Vila Viléma Stanovského

vila v Praze

Vila Viléma Stanovského je rodinný dům, který stojí v Praze 5-Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov, ve svahu mezi ulicemi Barrandovská a Skalní v jejich severovýchodní části.

Vila Viléma Stanovského
Vila Barrandovská 16
Vila Barrandovská 16
Základní informace
Sloh funkcionalismus
Architekt Vladimír Grégr
Výstavba 1932
Stavebník Vilém Stanovský, Ludmila Stanovská
Poloha
Adresa Barrandovská 177/16, Skalní 177/22, Praha 5 - Hlubočepy, ČeskoČesko Česko
Ulice Barrandovská a Skalní
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Roku 1930 navrhl architekt Vladimír Grégr vilu pro pplk. Viléma Stanovského a jeho ženu Ludmilu; postavena byla do roku 1932. V Pražském adresáři z roku 1937-1938 je zde bytem a spoluvlastnictvím uvedena Marie Čelakovská, vdova.

Vilém Stanovský (1896-1972) byl divizní generál letectva. V první světové válce sloužil v rotě Nazdar, poté ve francouzském letectvu jako stíhací pilot u letky SPA 158. Jako plukovník byl v letech 1937-1939 velitelem 6. leteckého pluku. Na začátku 2. světové války plánoval útěk do Francie, ale byl zatčen gestapem na Barrandově při pokusu o únik zahradou své vily. Vila mu byla posléze zabavena. Vězněn byl na Pankráci, Špilberku a v koncentračním táboře Dachau. Po skočení války byl povýšen na brigádního generála, roku 1951 z armády propuštěn a o rok později zatčen a odsouzen na 17 let vězení. Po zatčení byl majetek rodině zabaven podruhé.[1][2]

Akademická malířka Ludmila Stanovská, rozená Čelakovská (1904-1948), byla dcerou publicistky Marie Čelakovské, rozené Fáčkové (1876-1951), a Jaromíra Čelakovského, ředitele Zemské banky (1871-1930). Jejím bratrem byl JUDr. Vladimír Čelakovský (1900-1981), dědem botanik profesor Ladislav Josef Čelakovský (1834-1902) a pradědem básník František Ladislav Čelakovský (1799-1852).[3]

PopisEditovat

Ve svahu postavená funkcionalistická vila s plochou střechou má půdorys obdélníka. Z kratší vchodové strany podsklepeného dvojpodlaží vybíhá v obou podlažích nevýrazný rizalit se schodištěm. V přízemí na protější straně je prosklená zimní zahrada, jejíž střecha je v prvním patře využita jako terasa horního bytu. Na terasu navazuje balkon, který vede po celé delší straně domu.

Po roce 1989Editovat

Majetek rodině navrácen nebyl, žaloba dcery Evy Jonášové na vydání barrandovské vily byla po roce 1989 zamítnuta.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ing. Ivo Pujman: Gen. Vilém Stanovský. In: Rota Nazdar, 2015. cit. 2019-06-16. Dostupné online.
  2. a b Ing. Ivo Pujman: Letec Vilém Stanovský - nové skutečnosti. In: Ostrava online, 16. 2. 2014. cit. 2019-03-29. Dostupné online.
  3. Ludmila Stanovská. In: MyHeritage Family Trees. [cit. 2019-05-15]. (anglicky) Dostupné online.

LiteraturaEditovat

  • SOSNOVÁ, Eva. Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR. , 2009 [cit. 2019-03-31]. Diplomová práce. Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. Dostupné online.
  • VILINSKIJ, Valerij Sergejevič. Pražský adresář 1937-1938. I. - III. díl. Praha: Státní tiskárna, 1937. 28, 1685, 83 s. Dostupné online. S. 145, 1296. 
  • VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Díl 5. Velká Praha. První část, A-l.. Praha: Academia, 2012. 1077 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 410. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat