Otevřít hlavní menu

Vilém Kvasnička (3. srpna 1885, Třeboň[1]26. listopadu 1969, Praha) byl český architekt.

Akademický architekt Vilém Kvasnička
Narození 3. srpna 1885
Třeboň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. listopadu 1969 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vzdělání Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání architekt
Hnutí purismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

Vilém Kvasnička se narodil v rodině třeboňského knihkupce Jana Vilhelma Kvasničky a jeho manželky Susany, rozené Kunstovné (??–1927). Nejdříve studoval stavitelství na Vyšší průmyslové škole v Praze, pak architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Jana Kotěry. V letech 1909–1911 pracoval v projekčním ateliéru architekta Ladislava Skřivánka. Od roku 1911 pracoval v Budapešti v ateliéru de Toery a Pogány. Zde se podílel na návrzích budovy rakousko-uherské banky ve Vídni, budovy pojišťovny Adria a budovy činoherního divadla v Budapešti. Za první světové války byl v září 1915 na ruské frontě zajat a v roce 1916 řešel do Československých legií.[2] Již během války navrhoval památníky a urny padlých legionářů. Během návratu přes Čínu vytvořil řadu skic v Pekingu.

Po návratu projektoval další vojenské památníky a úspěšně se zúčastnil několika soutěží. S manželkou Žofií a synem Iljou[zdroj?] žil na Žižkově.[3] Dne 28. července 1945 se v chrámu Nejsvětějšího srdce Páně na Královských Vinohradech oženil dr. Marií Veselou.[1]

Bratr Arnošt Kvasnička byl spolumajitelem pražského nakladatelství Kvasnička a Hampl.

DíloEditovat

  • 1910 náhrobek Jindřicha Švandy, Olšanské hřbitovy
  • 1910 náhrobek na Vršovickém hřbitově
  • 1922–1926 obchodní a nájemní dům č. p. 779, Praha II.-Nové Město, Václavské náměstí 11, spoluautor: Jan Jarolím; dům byl v roce 1994 zásadně přestavěn[4]
  • 1923–1925 budova obchodní akademie (dnes Gymnázium Kolín), Kolín, spoluautor Jan Mayer, autor sgrafit na průčelí: Ferdinand Rubeš
  • 1923(?)–1927 nemocniční budova Nemocnice milosrdných Na Františku, Praha I.-Staré Město, č. p. 847, Na Františku 8[5]
  • 1927 Rodinný dvojdům č. p. 640 a 641, Praha XIX.-Dejvice, Vilímovská 7 a 5
  • 1927–1928 rodinný dům č. p. 1827, Praha XVI.-Smíchov, U Mrázovky 24
  • 1927–1928 rodinný dům č. p. 1371, Praha VIII.-Libeň, Valčíkova 11, spoluautor: Ladislav Suk
  • 1928 pomník padlým v Hlubočepech–Zlíchově, sochař ??[6]
  • 1929 Zengerova transformační stanice elektrických podniků hl. města Prahy na Klárově, Praha III.-Malá Strana, čp. 132, postaveno v letech 1930-1934. Trafostanice je pojmenována na počest fyzika a rektora ČVUT Václava Karla Zengera. Na základě projektu z dubna 1929 bylo dne 1. listopadu 1929 vydáno stavební povolení. Původní kasárenské budovy byly již zbořeny v roce 1928. Pro zvětšení staveniště byla odstřelena skála, čímž vznikla dnešní ulice „U Bruských kasáren“. Budova byla zkolaudována 10. února 1934.[7]
  • 1930 Občanská záložna, Hostomice[8]
  • 1930 pomník T.G. Masaryka, Hodonín, autor Masarykovy sochy: Alois Bučánek
  • 1930 úprava spořitelny v Třeboni
  • 1931 pomník Karolíny Světlé, Světlá pod Ještědem, sochař Josef Bílek z Hořic
  • 1935 socha Jana Husa ve Vinoři, sochař Josef Bílek z Hořic
  • 1935 úprava soudní budovy č. p. 559, Praha XI.-Žižkov, Seifertova 51
  • 1936 rodinný dům č. p. 908, Praha XVIII.-Střešovice, Střešovická 70
  • 1937 Okresní úřad, Mladá Boleslav[8]
  • 1940 Justiční a finanční úřady, Praha XI.-Žižkov, spoluautoři: Jan Mayer, Hnilička
  • 1941 Okresní úřad, Vodňany, spoluautor: Jan Mayer[8]
  • od roku 1943 se podílel na rekonstrukci zámku Karlova Koruna, Chlumec nad Cidlinou

Nerealizované návrhyEditovat

  • návrh kina na Národní třídě, Praha
  • regulace západního sektoru Prahy, oceněno
  • 1922 soutěžní projekt na druhé státní české divadlo v Praze (účast v užším výběru)
  • 1922 soutěžní projekt na divadlo v Olomouci (oceněno III. cenou)
  • 1923 soutěžní projekt na zemědělskou průmyslovou školu v Mladé Boleslavi (III. cena při neudělení první)
  • 1937 soutěžní návrh na okresní úřad v Mladé Boleslavi
  • 1939 soutěžní návrh divadla v Poděbradech
  • 1941 soutěžní návrh na budovu okresního úřadu ve Vodňanech

PublikaceEditovat

Publikoval v časopisu Styl.

Členství v organizacíchEditovat

  • Společnost architektů
  • Syndikát výtvarných umělců československých

VyznamenáníEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Třeboň
  2. Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka: Kvasnička Vilém
  3. Pražský adresář, 1937-38, s. 470
  4. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 443
  5. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 490-492
  6. Pomník padlým (foto, jméno sochaře nečitelné). Pestrý týden. 20. 10. 1928, s. 3. Dostupné online. 
  7. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Malá Strana, Praha : Academia, 1999, ISBN 80-200-0771-7, str. 240
  8. a b c heslo Kvasnička, Vilém. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2001. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2001. Svazek VI. S. 484.

LiteraturaEditovat

  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Kvasnička, Vilém, s. 602-603. 
  • heslo Kvasnička, Vilém. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2001. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2001. ISBN 80-86171-06-X. Svazek VI. S. 484.
  • VLČEK, Pavel; HILMERA, Jiří. heslo Kvasnička, Vilém. In: Pavel Vlček a kolektiv. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 355.

Externí odkazyEditovat