Větrný mlýn (Kořenec)
Větrný mlýn holandského typu se nachází v obci Kořenec, okres Blansko. V roce 1964 byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.[1]
| Větrný mlýn | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1866 |
| Materiál | lomový kámen |
| Poloha | |
| Adresa | Kořenec,  Česko |
| Souřadnice | 49°31′42,41″ s. š., 16°45′17,07″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 46654/7-476 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Větrný mlýn postavil v roce 1866 Jakub Veselý, tehdejší starosta obce. Mlýn se nachází jižně od středu obce na kopci Kořenec v nadmořské výšce 620 m v Drahanské vrchovině. Byl funkční až do roku 1950 za posledního mlynáře Josefa Pokorného. V roce 1953 byla opravena střecha. V roce 1967 byl mlýn prodán a využíván jako rekreační objekt. V roce 1972 a 1995 byl rekonstruován. V roce 1944 bylo vichřicí zničeno větrné kolo o šesti křídlech, později nahrazeno pouze čtyřmi křídly. Po roce 1953 zničené větrné kolo nebylo opraveno. Mlýn byl vybaven naftovým motorem pro mletí za bezvětří. V roce 1950 navštívil mlýn malíř Otakar Kubín.[2][3][4]
Popis editovat
Větrný mlýn je třípodlažní válcová omítaná zděná stavba holandského typu postavená z lomového kamene na kruhovém půdorysu. Okna nepravidelně umístěná. Stavba je zakončena kuželovou střechou krytou šindelem. Otáčivá střecha má vikýř z něhož trčí hřídel dříve šesti lopatkového větrného kola. Vchod do mlýna je pravoúhlý s rovným překladem, ve zdech jsou proražena okna. Stropy pater jsou dřevěné z trámů se záklopem z fošen. Taktéž schodiště je dřevěné z fošen. Uvnitř je zachovalé technické zařízení o jednom složení s dolním náhonem. Dřevěná šest metrů dlouhá svislá hřídel, palečné kolo o průměru 2,6 m s 90 palci, mlecí složení s lubem, násypným košem a kompletním holendrem k omílání ječmene na kroupy. Mlecí kámen (běhoun) o průměru 1,05 metrů a výšce 0,30 metrů, který při obvodové rychlosti 3,5 m/s dosahoval 64 otáček za minutu.[2][3][5] Dolní kámen (spodek) měl průměr 1,10 metrů a výšku 0,26 metrů.[6]
Mlýn byl schopen za 24 hodin semlít 10 q žita nebo 5 q ječmene na kroupy nebo sešrotovat 96 q obilí.[7]
| půdorys
průměr [m] |
výška
[m] |
převod soustrojí | zdroj | ||
|---|---|---|---|---|---|
| celková | zeď | střecha | 6,42 × (2,16× + 3×) | [2][8][6] | |
| 9,03 | 10,2 | 6,95 | 3,3 | ||
Majitelé mlýna editovat
- 1866–1905 Jakub Veselý
- od roku 1874 nájemce mlynář Baldík z Velenovic
- 1905–1925 Josef a Josefa Popelářovi
- 1925–1967 Josef Pokorný a jeho rodina
- od 1967 rodina Doubkových
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-05-28]. Identifikátor záznamu 159173 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c JANOŠKA, Martin. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 9788072771530, ISBN 8072771531. OCLC 53034893 S. 100 až 103.
- ↑ a b Kořenec | Detail mlýnu | Databáze větrných mlýnů a čerpadel v českých zemích. www.povetrnik.cz [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online.
- ↑ ŠRÁMKOVÁ, Andrea. Větrný mlýn slaví 150 let. Zpustošenou památku majitelé získali za tři tisíce. blanensky.denik.cz. 2016-02-07. Dostupné online [cit. 2019-05-28].
- ↑ Evidenční list: větrný mlýn. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online.
- ↑ a b LUDĚK, Vláčil. Kořenec. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Kořenec | Zajímavosti. www.povetrnik.cz [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Větrný mlýn Kořenec - Zajimavamista.cz. www.zajimavamista.cz [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online.
Související články editovat
Literatura editovat
- JANOŠKA, Martin. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 8072771531. S. 83 až 86.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu větrný mlýn na Wikimedia Commons
