Vítkovice (loď)

československá námořní loď z let 1966–1987

Vítkovice byla největší československá obchodní loď. Dovážela zejména rudu a plavila se po celém světě pod čsl. vlajkou v letech 1966 až 1987. Její posádku tvořilo 34 mužů.[1]

Vítkovice (loď)
Naval Ensign of Czechoslovakia 1955-1960.svg
Základní údaje
Typ pro přepravu sypkého nákladu
Majitel Československá námořní plavba
Domovský přístav Praha
Spuštěna na vodu 1966
Uvedena do služby 27. říjen 1966
Panenská plavba 1966
Osud sešrotována 1987
Technická data
Prostornost 41 207 DWT
Délka 209,90 m
Šířka 27,50 m
Ponor 11,6 m
Pohon vznětový motor Sulzer
12 940 kW
Palivo nafta
Rychlost 15,8 uzlu
Posádka 34
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Stavba a parametry loděEditovat

Vítkovice postavila loděnice v britském Glasgowě. Byla dlouhá 209,8 metru, hrubá prostornost 24 326 BRT, nosnost 41 207 DWT, ponor až 11,6 metru. Byla poháněná jedním vznětovým motorem značky Sulzer se spotřebou 60 tun nafty denně a výkonem 12 940 kW. Dokázala vyvinout cestovní rychlost 15,8 uzlu.[1] Prostředky na stavbu lodi byly získány protihodnotou za důl na železnou rudu v Etiopii, který byl prodán Spojenému království.[2]

VyužitíEditovat

Byla postavena se záměrem dovážet potřebné suroviny pro hutě v Československu. Později vozila i jiný náklad, např. kovový šrot pro japonské hutě či 500 tun těžkou platformu k přečerpávání nafty do obřích tankerů na otevřeném moři. V letech 1976 až 1981 podnikla řadu plaveb do Grónska, absolvovala řadu plaveb do Jižní Ameriky, SSSR.[1]

Během plavby z anglického přístavu Tilbury do Grónska, loď v Baffinově moři narazila čelně do plavajícího kusu ledu. Kolize vytvořila v levé přední části trupu v otvor o velikosti 4 x 5 m. V grónském přístavu bylo poškození provizorně opraveno.[3]

KonecEditovat

V březnu 1987 byla loď předána k sešrotování na Taiwanu, kde byla cena šrotu výhodnější, než v Evropě.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c PACOVSKÝ, Jaroslav; PODLENA, Vladimír. Československé námořní loďstvo. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1984. OD-31-055-84-05-101. Kapitola Vítkovice, s. 120. 
  2. Martin Donát. Kapitán na lodi může křtít i střílet. Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec. Květen 2010, roč. II, čís. 18, s. 12. 
  3. Československé lode aj v Karibiku, dnes tam máme už len Viktora Koženého. plus7dni.pluska.sk [online]. 2018-07-21 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazyEditovat