Otevřít hlavní menu

Václav Březina (15. září 1862 Pátek nad Ohří[1]9. září 1906 Jindřichův Hradec[2]), byl český malíř, žák prof.J. Mařáka na pražské Akademii výtvarných umění

Václav Březina
ak.mal. Václav Březina
ak.mal. Václav Březina
Narození 15. září 1862
Pátek nad Ohří
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. září 1906 (ve věku 43 let)
Jindřichův Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání malíř
Příbuzní Otakar Březina bratr
Podpis Václav Březina - signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Václav Březina se narodil 15. září 1862 v obci Pátek. Jeho otec Jan Březina byl ředitelem školy a zamýšlel, že se syn Václav rovněž stane učitelem. Václav projevoval malířské nadání a po absolvování akademického gymnázia se v roce 1880 přihlásil na malířskou Akademii v Praze. V letech 1880–1882 absolvoval elementární školu a přípravku u prof. Františka Čermáka a spřátelil se s Antonínem Slavíčkem. V roce 1883 pražskou Akademii opustil a stal se žákem soukromé krajinářské školy Leopolda Stephana (1826–1890). V následujícím roce odešel do Vídně, aby se zdokonalil v malbě u Jana Václava Kautského (1827–1896). U Kautského se seznámil s J. Mařákem. Spolu s ním se vrátil do Prahy a v letech 1887–1891 se stal jedním z prvních žáků speciální krajinářské školy prof. Julia Mařáka na pražské malířské Akademii. Roku 1888 byl Březina jedním ze zakládajících členů S.V.U. Mánes.

Po ukončení studia žil v Lenešicích. Pravidelně se zúčastňoval výročních výstav Krasoumné jednoty v Praze, jejímž členem byl od roku 1899. V polovině 90.let 19.století cestuje po Slovensku. V letech 1899–1902 žil v Náchodě. Po roce 1902 se odstěhoval do Mladé Boleslavi, kde si otevřel krajinářskou školu. Mistr Březina na sklonku života často pobýval v Jindřichově Hradci, kde 9. září 1906 nečekaně zemřel. Na přání rodiny byl pohřben v Lázních Bělohrad, ale po čase byly jeho, ostatky převezeny do Prahy na Vyšehradský hřbitov. Je uložen v hrobě společně s J. Mařákem.

DíloEditovat

Březina patřil k nejstarším Mařákovým žákům a převzal jeho lyrický romantismus, malířskou techniku i rukopis. Nastupující impresionismus ho příliš neovlivnil. Oblíbil si i podobná témata - lesní interiéry, břehy řek a zrcadlení stromů na vodní hladině, okraje lesa, březové háje nebo podzimní cesty. Zachytil krajiny ve všech ročních obdobích, při rozbřesku i večerním stmívání. V okolí Mladé Boleslavi, Ratibořic a v Jižních Čechách maloval lesní skalky, potoky, bažiny, vřesoviště, louky a pastviny. Většinu Březinova díla tvoří oleje a kresby uhlem.[3]

V době, kdy už byl Mařák vážně nemocen, se podílel spolu s Bohuslavem Dvořákem a Pepou Mařákovou na realizaci výzdoby ochozu a schodiště Národního muzea.[4]

Zastoupení ve sbírkáchEditovat

  • Národní galerie v Praze
  • Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
  • Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
  • Galerie výtvarného umění v Náchodě
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
  • Galerie Klatovy / Klenová
  • Památník národního písemnictví

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Radonice nad Ohří
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 46
  4. Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 45

LiteraturaEditovat

  • Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
  • Blažíčková Horová Naděžda a kol. ,Julius Mařák a jeho žáci, 334 s., Národní galerie v Praze 1999, ISBN 80-7035-206-X

Externí odkazyEditovat