Viktor Morawitz
Viktor Morawitz, též Victor Morawitz (28. července 1841[1][pozn 1] Jihlava[2][1] – 10. dubna 1917 Klobouky u Brna[3]), byl rakouský právník a politik německé národnosti z Moravy, poslanec Moravského zemského sněmu.
| JUDr. Viktor Morawitz | |
|---|---|
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1884 – 1890 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | autonomista |
| Narození | 28. července 1841 Jihlava  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. dubna 1917 (ve věku 75 let) Klobouky u Brna  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | kolorektální karcinom |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Pocházel z bohaté jihlavské rodiny. Jeho otec působil jako kupec. Viktor absolvoval gymnázium a práva ve Vídni. 1. dubna 1868 získal titul doktora práva. Působil na praxi u zemského soudu ve Vídni, později u krajského soudu v Ischlu a u zemského a obchodního soudu ve Vídni. Složil advokátní zkoušky ve Vídni. Advokacii vykonával od prosince 1869 do července 1873. Roku 1880 přešel do soudnictví jako auskultant u zemského soudu v Brně. V lednu 1881 byl jmenován na post adjunkta u krajského soudu v Hustopečích. Od února 1885 působil u zemského soudu v Brně. Zde se v březnu 1889 stal soudním adjunktem. V prosinci 1889 se stal soudcem a v září 1897 zemským soudcem v Kloboukách u Brna.[2]
Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1884 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Hustopeče, Hodonín, Břeclav.[4] Uváděl se jako kandidát autonomistické strany, který porazil německého liberálního (tzv. Ústavní strana) kandidáta Rudolfa Auspitze.[5] Na sněmu byl v červenci 1884 zvolen jedním ze dvou sněmovních pořadatelů. Funkci pořadatele zastával opakovaně i v pozdějších zasedáních sněmu. V listopadu 1885 byl zvolen do výboru pro hypoteční banku a v prosinci 1885 do odboru pro výstavbu jezdeckých kasáren coby zapisovatel. V prosinci 1886 byl zvolen do výboru pro novelu zákona o kontribučenských záložnách, v lednu 1887 do odboru pro rybářský zákon. V listopadu 1887 ho sněm zvolil do komunikačního výboru a opět i do výboru pro stavbu jezdeckých kasáren. V září 1888 byl znovu zvolen za člena komunikačního odboru a kromě toho i do odboru pro osnovu rybářského zákona, odboru pro návrh pana na zřízení obecních smírčích soudů, do odboru pro předlohu ohledně zrušení zemského úřadu pro výkup a uspořádání pozemkových břemen či vyvazovacího odboru. Od října 1889 opět usedl do komunikačního odboru a odboru pro rybářský zákon. Na sněmu promlouval německy.[2]
Neúspěšně kandidoval i ve volbách do Říšské rady roku 1885. Porazil ho nyní jeho dřívější soupeř ze zemských voleb, německý liberál Rudolf Auspitz.[2]
V březnu 1915 odešel na vlastní žádost do penze. Uváděl se tehdy jako rada zemského soudu a předseda okresního soudu v Kloboukách.[6] Zemřel v dubnu 1917. Příčinou úmrtí byla rakovina tlustého střeva.[3]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ V publikaci Čeští zemští poslanci za okres Hodonín v letech 1861 - 1914 uváděno chybně datum narození 28. června 1841.
Reference editovat
- ↑ a b Kniha narozených Jihlava, 1841–1846, s. 51.
- ↑ a b c d SOLDÁNOVÁ, Zdeňka: Čeští zemští poslanci za okres Hodonín v letech 1861 - 1914 [online]. muni.cz [cit. 2016-01-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Kniha zemřelých Klobouky u Brna, 1876–1927, s. 160.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Das Vaterland, 6. 7. 1884, s. 5.
- ↑ Verleihungen. Fremden-Blatt. Březen 1915, čís. 86, s. 1. Dostupné online.