupni nenabylo právní moci, neboť obě strany podaly odvolání. O odvolání žalobců informoval média právník justičních funkcionářů Petr Toman, odvolání vůči uložené omluvě Liboru Grygárkovi podala podle advokáta Petra Hály také Marie Benešová.[5] Pražský vrchní soud v senátě vedeném JUDr. Romanou Vostrejšovou koncem února 2009 rozsudek zrušil a kauzu vrátil zpět k projednání Krajskému soudu v Praze. Podle vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků soudní pře a spekuloval. Proto zároveň rozhodl o odebrání případu soudci Vojtěchu Ceplovi ml., což uvítal zástupce žalující strany. Postup vyvolal rozpačité reakce tisku i odborné veřejnosti. Viceprezident soudcovské unie Tomáš Mottl v pořadu České televize upozornil na to, že odebrání případu zákonnému soudci současně s prvním zrušovacím rozsudkem je mimořádně neobvyklý krok, se kterým se v praxi ještě nikdy nesetkal.[6] Žalovaná Marie Benešová označila odnětí kauzy soudci první instance za protiústavní a podala ústavní stížnost.[7] V říjnu 2009 jí dal Ústavní soud v podstatě za pravdu a zrušil ten výrok usnesení vrchního soudu, jímž byla kauza odňata soudci Ceplovi.[8][9]
Dne 14. června 2010 soudce Vojtěch Cepl ml. vynesl nový rozsudek, podle kterého se Benešová za svůj výrok o justiční mafii opět nemusí omlouvat.[10] Proti rozhodnutí soudu se čtyři účastníci sporu (v čele s Renatou Veseckou) znovu odvolali k vrchnímu soudu. Vrchní soud v Praze rozhodl sám 8. února 2011 tak, že se Marie Benešová za své výroky musí omluvit – že všem aktérům musí poslat omluvný dopis následujícího znění: „Omlouvám se vám, že jsem vás označila za člena zákulisní justiční mafie, která se snaží ovládnout justici tak, aby sloužila vládní garnituře, a která v zákulisí ovlivňuje kauzy.“[11]
Benešová však podala dovolání k Nejvyššímu soudu, který rozsudek vrchního soudu v lednu 2013 zrušil a vrátil ji k novému rozhodnutí.[12][13] Obě strany sporu pak ale uzavřely dohodu, podle níž Benešová nestáhne dřívější omluvu a žalující strana jí vrátí 370 tisíc korun, které jí Benešová již dříve vyplatila. Tento smír soud schválil a spor tím skončil.[14]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Vesecká a další představitelé justice žalují Benešovou. web Českého rozhlasu [online]. [cit. 2017-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Žalobkyně: Cítila jsem nátlak, abych protahovala kauzu Čunek. iDNES.cz [online]. 2008-05-12 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Soud uznal slova Benešové o justiční mafii, Vesecká se chce bránit. Novinky [online]. 2008-06-05 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Vesecké se může říkat mafiánko, premiér ji podržel. Týden [online]. 2008-06-05 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Proti rozsudku se odvolaly Benešová i Vesecká. iDNES.cz [online]. 2008-06-20 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Ceplův zákaz: v justici neslýchané. Hospodářské noviny [online]. 2009-03-12 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. Dostupné také na: [1].
- ↑ Benešová podala v kauze justiční mafie ústavní stížnost. Novinky [online]. 2009-04-16 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 22. října 2009, sp. zn. IV. ÚS 956/09, [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Kauzu údajné justiční mafie bude asi znovu řešit soudce Cepl. E15 [online]. 2009-10-22 [cit. 2015-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-27.
- ↑ Justiční mafie v ČR existuje. Benešová u soudu uspěla. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2010-6-14, rev. 2010-6-14 [cit. 2010-6-14]. Dostupné online.
- ↑ Vesecká a spol. vyhráli. Benešová se za výrok o justiční mafii musí omluvit. Hospodářské noviny [online]. 2011-02-08 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. ledna 2013, sp. zn. 30 Cdo 2591/2011, [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Benešová se nemusí omluvit za „justiční mafii“. Nejvyšší soud kauzu vrátil. iDNES.cz [online]. 2013-1-17. Dostupné online.
- ↑ Případ justiční mafie definitivně končí. Dohoda Benešové s žalobci platí. iDNES.cz [online]. 2015-2-23. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Dílo Soubor:Rozsudek 36 C 8 2008-141.pdf ve Wikizdrojích
- Dílo Soubor:Usneseni 1 Co 349 2008-322.pdf ve Wikizdrojích