Výrov (hrad, okres Česká Lípa)

Výrov
	skála s pozůstatky hradu
Základní informace
Výstavba	konec 13. století
Zánik	po roce 1440
Další majitelé	Pancířové ze Smojna
Poloha
Adresa	u jeskyní Medvědí camp, Velenice, Česko
Souřadnice	50°43′31,08″ s. š., 14°38′36,6″ v. d.
	Výrov Výrov, Česko
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výrov (též Vejrov) je zaniklý skalní hrad, který stával poblíž ve středověku zaniklé obce Výrov (Vejrov, z německého Wether Wald) na skále nad pravým břehem řeky Svitávka mezi obcemi Svitava a Velenice.

Historie editovat

Hrad patří mezi objekty, o kterých máme velmi málo informací. Vznikl pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Další osudy hradu nejsou známy. Neznáme ani jeho původní jméno, ačkoliv je možné, že jméno Výrov (či Vejrov) bylo na obec (připomínanou roku 1554) a les přeneseno právě ze jména hradu. Zdejší kraj patříval rodině pánů ze Smojna, kterou nechvalně proslul loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna. Jemu patřila i nedaleká velenická tvrz, která stála asi o jeden kilometr jižněji) a na severu skalní hrad Sloup v Čechách. Po roce 1440 mu byly hrady lužickým vojskem v odvetu za jeho loupeživou činnost zapáleny.

Lokalitě se říkalo také Schlossberg – Zámecký vrch.^[1] Na mapách je les a rozsáhlá výšina nad hrádkem pojmenována Výrov, s nejvyšším vrcholem Spálenisko 383 m n. m.

V pozdější době byla na úpatí skály vytesána řada místností, které narušily skálu a tím způsobily nenávratné zničení části hradu. Ves je poprvé připomínána roku 1554 a je to také jediná zmínka o ní. Odborná veřejnost hrad objevila až v roce 1986.

Kamenné schody k vrcholu Vejrova

Podoba editovat

Hrad byl vystavěn na ostrožně pískovcové skály, od jejíhož zbytku byl na jihu a západě oddělen šíjovým příkopem, jenž byl lemován opevněním, jehož drobné zbytky ve formě valu jsou stále vidět. Ze zástavby se dochovala pouze prohlubeň po budově či věži. Okraj skály je zde vysoko nad údolím vytvořeném Svitávkou.

Pod pozůstatky hradu se nacházejí jeskyně Medvědí camp.

Přístupnost editovat

K pozůstatkům hradu žádná značená cesta nevede. Kopec, kde stával, je nad říčkou Svitávkou a cestě po jejím pravém břehu, v dohledu (asi 250 metrů) někdejší staré brusírně^[2] (zvané i zrcadlárna) na břehu levém. Kolem brusírny vede silnice od Svitavy přes Velenice do Zákup, po níž je vedena cyklotrasa 3055. Nad skalami je řada lesních cest od Velenic. Vzdušnou čarou se Výrov nalézá zhruba 100 metrů od Svitávky v nadmořské výšce 300 m n. m. Obec Velenice je 2 km daleko po proudu. ^[3]^[4].

Celý skalní hřbet se nachází na pomezí katastrálních území Velenice u Zákup a Svitava. Geomorfologicky patří do Cvikovské pahorkatiny.

Fotogalerie editovat

Příkop
Plošina s pozůstatky hradu
Podvalí s vytesanými schody a dveřmi
Prostor zaniklé vsi Vejrov v předhradí

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-295-X. Kapitola Velenice 02, s. 144.
↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha 3: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola U Velenic, s. 139.
↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
↑ Mapa Lužické hory č. 14. 6. vyd. Praha: Trasa, 2010. ISBN 978-80-7324-289-3.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Výrov na Wikimedia Commons

[Hrad-1] GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-295-X. Kapitola Velenice 02, s. 144.

[Peša-2] PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha 3: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola U Velenic, s. 139.

[Mapa_KČT-3] Mapa KČT 15, Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.

[Mapa_Luž-4] Mapa Lužické hory č. 14. 6. vyd. Praha: Trasa, 2010. ISBN 978-80-7324-289-3.

[1]

[2]

[3]

[4]