Vltavské brody v Praze

Brody přes Vltavu na území dnešní Prahy a okolí existovaly od nepaměti. Vltava teče nad Prahou hluboko zaříznutým kaňonem desítky kilometrů až po Zbraslav. V pražské kotlině řeka meandruje v širokém údolí a od Tróje znovu pokračuje v zaříznutém kaňonu. Město Praha bylo založeno u významných brodů.

Seznam brodůEditovat

V pořadí od severu k jihu (proti proudu řeky Vltavy):

Roztocký brodEditovat

Roztocký brod byl velmi významný v raném středověku. Byl navázán na cestu přes Drahaňskou roklinu do Bohnic a dále. K jeho ochraně byly na obou březích Vltavy v devátém století[1] vybudovány tvrze Levý Hradec a Pravý Hradec.

Holešovický brodEditovat

Holešovický brod se nalézal v prostoru dnešní městské části Troja zhruba v místě nedávné lávky pro pěší a vedl přes Císařský ostrov.[2] Osídlení na území této městské části je prokázáno již v mladší době kamenné. Od holešovického brodu vedla stará cesta, nazývaná od středověku Dlážděnka (dnes ulice Na Dlážděnce), do Kobylis, na Mělnicko a do Polabí, Jiren, Vyšehořovic a pak dále až na Moravu. Ve středověku byl pro stabilnější poměry holešovický brod užíván přednostně před bubenským.

Bubenský brodEditovat

Bubenský brod vedl v místech dnešního Hlávkova mostu přes ostrov Štvanice. Brod měl vlastní ochranu – dvorec Hradištko poblíž románské baziliky sv. Petra Na Poříčí.

Brod u Kaprovy uliceEditovat

Brod v místě dnešního Mánesova mostu vedl v ose ulice U Železné lávky a na druhé straně řeky směřoval do ulice Kaprovy.[3]

Brod u Platnéřské uliceEditovat

Nejvýznamnější brod přímo pod Pražským hradem[zdroj?] se pravděpodobně nacházel necelých sto metrů severně od dnešního Karlova mostu, zhruba v ose ulice Platnéřské. Od Prašné brány směřuje přesně na západ linie vytčená ulicemi Celetná a Platnéřská, tato linie míří mezi malostranské mostecké věže. Původní přechod přes řeku byl s velkou pravděpodobností právě tady.[4]

Brod u NebovidEditovat

Brod (u bývalé osady Nebovidy ležící pod Petřínem) vedl 100 m severně od dnešního mostu Legií. Začínal na Malostranském nábřeží u jižního konce dnešních Sovových mlýnů, vedl přes severní špičku Střeleckého ostrova a končil na Smetanově nábřeží v ose ulice Krocínova.

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. E. Bassy: Pravý Hradec - mýty a fakta, nedatováno, web občanského sdružení Pravý Hradec
  2. Johann Baptist Homann, Homanův schematický vojenský nákres Prahy z r. 1743, The Hebrew University of Jerusalem & The Jewish National & University Library, dostupné on-line
  3. Joseph Jüttner, Jüttnerův plán Prahy, 1811–1815, dostupné on-line Archivováno 23. 2. 2018 na Wayback Machine
  4. Homola Zdeněk, stránky věnované historii Pražského hradu, dostupné on-line