Vladimir Dremljuga

ruský disident

Vladimir Dremljuga rusky Дремлюга, Владимир Александрович (* 19. ledna 1940, Saratov – 26. května 2015[1]) byl ruský disident a účastník demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa.

Vladimir Dremljuga
Narození19. ledna 1940
Saratov
Úmrtí26. května 2015 (ve věku 75 let)
Spojené státy americké
Povolánídisident
OceněníMedaile prezidenta Slovenské republiky (2014)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Narodil se v ruském Saratově a vyrůstal na Ukrajině, kde jeho otec sloužil u námořnictva. Začal studovat francouzskou literaturu na Leningradké univerzitě, ze školy byl však vyloučen v roce 1964 za zesměšňování bývalého agenta KGB. V roce 1965 se přestěhoval do Moskvy, kde se živil jako elektrikář, topič či řidič.[2]

V roce 1967 se začal stýkat se skupinou disidentů, mezi kterými byl i Pavel Litvinov. 29. července 1968 se účastnil předání dopisu československé ambasádě, který vyjadřoval podporu demokratickému vývoji v ČSSR. Na demonstraci na Rudém náměstí proti okupaci Československa, která se konala 25. srpna 1968, se dostavil s transparentem z roztrhaného prostěradla, který měl na jedno straně napsáno Свободу Дубчеку! (Svobodu pro Dubčeka!) a na druhé straně Позор оккупантам! (Hanba okupantům!).[1] Spolu s ostatními demonstranty byl zatčen. Následně kladl pasivní odpor, když odmítal podepisovat protokoly z výslechů. Také mu byl nařízeno psychiatrické vyšetření, byl však prohlášen za příčetného.[2]

Za účast na demonstraci byl odsouzen na tři roky v pracovních táborech. Byl vězněn v táborech v Murmansku, Lensku a Jakutsku. V Jakutsku byl za "pomlouvání Sovětského svazu před ostatními vězni" v roce 1971 odsouzen na další tři roky v pracovních táborech. Propuštěn na svobodu byl v roce 1974 několik dní před návštěvou tehdejšího amerického prezidenta Richarda Nixona, který se za jeho propuštění přimluvil.[1] I nadále se však zastával vězněných osob.[2]

V prosinci 1974 odešel do exilu a od roku 1975[2] do své smrti žil ve Spojených státech amerických.

V roce 2014 ho slovenský prezident Andrej Kiska vyznamenal slovenským státním vyznamenáním Medaile prezidenta Slovenské republiky.[3] Téhož roku byl také Poslaneckou sněmovnou spolu s ostatními demonstranty z 25. srpna 1968 navržen na české státní vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka, český prezident Miloš Zeman však vyznamenal pouze Natalju Gorbaněvskou.[4]

ReferenceEditovat

  1. a b c NOVÁK, Martin. Z osmi statečných žijí už jen tři. Zemřel Vladimir Dremljuga. Aktuálně.cz. 2015-08-11. Dostupné online [cit. 2018-08-26]. 
  2. a b c d HRADÍLEK, Adam. Osm statečných. Paměť a dějiny [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2018 [cit. 2018-08-26]. Roč. II, čís. 2. Dostupné online. 
  3. Kiska vyznamenal Rusy, kteří v roce 1968 protestovali proti okupaci. iDNES.cz [online]. 2014-10-27 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online. 
  4. Prezident potvrdil, že vyznamená disidentku Gorbaněvskou. Deník.cz. 2014-06-22. Dostupné online [cit. 2018-08-26].