Otevřít hlavní menu

Josefina Pepa Mařáková

česká malířka

Josefina Pepa Mařáková (19. března 1872 Vídeň[1]19. června 1907 Praha[2]) byla malířka konce 19. a začátku 20. století, dcera malíře Julia Mařáka.

Josefina Pepa Mařáková
Pepa Mařáková: Autoportrét s otcem Juliem Mařákem, 1896
Pepa Mařáková: Autoportrét s otcem Juliem Mařákem, 1896
Narození 19. března 1872
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. června 1907 (ve věku 35 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Povolání portrétní a figurální malba, pedagogika malby a kresby, krajinomalba
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Josefina (Pepa) Mařáková se narodila se ve Vídni 19. března 1872.[1] Její otec Julius Eduard Mařák byl malíř, její matka Ida Pfeffermanová byla dříve ve vídeňských uměleckých kruzích známou malířkou (pseudonym Hans Idar).

Zpočátku mluvila Josefina Mařáková jen německy, ale k Čechám měla vřelý vztah. Do Prahy se přestěhovala s rodiči roku 1887, když byl otec Julius Mařák povolán na AVU jako profesor na malířskou akademii. Její zdraví bylo chatrné, podobně jako matčino. Zpočátku jí otec sám vzdělával v malířském oboru. Později byla žákyní Františka Brunera (Dvořáka) a v Praze prof. Maxmiliána Pirnera a Václava Brožíka.

Ačkoliv byl její otec známou a váženou osobností v Praze, Pepa se společenského života nezúčastňovala. Byla elegantní a ušlechtilou ženou, žijící v ústraní se svou matkou. Po otcově smrti si zřídila vlastní ateliér, vyučovala malbě a kreslení. Pracovala a žila spolu s matkou. Byla pochována na Vyšehradském hřbitově[3], vedle svého otce (hrob 6B–36).[4]

DíloEditovat

Kromě žánru krajinomalby a několika neobvyklých kresebných karikatur se zejména věnovala figurální portrétní malbě v duchu dobového symbolistního dekadentního proudu. Portrétovala malíře Otokara Lebedu, politika Františka Ladislava Riegra, manželku básníka Adolfa Heyduka, či mecenáše Josefa Hlávku. Kromě vlastní tvorby vypomáhala též svému otci.

Její dílo je dnes v majetku Národní galerie v Praze, Městské galerie v Litomyšli a v Památníku národního písemnictví v Praze[5]. Velká část jejích prací je také v soukromých sbírkách. Zvláště ceněná byla podobizna dr. Františka Ladislava Riegra, která zdobí zasedací síň Zemské banky království Českého[p 1]. Namalovala náladové obrazy Vůně, Prvosenky, Resignace, Za soumraku a svůj obraz s otcem.

Pepa Mařáková debutovala roku 1897 na výstavě Krasoumné jednoty v Rudolfinu obrazem vlastní podobizny s otcem, Juliem Mařákem a dalšími dvěma obrazy (portrét a pastel Petrklíče).[6] Profesionální i osobní vztah nadané malířky k proslavenému otci je vidět na pozadí tohoto autoportrétu z roku 1896. Pohled mladé umělkyně k jejímu otci nepředstavuje jen obdiv učednice s paletou ke geniálnímu umělci.[7]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Zemská banka království českého byla v budově bývalé Živnobanky na Příkopech

ReferenceEditovat

  1. a b Taufbuch - 01-06 | 04., St. Elisabeth | Wien, rk. Erzdiözese (östl. Niederösterreich und Wien) | Österreich | Matricula Online. data.matricula-online.eu [online]. [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. 
  2. Úmrtí. Národní listy. 20. 6. 1907, s. 3. Dostupné online. 
  3. hrob malířky Josefiny Pepi Mařákové na Vyšehradském hřbitově v Praze
  4. Billiongraves: Pepa Mařáková
  5. Registr sbírek výtvarného umění: Mařáková Josefina. www.citem.cz [online]. [cit. 2018-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-10. 
  6. Z výstavy v Rudolfinu/Slečna Pepa Mařáková. Lumír. 23/1896-1897, s. 276. Dostupné online. 
  7. Martina Pechmanová: Ženy umělkyně v pasti pozitivizmu

LiteraturaEditovat

  • Časopis Ateliér 20/2006
  • Časopis Dějiny a současnost 7/2006
  • Češka 1908, Vydal Ústřední spolek českých žen
  • AUGUSTA, Pavel. Kdo byl kdo v našich dějinách roku 1918. 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 57 s. ISBN 80-85983-94-X. 

Externí odkazyEditovat