Václav Kolář (architekt)
Václav Kolář, v literatuře též Antonín Kolář nebo Václav Antonín Kolář (17. července 1841 Bašnice[1] – 31. prosince 1900 Sofie[2][p 1]) byl český architekt, tvůrce prvního urbanistického plánu Sofie a několika významných staveb v tomto městě.
| Václav Kolář | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 17. července 1841 Bašnice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. prosince 1900 (ve věku 59 let) nebo 31. prosince 1900 (ve věku 59 let) Sofie  Bulharské knížectví |
| Povolání | architekt |
| Ocenění | ruský řád sv. Stanislava .svg){kind=small} a pamět. medaile na Svatoanenské stuze |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Mládí editovat
Narodil se ve východočeské Bašnici, v rodině rychtáře a chalupníka Václava Koláře a jeho manželky Anny, rozené Novotné.[1] Pokřtěn byl jako Václav (později je křestní jméno uváděno jako Antonín Václav nebo Antonín).
Absolvoval reálku v Praze, zúčastnil se jako dobrovolník polského povstání proti Rusku (1863). Dosáhl hodnosti poručíka a po porážce byl postrkem poslán do domovské obce.[2]
V Srbsku a Rumunsku editovat
Z domova odešel, aniž by řekl kam. Až po dvou letech se rodiče dozvěděli, že je kresličem v srbském Bělehradě u místního stavitele. (To potvrzuje poznámka v matrice narozených „Křestní list 5. 3. 1865 za příčinou odchodu do tureckého Srbska“.) Odtud se dostal do Bukurešti, kde pracoval opět jako kreslič. Získal státní stipendium, které mu umožnilo technické studium v Paříži a ve Vídni. Po návratu pracoval několik let na rumunském ministerstvu veřejných prací.
V Bulharsku editovat
Když vypukla rusko-turecká válka (1877–1878), přešel s ruskými vojsky do Bulharska. Doprovázel knížete Alexandra Michajloviče Dondukova-Korsakova (1820–93), pozdějšího ruského správce Bulharska. Po vzniku samostatného Bulharska se zde usadil a pracoval až do své smrti.
Bulharská vláda odmítla jeho projekt chrámu Alexandra Něvského a Václav Kolář odešel, dotčen nedůvěrou, ze státní služby; poslední tři léta života prožil jako soukromník bez výslužby. Celý život prožil jako starý mládenec.[2]
Dílo editovat
Od května 1878 byl prvním hlavním architektem nového hlavního města Sofie. Jeho hlavním úkolem bylo „vyčistit město, v průběhu srpna a září 1878 demolice mnoha domů a změny blátivých a téměř nesjízdných ulic.“ Byl autorem prvního územního plánu hlavního města.
V hlavním městě Bulharska stavěl ve své době nejvýznamnější budovy:
- Národní shromáždění
- Ústřední vojenský klub
- Důstojnický klub
- Vojenská akademie Georgi Rakovski
- Grand hotel Bulgaria
- První projekt hlavního nádraží v Sofii
- Pomník národního hrdiny Vasila Levského[3]
Ocenění editovat
- Za života byl oceněn ruským řádem sv. Stanislava a pamětní medailí na Svatoanenské stuze[2]
- V Sofii je po něm pojmenována ulice Antonína Koláře (bulharsky: улица Антонин Колар)
Galerie editovat
-
Vojenský klub, Sofia -
Národní shromáždění, Sofie (po bombardování 1944) -
Národní shromáždění, Sofie, 1908 -
Pomník Vasila Levského, Sofie -
Vojenská akademie, Sofie
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Bulharská Wikipedie uvádí datum úmrtí (bez zdroje) 30. prosinec 1900.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Антонин Колар na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b [ http://195.113.185.42:8083/047-00007.zip Archivováno 9. 1. 2017 na Wayback Machine. Matrika narozených Hořice, 1810–1842, snímek 336, záznam o narození a křtu]
- ↑ a b c d Úmrtí krajana v Bulharsku. Národní politika. 5. 1. 1901, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Fronta. 12. 3. 1936, s. 255.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Kolář na Wikimedia Commons - Česká televize: Šumné stopy, Adolf Václav Kolář
