Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrückenský
Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrückenský (6. března 1718, Usingen – 24. července 1768, Saarbrücken) byl od roku 1741 až do své smrti knížetem Nasavsko-saarbrückenským. Byl osvíceneckým panovníkem, který se snažil své území zmodernizovat, zanechal však po sobě mnoho dluhů.
| Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrückenský | |
|---|---|
| Kníže Nasavsko-saarbrückenský | |
 | |
| Narození | 6. března 1718 Usingen |
| Úmrtí | 24. července 1768 (ve věku 50 let) Saarbrücken |
| Manželka | Žofie z Erbachu |
| Potomci | Ludvík Anna Karolína Vilemína Jindřiška |
| Rod | Nasavští |
| Dynastie | Nassau-Saarbrücken |
| Otec | Vilém Jindřich I. Nasavsko-Usingenský |
| Matka | Charlotte Amalia of Nassau-Dillenburg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Mládí editovat
Vilém Jindřich se narodil 6. března 1718 v Usingenu jako pátý syn z celkem devíti dětí (nicméně, jen čtyři se dožily dospělosti) Viléma Jindřicha Nasavsko-Usingenského a jeho manželky Šarloty Amálie Nasavsko-Dillenburské. Avšak již pár týdnů po narození Viléma Jindřicha jeho otec umírá a regentem za syny se stává matka Šarlota Amálie. Ta vládla knížectví až do své smrti roku 1738. Svým dětem poskytla dobré vzdělání a vedla je ke kalvinismu. V letech 1730 a 1731 byl Vilém Jindřich i se starším bratrem Karlem vzděláván na Štrasburské univerzitě. Po krátkou dobu také pravděpodobně studoval na Ženevské univerzitě a mezi tamními reformovanými studenty byl oblíbený. Vilém Jindřich během své kavalírské cesty navštívil i dvůr francouzského krále Ludvíka XV., kde krátkou dobu pobýval.
Když zemřela matka Viléma Jindřicha, Šarlota, stal se regentem za mladšího bratra Karel a když Vilém Jindřich roku 1741 dovršil plnoletosti, rozhodli se, že si knížectví rozdělí. Stalo se tak ještě toho roku; starší Karel dostal Nasavsko-Usingen a Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrücken. Dělítkem těchto dvou území byla řeka Rýn. Nasavsko-Saarbrücukensko mělo přibližně pouze 22 000 obyvatel a rozlohou se řadilo mezi jedno z nejmenších knížectví Svaté říše římské.[1]
Kníže Nasavsko-saarbrückenský editovat
Již krátce po nástupu do funkce se Vilém Jindřich rozhodl účastnit se svým plukem Royal-Allemand války o rakouské dědictví. Roku 1742 svůj pluk prodal Hesensko-darmstadtskému lankrabství. Stalo se tak během korunovace Karla VII. a právě během této akce se Vilém Jindřich seznámil se svojí budoucí manželkou Žofií z Erbachu.
S vlastním plukem se účastnil i sedmileté války. Často cestovat do Francie, především do Paříže, kde byl povýšen na polního maršála. Byl dobrým knížetem a vytvořil moderní katastrální systém podle Rakouska. Podporoval moderní zemědělské postupy, například pěstování brambor a hubení škůdců. Podporoval i těžbu uhlí a zpracovávání železa. Znárodnil doly a pronajaté železárny. I přes jeho osvícenecké myšlení ale nezlepšil finanční stránku knížectví, protože časté výdaje za stavební práce knížecí truhlici značně vyčerpaly.
Saarbrückenu se vyhnula třicetiletá válka i válka reunii, což mělo pozitivní vliv na vývoj města. Bylo přestavováno do barokního stylu, většinu budov tehdy navrhl architekt Friedrich Joachim Stengel. Zajímavými památkami z té doby jsou například zámek v Saarbrückenu, kostel Ludwigskirche, nebo bazilika svatého Jana. Nechal také vybudovat řadu paláců a měšťanských domů. Stnnou stránkou jeho vlády byly dluhy, které po sobě zanechal.
Zemřel v Saarbrückenu jako padesátiletý 24. července 1768.
Manželství a potomci editovat
Dne 28. února 1742 si v Erbachu vzal Žofii (12. 7. 1725 Erbach – 10. 6. 1795 Aschaffenburg),[2][3] dceru hraběte Jiřího Viléma z Erbachu. Měl s ní pět dětí, dospělosti se dožil jeden syn a dvě dcery.
- 1. Žofie Augusta (31. 1. 1743 Saarbrücken – 25. 1. 1747 Erbach)[4][3]
- 2. Ludvík (3. 1. 1745 Saarbrücken – 2. 3. 1794 Aschaffenburg), kníže Nasavsko-Saarbrückenský od roku 1768 až do své smrti[5][6][7]
- I. ⚭ 1766 Vilemína Schwarzbursko-Rudolstadtská (22. 1. 1751 Rudolstadt – 17. 7. 1780 Saarbrücken)[8]
- II. ⚭ 1787 Kateřina Kestová (1. 3. 1757 – 11. 12. 1829 Mannheim),[9][3] morganatické manželství
- 3. Fridrich August (2. 7. 1748 Saarbrücken – 8. 9. 1750 tamtéž)[10][3]
- 4. Anna Karolína (31. 12. 1751 Usingen – 12. 4. 1824 Glücksburg)[3][11][12]
- I. ⚭ 1769 Fridrich Jindřich Šlesvicko-Holštýnsko-Sondebursko-Glücksburský (15. 3. 1747 Glücksburg – 13. 3. 1779 tamtéž), vévoda šlesvicko-holštýnsko-sondebursko-glücksburský od roku 1766 až do své smrti[13][14][15]
- II. ⚭ 1782 Fridrich Karel Ferdinand Brunšvicko-Lüneburský (5. 4. 1729 Braunschweig – 27. 4. 1809 Glücksburg), polní maršál, vévoda brunšvicko-bevernský od roku 1781 až do své smrti[16][17][18][19]
- 5. Vilemína Jindřiška (27. 10. 1752 Saarbrücken – 21. 9. 1829)[20]
Vývod z předků editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Henry, Prince of Nassau-Saarbrücken na anglické Wikipedii.
- ↑ DOTZAUER, Winfried. Fürst Wilhelm Heinrich von Nassau Saarbrücken. [s.l.]: Saarländische Geschichte, 1995. S. 87–94.
- ↑ Sophia Christina Charlotte Friederike Erdmutha.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Nassau 3. www.angelfire.com [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Sophia Auguste von Nassau-Saarbrücken, Prinzessin. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Ludwig von Nassau-Saarbrücken | EPOCHE NAPOLEON. www.epoche-napoleon.net [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ludwig de Nassau-Sarrebruck b. 3 January 1745 d. 2 March 1794 - Rodovid EN. en.rodovid.org [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Ludwig von Nassau-Saarbrücken (1745-1794) - Find.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wilhelmine Princess von Schwarzburg-Rudolstadt, Fürstin zu Nassau-Saarbrücken. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Katharina Kest, Countess of Ottweiler. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Fürst Friedrich August von Nassau-Saarbrücken. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Anna Carolina von Nassau-Saarbrücken, Herzogin zu SHS-Glücksburg, Herzogin zu Braunschweig-Bevern. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Anna Karolina von Nassau-Saarbrücken (1751-1824).... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Фридрих Генрих Вильгельм Шлезвиг-Гоштейн-Зондербург-Глюксбург b. 15 March 1747 d. 13 March 1779 - Rodovid EN. en.rodovid.org [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Historischer Überblick über das Schloss Glücksburg. www.schloss-gluecksburg.de [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Person Page. thepeerage.com [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Friedrich Karl Ferdinand von Braunschweig-Bevern.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Person Page. thepeerage.com [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Friedrich Karl Ferdinand von Braunschweig-Wolfenbüttel-Bevern b. 5 April 1729 d. 27 April 1809 - Rodovid EN. en.rodovid.org [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Friedrich Karl Ferdinand von Braunschweig-Lüneburg, Fürst zu Braunschweig-Wolfenbüttel-Bevern. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Saarland Biografien. www.saarland-biografien.de [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Louis Armand de Seiglière-Belleforière (1722 - 1790). man8rove.com [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrückenský na Wikimedia Commons
