Vůle (psychická vlastnost)

Vůle z hlediska psychologie je záměrné, vědomé úsilí směřující k dosažení cíle. Jedná se o motivované chování, které umožňuje vědomou regulaci chování tzv. volní akt. Základními znaky vůle jsou vědomé jednání, přeměna fyziologické energie v kinetickou, kontrola funkce popudů. Pojem vůle psychologie chápe i šířeji, jako soubor vlastností osobnosti souvisejících se sebekontrolou. Ta byla nutná už od výroby sofistikovanějších nástrojů.[1]

Volní aktEditovat

Volní akt se ve vývoji jedince objevuje mezi druhým a třetím rokem života, kdy si dítě začíná uvědomovat samo sebe. Fáze volního aktu: 1. rozhodnutí, 2. akce, reakce, 3. cíl.

JednáníEditovat

Jednáním souvisejícím s volním aktem můžeme nazvat činnost řízenou vědomím cíle. Jedná se o druh chování. Volní jednání má tři fáze pohnutka - zvažování - čin na rozdíl od impulzivního jednání, u něhož chybí proces zvažování a má tedy jen dvě fáze pohnutka - čin.

Svobodná vůleEditovat

Svobodná vůle je specifický fenomén, podstatou je svoboda rozhodování, ne však jednání. Tzn., že intrapsychický aspekt svobodné vůle je osobní přesvědčení, že jednáme bez vnějšího nátlaku.

ReferenceEditovat

  1. https://phys.org/news/2020-05-evolution-self-control.html - Researchers trace evolution of self-control

LiteraturaEditovat

  • BRICHCÍN, Milan. Vůle a sebekontrola. Praha : Karolinum, 1999. 424 s. ISBN 80-7184-753-4.
  • NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha, Academia 1997. ISBN 80-200-0625-7

Externí odkazyEditovat

  • BRICHCÍN, Milan; BRICHCÍN, Petr: Test volní regulace [1]