Vega (raketa)

Raketa Vega je evropská lehká nosná raketa pro náklady s hmotností do 2100 kilogramů. Provozovatelem je společnost Arianespace, která zajišťuje starty z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.

Vega
Vega.svg
Země původuEvropa
VýrobceESA
Itálie ASI
Rozměry
Výška30 m
Průměr3 m
Hmotnost137 000 kg
Nosnost
na LEO2 100 kg
na GTO400 kg
Únikovou rychlost7,69 km/s
Historie startů
Statusaktivní
KosmodromGuyanské kosmické centrum
Celkem startů18
Úspěšné starty16
Selhání2
První start13. února 2012
První stupeň – P80
Tah2 261 kN
Specifický impuls280 s
Doba zážehu110 s
PalivoHTPB
Druhý stupeň – Zefiro 23
Tah871 kN
Specifický impuls288 s
Doba zážehu77 s
PalivoHTPB
Třetí stupeň – Zefiro 9
Tah260 kN
Specifický impuls296 s
Doba zážehu120 s
PalivoHTPB
Čtvrtý stupeň – AVUM
Tah2,42 kN
Specifický impuls316 s
Doba zážehu667 s
PalivoUDMH/N2O4

Raketa je určena pro vynášení malých vědeckých družic vypouštěných na nízkou nebo polární dráhu. Raketa je čtyřstupňová, přičemž první tři stupně jsou poháněny tuhými pohonnými látkami. Čtvrtý stupeň je vybaven jedním motorem na kapalné pohonné látky, který spaluje asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý (N2O4).

Vývoj Vegy započal roku 1998, kdy se projekt lehkého nosiče Italské kosmické agentury (ASI) stal mezinárodním projektem pod dohledem ESA. Vývoj z 60 % financovala Evropská kosmická agentura, z 25 % Francie.[1] Na projektu se podílely i Belgie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.[2] První start proběhl 13. února 2012.

Vývoj a popis stupňůEditovat

Jako první byl postaven a otestován třetí stupeň nazývaný Zefiro 9. První testovací zážeh proběhl 20. prosince 2005 na italské raketové základně Salto di Quirra a byl úspěšný.[3] Druhý test proběhl 28. března 2007 a během zážehu došlo k poklesu tlaku ve spalovací komoře a tím ke snížení tahu a prodloužení doby hoření.[4] Příčiny tohoto jevu nebyly zveřejněny. Další test vylepšeného stupně s novou tryskou se uskutečnil 23. října 2008 a dopadl úspěšně.[5] Poslední test proběhl 30. dubna 2009 a stupeň byl prohlášen za odzkoušený a připravený k provozu.[6]

Druhý stupeň zvaný Zefiro 23 byl poprvé zažehnut na základně Salto di Quirra 26. června 2006.[7] První test byl úspěšný a 27. března 2008 byl proveden druhý úspěšný testovací zážeh, po němž byl stupeň prohlášen za způsobilý.[8] Plášť druhého stupně je zhotoven z vinutého uhlíkového kompozitu CFRP a tryska je vyrobena z uhlík-uhlíkového laminátu.

První stupeň P80 je velmi podobné konstrukce jako Zefiro 23. Tryska je ovladatelná elektro-mechanickým systémem pro směrování tahu a řízení letu. První testovací zážeh proběhl na Guyanském kosmickém centru 30. listopadu 2006 a byl úspěšný.[9] Druhý zážeh proběhl 4. prosince 2007 a motor pracoval 111 sekund a produkoval tah 190 tun.[10]

Čtvrtý stupeň se nazývá AVUM (Attitude Vernier Upper Module) a je složen z pohonného a avionického modulu. AVUM slouží pro konečné navedení na oběžnou dráhu. Motor pracuje na principu přetlakového cyklu a spaluje asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý (N2O4). Zajímavou, v dnešní době však zároveň nezbytnou funkcí je možnost návratu tohoto modulu do atmosféry, kde bezpečně shoří. Díky této funkci je prakticky eliminováno nebezpečí srážky s vesmírným smetím a tedy jeho znehodnocování a zvyšování nebezpečnosti. Funguje na podobném principu, jako např. návratové kapsle – využívá trysek studeného vzduchu (každá o tahu 50 N), uložených ve dvou oddílech po třech.[11]

První stupeň Druhý stupeň Třetí stupeň Čtvrtý stupeň
Označení P80 Zefiro 23 Zefiro 9 AVUM
Výška 10,5 m 7,5 m 3,85 m 1,74 m
Průměr 3 m 1,9 m 1,9 m 1,9 m
Hmotnost paliva 88 t 23,9 t 10,1 t 0,55 t
Maximální tah 3040 kN 1200 kN 213 kN 2,45 kN
Expanzní poměr trysky 16 25 56 -
Doba zážehu 107 s 71 s 117 s 315 s

DispenserEditovat

Brněnská firma S.A.B. Aerospace vyvíjí novou plošinu pro raketu Vega, která má unést namísto dřívějších 4 satelitů jich může vynést několik desítek. Plošina se jmenuje "Dispenser". První let dispenzru proběhl v září roku 2020.[12]

