Otevřít hlavní menu

Teorie zániku vesmíru. I když je v principu možné, že vesmír bude existovat věčně, dnešní struktury, jako hvězdy, planety a galaxie pravděpodobně zaniknou. Možné a nejpravděpodobnější varianty zániku vesmíru se označují jako velký křach, velké ochlazení či velké rozervání. Která z těchto možností nastane, závisí do značné míry na podstatě temné energie, síly působící proti gravitaci, která podstatným způsobem určuje chování vesmíru.

Obsah

Velký křachEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Velký křach.

Při této variantě zániku vesmíru by se v budoucnu vesmír, díky výrazně zeslabenému vlivu temné energie, přestal rozpínat a smrštil by se do nekonečné horké a nekonečně husté singularity a vznikla by všezničující imploze vesmíru. Dá se tedy považovat za opak velkého třesku.

Velké ochlazeníEditovat

Podle vědců je tato teorie nejpravděpodobnějším koncem vesmíru. Podle této teorie se bude vesmír do nekonečna rozpínat, a i když by se rychlost expanze snižovala, nikdy by se nezastavila. V takovémto případě by ale umírání vesmíru trvalo nepředstavitelně dlouho. Za přibližně 1025 let budou většinu hmoty vesmíru tvořit černé díry, vyhaslí bílí trpaslíci a neutronové hvězdy padající do černých děr v centrech galaxií. Za 1032 let se začnou protony rozpadat na fotony, elektrony, pozitrony a neutrina. Veškerá hmota mimo černé díry se rozpadne. Za dalších 1067 let se začnou vypařovat i černé díry, začnou z nich unikat částice záření, a v čase 10100 let se vypaří i superhmotné černé díry. Ve vesmíru by zůstaly jen fotony a elementární částice.

Velké rozerváníEditovat

Tato až katastrofická teorie hovoří o tom, že pokud by se v budoucnu hustota temné energie zvyšovala, tak by její vliv byl větší než vliv základních sil. Nejprve by byly roztrhány galaxie, poté planetární soustavy, dále samotné hvězdy a planety a nakonec i samotné atomy.

LiteraturaEditovat

Antonín Kočí. Vesmír obrazová encyklopedie, Euromedia group k.s.,2006. ISBN 80-242-1668-X