Otevřít hlavní menu

Vladimir de Repta

rakouský člen rakouské Říšské rady a vysokoškolský pedagog

Vladimir de Repta, rodným jménem Vasile Repta (6. ledna 1842 Banyliv Pidhirnyj24. dubna 1926 Černovice[1]), byl pravoslavný duchovní a teolog rumunské národnosti z Bukoviny, na počátku 20. století arcibiskup černovický, za Rakouska-Uherska politik, poslanec Říšské rady.

Vladimir de Repta
Vladimir de Repta
Vladimir de Repta

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1907

Poslanec Bukovinského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1903 – ???

Pravoslavný arcibiskup černovický a metropolita Bukoviny a Dalmácie
Ve funkci:
1902 – 1924
Předchůdce Arcadie Ciupercovici

Narození 6. ledna 1842
Banyliv Pidhirnyj
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. dubna 1926
Černovice
RumunskoRumunsko Rumunsko
Alma mater Černovická univerzita
Vídeňská univerzita
Bonnská univerzita
Mnichovská univerzita
Curyšská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Studoval pravoslavnou teologii na Černovické univerzitě, Vídeňské univerzitě, Bonnské univerzitě, Mnichovské univerzitě a Curyšské univerzitě. Od roku 1873 byl profesorem teologie na teologickém semináři a v letech 1875–1896 působil jako profesor Nového zákona na teologické fakultě Černovické univerzity. V letech 1878/1879, 1885/1886 a 1893/1894 byl jejím děkanem, v letech 1883/1884 rektorem celé univerzity. V letech 1875–1895 byl inspektorem obecných škol. Roku 1896 se stal vikářem, od roku 1898 působil jako titulární biskup v Rădăuți. V letech 1902–1924 zastával úřad pravoslavného arcibiskupa černovického a metropolity Bukoviny a Dalmácie.[1]

Byl aktivní i politicky. Jako virilista zasedal coby poslanec Bukovinského zemského sněmu. Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát ve velkostatkářské kurii v Bukovině, první voličský sbor.[2] K roku 1901 se profesně uvádí jako biskup, arcibiskupský vikář, univerzitní profesor v Černovicích.[3]

Od roku 1903 byl též členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[1]

Jako arcibiskup se snažil překlenout politické rozdíly mezi etnickými Rumuny, Ukrajinci a Rusy. Když za 1. světové války Černovice dočasně obsadila ruská armáda, aby pak město opětovně dobyla rakousko-uherská armáda, byl zbaven arcibiskupského úřadu za své chování během ruské okupace a vykázán do Prahy. Do funkce se mohl vrátit až po skončení války a zániku Rakouska-Uherska. Četná města v regionu mu udělila čestné občanství.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Repta, Vasile Vladimir von (1842-1926), Theologe, s. 83. (německy) 
  2. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=2464&size=45