ProvozEditovat

První start rakety Vega proběhl z kosmodromu Kourou 13. února 2012 v 10:00 GMT.[13] Raketa vynesla devět družic – LARES (LAser RElativity Satellite) italské kosmické agentury ASI, ALMASat-1 Boloňské univerzity a sedm nanosatelitů evropských univerzit – italské e-St@r a UniCubeSat GG, rumunský Goliat, maďarský MaSat-1, polský PW-Sat, francouzský Robusta a španělský Xatcobeo.[14] Maďarská, polská a rumunská družice se staly prvními družicemi dotyčných zemí.[15]

11. únor 2015 vyslala Vega k testovacímu suborbitálnímu letu zařízení IXV, první prototyp evropského raketoplánu (vztlakového tělesa). Let skončil úspěšně přistáním na hladinu Tichého oceánu.[16]

Přehled startů
Let číslo Datum startu

(UTC)

Náklad Trajektorie Výsledek
VV01 13. února 2012

10:00:00

LARES

ALMASat-1

e-st@r

Goliat

MaSat-1

PW-Sat

ROBUSTA

UniCubeSat-GG

Xatcobeo

LEO Úspěch
VV02 7. května 2013

02:06:31

PROBA-V

VNREDSat 1A

ESTCube-1

SSO Úspěch
VV03 30. dubna 2014

01:35:15

KazEOSat 1 SSO Úspěch
VV04 11. února 2015

13:40:00

IXV Suborbitální Úspěch
VV05 23. června 2015

01:51:58

Sentinel-2A SSO Úspěch
VV06 3. prosince 2015

04:04:00

LISA Pathfinder Librační bod L1

Slunce-Země

Úspěch
VV07 16. září 2016

01:43:35

PeruSat-1

SkySat 4-7

SSO Úspěch
VV08 5. prosince 2016

13:51:44

Göktürk-1A SSO Úspěch
VV09 7. března 2017

01:49:24

Sentinel-2B SSO Úspěch
VV10 2. srpna 2017

01:58:33

OPSAT-3000

VENµS

SSO Úspěch
VV11 8. listopadu 2017

01:42:31

Mohammed VI-A (MN35-13A) SSO Úspěch
VV12 22. srpna 2018

21:20:09

ADM-Aeolus SSO Úspěch
VV13 21. září 2018

01:42:31

Mohammed VI-B (MN35-13B) SSO Úspěch
VV14 22. března 2020

01:50:35

PRISMA SSO Úspěch
VV15 11. července 2019

01:53

Falcon Eye 1 SSO Neúspěch
VV16 3. září 2020

01:51:10

SSMS PoC 1 (53 družic) SSO Úspěch
VV17 17. listopadu 2020

01:52:20

SEOSat-Ingenio

TARANIS

SSO Neúspěch
VV18 17. dubna 2021 Pléiades-Neo 1 SSO Plánován

GalerieEditovat

Související článkyEditovat

Srovnatelné nosičeEditovat

  • Naro-1 — Jihokorejský nosič
  • Dlouhý pochod 2C — nosič Čínské lidové republiky
  • Minotaur – Americký nosič na tuhá paliva
  • Rokot – Ruský nosič konvertovaný z rakety dlouhého doletu
  • PSLV – lehký indický nosič

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vega (rocket) na anglické Wikipedii a List of Vega launches na anglické Wikipedii.

  1. SVITAK, Amy. Vega Launcher Targets Government Market [online]. Aviation week, 2012-2-6 [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. ESA. Vega [online]. Rev. 2012-1-24 [cit. 2012-02-20]. Kapitola Organisation. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-18. (anglicky) 
  3. http://www.esa.int/esaCP/SEMNL68A9HE_index_0.html
  4. http://www.esa.int/esaCP/SEMCVFT4LZE_index_0.html
  5. http://www.esa.int/esaCP/SEM0KERTKMF_index_1.html
  6. http://www.esa.int/esaCP/SEM688BNJTF_index_0.html
  7. http://www.esa.int/esaCP/SEMH4REFWOE_Expanding_0.html
  8. http://www.esa.int/esaCP/SEMSEBR03EF_index_0.html
  9. Archivovaná kopie. www.esa.int [online]. [cit. 2009-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-30. 
  10. Archivovaná kopie. www.esa.int [online]. [cit. 2009-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-30. 
  11. Archivovaná kopie. www.aviogroup.com [online]. [cit. 21-12-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-06-2012. 
  12. Vega | SSMS n°1 PoC. nextspaceflight.com [online]. [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ESA. ESA’s new Vega launcher scores success on maiden flight [online]. 2012-2-13 [cit. 2012-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-12. (anglicky) 
  14. ESA. Vega set for its inaugural flight [online]. 2012-2-3 [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. PŘIBYL, Tomáš. Střední a východní Evropa díky malým družicím přepsala historii [online]. Praha: Odbor kosmických technologií a družicových systémů Ministerstva dopravy ČR, 2012-2-15 [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  16. Evropa vyzkoušela miniraketoplán. Startoval se zpožděním a přistál do moře. iDnes.cz [online]. 2015-02-11 [cit. 2015-02-11]. Roč. 2015. Dostupné online. (čeština) 

Externí odkazyEditovat