Vodní brána (Kadaň)
Vodní brána byla jednou ze čtyř hlavních bran středověkého opevnění města Kadaně. Situována byla do spodní části dnešní Čechovy ulice, která se až do roku 1945 nazývala Vodní a kolem roku 1500 též Židovská, poblíž historické střelnice (dnes kulturní dům Střelnice), přičemž komplex předbraní Vodní brány umožňoval obranu celého prostranství před bránou až k řece Ohři.
| Vodní brána | |
|---|---|
 Veduta města Kadaně od Jana Willenberga (1602); levému dolnímu rohu dominuje Vodní brána | |
| Základní informace | |
| Pojmenováno po | voda |
| Poloha | |
| Adresa | Kadaň,  Česko |
| Souřadnice | 50°22′29,4″ s. š., 13°16′5,28″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brána byla hlavním vstupem do města ve směru od řeky Ohře, přes kterou zde vedl brod později nahrazený dřevěným mostem. První zmínky o něm pocházejí již z roku 1327. Dále máme doloženo, že v letech 1362 a 1407 byl poškozen požáry a roku 1421 byl pobořen křižáckými vojsky při dobývání města. V průběhu 15. století jsou pak vedeny záznamy o jeho opravách. V roce 1485 obdrželo město Kadaň od krále Vladislava II. privilegium na stavbu kamenného mostu, přičemž k realizaci tohoto záměru nedošlo. Na počátku 16. století bylo přemostění řeky Ohře přesunuto k brodu u kostela Stětí svatého Jana Křtitele na Špitálském předměstí.
V blízkosti mostu u někdejší Vodní brány se též nacházel mlýn určený ke zpracování železné rudy, který roku 1343 daroval Karel IV., tehdy markrabě moravský, italskému velkopodnikateli Anastasiovi z Florencie.
Most vedl od Vodní brány k tzv. Kostelnímu Dvoru na pravém břehu řeky Ohře. Ten tvořil jakési menší předměstí, které snad původně bylo majetkem děkanského chrámu Panny Marie v Kadani (dnes Povýšení svatého Kříže), který i s kadaňskou farností spravoval rytířský a špitální řád johanitů. Od poloviny 15. století patřil dvůr různým významným kadaňským měšťanům, z této doby je dokonce v Kostelním Dvoře doložena existence jednoho z městských špitálů.
Od 17. století stávala v blízkosti Vodní brány městská šatlava s mučírnou, jak o tom svědčí například záznam z roku 1723 o výslechu děvečky z Kadaňské Jeseně, podezřelé z vraždy dítěte.
Podle jedné z kadaňských měšťanských kronik byl roku 1504 nalezen u Vodní brány poklad se zlatými dukáty pocházejícími z doby císaře Karla IV. K demolici Vodní brány došlo roku 1838 během asanace městského opevnění. Její podobu zachycují již jen veduty města Kadaně ze 17. až 19. století.
Odkazy editovat
Literatura editovat
- HLAVÁČEK, Petr. Kadaňský poutník. Kulturně-historický průvodce starou Kadaní. Kadaň: Město Kadaň, 2015.
- HLAVÁČEK, Petr. Obrazy z kadaňských dějin. Kadaň: Město Kadaň, 2011.