Otevřít hlavní menu

Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT) byla společnost založená v roce 1895 bratry Wilhelmem a Davidem Gutmannovými a Rothschildy.

Vítkovické horní a hutní těžířstvo
Základní údaje
Datum založení 1873
Zakladatelé Wilhelm Gutmann
David Gutmann
Anselm Salomon von Rothschild
Adresa sídla Ostrava, Česko
Klíčoví lidé Paul Kupelwieser
Charakteristika firmy
Majitelé Wilhelm Gutmann
Jan Larisch-Mönnich
Emanuel Andrássy
Anselm Salomon von Rothschild
David Gutmann
Reichswerke Hermann Göring
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

V roce 1873 došlo k vyvrcholení spolupráce bratří Gutmannů a Rothschildů. 7. listopadu 1873 vzniká společnost Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT), jako předmět činnosti těžířstva se uváděla těžba a zpracování surovin a obchod s tímto zbožím.[1] Kapitál společnosti byl rozdělen na 100 kuksů v poměru 51:49 ve prospěch Rothschildů[2] a pod správu přešly spolu s železárnami ve Vítkovicích i železorudné doly na Moravě a v Uhrách. V roce 1876, kdy se stal generálním ředitelem VHHT Paul Kupelwieser, kapitálově silná společnost koupila většinu akcií Teplické válcovny a bessemerovací huti, a.s. v severních Čechách, za výhodných podmínek propachtovala Žofínskou huť, převzala krachující Schüllerovu huť v Moravské Ostravě. V roce 1894 pod správu společnosti VHHT přešly pachtovní společnosti Společnost spojených vítkovických dolů[p. 1] a Rakousko-uherská vysokopecní společnost[p. 2], která budovala Žofínskou huť v Moravské Ostravě, Doubravsko-orlovská důlní společnost[p. 3], Uhelná důlní společnost a koksovna v Moravské Ostravě[p. 4] a také původní stejnojmenné VHHT. Rok 1895 je rokem vzniku Vítkovického horního a hutního těžířstva uvedeného v život v roce 1896, jehož majitelé byli bratři Gutmanové a Rothschildové.[3] [4]V roce 1896 došlo k přerovnání majetků, na nové rozdělení kuksů v poměru 50:50.[5] V období první světové války došlo k rekonstrukci a modernizaci dolů (Terezie, Louis, Karolína, Ida a Betina). Jámy byly prohlubovány a vybavovány výkonnějšími elektrickými těžními stroji, ventilátory a kompresory.[6] Po roce 1918 bylo obchodní vedení VHHT přesunuto z Vídně do Vítkovic. Společnost vlastnila železárny ve Vítkovicích, kamenouhelné doly v ostravsko-karvinském revíru[p. 5], koksovnu Terezii (zrušená v roce 1924), koksovnu Karolínu, briketárnu Karolínu, elektrárny: Karolína, menší v Doubravě a záložní na dole Anselm, rudné doly na Slovensku a ve Švédsku, velkostatek v Rožňavě a od roku 1924 železárny ve Fryštátě.[7][8] V roce 1937 byla podniknuta opatření k zabezpečení majetku proti možnému nebezpečí ze strany německého nacizmu. Kuksy (podíly) společnosti byly vyměněny za certifikáty anglické pojišťovny Alliance Assurance Company Ltd. se sídlem v Londýně, avšak odprodej se neuskutečnil. Po roce 1939 bylo těžířstvo podřízeno správě koncernu Reischwerke AG für Erzbergbau und Eisenhütten "Hermann Göring", formálně v prosinci 1942 se stalo VHHT součástí státního koncernu Hermann Göring Werke.[7][3] V roce 1945 byla společnost Vítkovické horní a hutní těžířstvo znárodněna, ve vlastnictví bylo sedm dolů: Hlubina v Moravské Ostravě, Louis ve Vítkovicích, Terezie ve Slezské Ostravě, Ida v Hrušově, Anselm a Oskar v Petřkovicích a Doubrava.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Společnost založena v roce 1872 bratry Gutmannovými a Anselmem Solomonem Rothshildem.
  2. Podílníky byli bratři Gutmannové, Anselm Solomon Rothschild, hrabě Johann Larisch-Mönnich a hrabě Emanuel Andrássy
  3. Konsorcium Anselm Salomon Rothschild, bratři Gutmannové a Ignác Vondráček.
  4. Původní podílníci bratři Gutmannové a Ignác Vondráček, od roku 1889 pouze bratři Gutmannové.
  5. V roce 1925 činila rozloha důlních polí 4 122,2 ha.

ReferenceEditovat

  1. MATĚJ, Miloš; KORBELÁŘOVÁ, Irena; TEJZR, Ludvík. Kulturní dědictví Vítkovických železáren. Ostrava: NPÚ, 2014. ISBN 978-80-85034-80-6. S. 23. 
  2. ZÁŘICKÝ, Aleš. Ve stínu těžních věží : historie dobývání kamenného uhlí v petřvaldské dílčí pánvi od počátku prospektorské činnosti do roku 1906. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2004. 262 s. s. Dostupné online. ISBN 8070426535, ISBN 9788070426531. OCLC 320486347 S. 116, 117, 119. 
  3. a b MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 73. 
  4. KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 67, 68. 
  5. ZÁŘICKÝ, Aleš. Ve stínu těžních věží. Ostrava: SNTL, 2004. ISBN 8070426535. S. 116, 117, 119. 
  6. KOLEKTIV. Uhelné hornictví..., s. 82
  7. a b Kulturní dědictví Vítkovických železáren ..., s. 143
  8. KOLEKTIV. Uhelné hornictví..., s. 88

Související článkyEditovat