Výlomky z Jánošíka
Výlomky z Jánošíka (1843-1844) je souhrnný název souboru tří kompozičně a tematicky spjatých básní žánrově směřujícího k eposu z rukopisné pozůstalosti slovenského romantického básníka Janka Kráľa. Tiskem byl soubor v neúplné podobě vydán roku 1938 v knize Neznáme básne v uspořádání Stanislava Mečiara a kompletně roku 1949 v uspořádání Milana Pišúta.[1][2]
| Výlomky z Jánošíka | |
|---|---|
| Autor | Janko Kráľ |
| Překladatel | Vladimír Holan |
| Jazyk | slovenština |
| Žánr | soubor tří básní z let 1843-1844 |
| Datum vydání | 1938 |
| Česky vydáno | jedna báseň roku 1960 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obsah editovat
Kráľ v básních nepopisuje Jánošíka historického, protože Jánošík pro něho ztělesňuje odboj lidu až do současnosti. Básník věří v příchod novodobého Jánošíka, pod jehož vedením povstane celý slovenský lid. Soubor tak přes svou fragmentárnost patří k nepůsobivějším a ideově nejradikálnějším básníkovým dílům. Skládá se z těchto básní:
- Janko, lyricko-epická romantická povídka líčící útěk vyprázdněného intelektuála z města do hor.
- Žobrák, vyprávění žebráka o jeho zbojnických letech.
- Zbojníkova balada, úryvek ze života zbojníka, jeho uvěznění a jeho obhajobu baladou Pán v trní.[2]
Janko editovat
Janko je lyricko-epická romantická povídka zobrazující znuděného vyprázdněného intelektuála označovaného jako mladý pán. Ten prchá z města mezi vzbouřené přírodní živly, aby v nich našel mír pro svou duši. Při divoké jízdě ve sněhu a ve vichřici ztratí cestu a jeho kočí Janko zmrzne.
- Ale tu zamrznem na poli, už mi v ruky zima,
- Ale už sa mi všetko metie pred mýma očima.
- Ale Vietor ma chce zrútiť, ja nemám viac sily —
- Ale tu ma snehy na poli do hrobu vložili
Tato událost se stane pro mladého pána okamžikem, ve kterém se si uvědomí omyly svého života a svou nesvědomitost, zaplaví jej soucit a empatie a rozhodne se na protest proti morálce soudobých měšťáků hledat smysl svého života někde v kraji pod Tatrami.
- Ale pokoj nebohým! — Tam už Váh preteká
- a Tatra, moja túžba, dvíha sa horeká.
Žobrák editovat
Tato část je vyprávěním starého žebráka o jeho zbojnických letech, ve kterých se mstil vrchnosti za to, že mu zničila otce, matku i sestru. Byl uvězněn a souzen, uprchl do hor a zúčastnil se východoslovenského rolnického povstání roku 1831. Ještě před smrtí touží odevzdat Jánošíkovo poselství (dokončit boj za osvobození lidu z poddanství a pomstít křivdy na něm spáchané) mladšímu mstiteli nespravedlnosti.
- Pi ten jed a nasycuj mäkké ústa svoje.
- Ja ti toto porúčam, to dedičstvo tvoje.
- Nech gamba ti očernie oči nabehnú,
- že každý hnedky skape, koho ony šľahnú.
- Tu je Boh, tu je otec, mať, sestra splašená —
- vyzdvihni vraždu večnú na pomstu plemena.
Zbojníkova balada editovat
Zbojníkova balada je vlastně náčrtkem druhé části souboru s názvem Žobrák. Obsahuje úryvek ze života zbojníka, jeho bouření lidu písněmi, jeho následné uvěznění, první koncept balady Pán v trní, kterou přednesl jako svou obhajobu na soudu a také jeho útěk.[2]
- Ja nemám rečí, páni, dám vám takú radu,
- že miesto odpovedi poviem vám baladu.
Český překlad editovat
Báseň Žebrák je obsažena ve výboru Kráľovy poezie Orel, Praha: SNKLHU 1960, přeložil Vladimír Holan.
Odkazy editovat
Reference editovat
Externí odkazy editovat
- KRÁĽ, Janko. Výlomky z Jánošíka. Zlatý fond denníka SME. Dostupné online