Vodní mlýn v Dolních Věstonicích
Vodní mlýn v Dolních Věstonicích v okrese Břeclav je zaniklý vodní mlýn, který stál na řece Dyji.[1] Jeho dochovaná barokní vjezdová brána je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
| Vodní mlýn v Dolních Věstonicích | |
|---|---|
 barokní vjezdová brána mlýna | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesance, baroko |
| Výstavba | 1377 |
| Přestavba | 1575, 1754 |
| Zánik | 1995 |
| Poloha | |
| Adresa | Dolní Věstonice, okres Břeclav,  Česko |
| Souřadnice | 48°53′16,02″ s. š., 16°38′26,2″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18911/7-1215 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Mlýn je poprvé zmíněn roku 1377. V urbáři lichtenštejnských panství z roku 1414 je uváděn mlýn s jezem. Urbář Mikulovského panství uvádí k roku 1560 ještě starý středověký mlýn, k roku 1575 již nově postavený mlýn o 8 složeních a stoupou.[1]
Roku 1619 byl mlýn a pivovar vypálen při bitvě moravských stavů s císařským vojskem. Po obnovení je v roce 1629 uváděn jako největší na Moravě; v té době je u něj pila.[1]
Mlýn měl 7 složení a 2 stoupy a byl vrchností pronajímán. Po roce 1655 měl již jen 2 složení a při válečných událostech s Turky byl poškozen a poté opět opraven. K roku 1704 je uváděno 9 složení; mlýn byl 4. největší na Moravě.[1]
Koncem 19. století proběhla příprava na zabudování turbín místo vodních kol. K renovaci však nedošlo, protože roku 1901 mlýn vyhořel. O rok později byla vypsána soutěž na jeho obnovu, ve které zvítězila firma Mühlenbau Anstalt u Maschinenfabrik Hoerde, Wien.[1]
Mezi lety 1927 až 1936 byla zasypána obě ramena náhonu v rámci regulace Dyje a byla odstraněna stavidla i turbíny. Vlastní mlýn byl adaptován na sýpku a v roce 1995 zbořen.[2][p. 1] Dochovala se ohradní zeď a část zbořené zdi mlýna za vstupní branou.
Popis editovat
Volně stojící budova obdélného půdorysu byla napůl přízemní a napůl jednopatrová; na nároží měla lizény. V boční fasádě byl vchod a jedna vrata. V zadní části stavby probíhala nad okny kordonová římsa. Štítová zeď byla členěna dvěma okenními osami. Mezi okny ve štítě se nacházel medailon ve tvaru kvadrilobu s letopočtem 1754. Podstřešní římsa nesla střechu zvalbenou, nad prvním patrem valbovou.[2]
Voda na vodní kolo vedla náhonem se stavidly. Mlýnská technologie zcela zanikla.[1]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Databáze Vodní mlýny datuje zboření sýpky do roku 2012.
Reference editovat
- ↑ a b c d e f mlýn v Dolních Věstonicích. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Helena Špůrová, 17.8.2014. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000129642, rejstříkové číslo ÚSKP 18911/7-1215. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sýpka s branou bývalého mlýna na Wikimedia Commons - II. vojenské (Františkovo) mapování - Morava, mapový list O_12_II[nedostupný zdroj]. (1836-1852), měřítko 1: 28 800
- I. vojenské (josefské) mapování - Morava, mapový list č.112[nedostupný zdroj]. (1764-1768 a 1780-1783-rektifikace), měřítko 1: 28 800
