Wikipedie

Umělecká škola

vzdělávací instituce zaměřená na umělecké obory
Faktická přesnost tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Prosíme, neodstraňujte tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: reference s chybami, reference v nadpisech

Umělecká škola je vzdělávací instituce s primárním zaměřením na vizuální umění, zejména ilustrací, malířství, fotografii, sochařství, design a grafický design. Někdy umělecké školy vyučují obory vizuální i múzické, jindy jsou specializovány jen na jednu z obou oblastí. Tento článek je zaměřen na školy vizuální tvorby. Umělecké školy mohou nabízet základní, střední, postsekundární nebo vysokoškolské programy.

Umělecké školství v českém prostoru editovat

Základní umělecké školství editovat

Výuka výtvarné tvorby je součástí většiny základních škol. Převážně však jen podle tradice podporuje rozvoj osobní kreativity. Pouze mimořádně kvalitní školy se zabývají podporou kultivace vnímání (prakticky užitečné zejména v oblasti designu), vizuální gramotností a spojením se školní výukou vyššího typu verbální gramotnosti.

V České republice velmi rozvinutá síť základních uměleckých škol (ZUŠ) vedle hudebních a dramatických oborů často nabízí i výtvarné studium, které také jen v nejlepších školách se snaží o více než pouhou podporu osobní kreativity. Nedostatečný je i rozvoj výuky užitého umění, neboť se školy zabývají většinou především dekorativní keramickou, příp. textilní tvorbou a soudobý design zůstává stranou pozornosti. Na ZUŠ se již od 60. let 20. století výjimečně a současně jen velmi zvolna rozvíjí studium fotografie.

Základní školství je přirozeně doplněno pestrou nabídkou soukromých kursů, které s výjimkou specializací na nová média převážně nepřekračují rámec výuky ZUŠ.

Funkce základního školství editovat

Základní umělecké školství je určeno především jako nezbytný doplněk všeobecného vzdělání (v případě ZUŠ nepovinný), pro podporu zájmové tvorby nebo pro přípravu k dalšímu studiu na středních školách.

Střední umělecké školství editovat

U středních škol funguje vyšší snaha o zařazování předmětů vztahujících se ke vnímání umění, jako např. základy estetiky, filmová (nebo obecnější mediální) výchova apod.

V českém prostředí patří mezi nejčastější střední umělecko-průmyslové školy specializované na obory jako keramika, textil, užitá grafika. Ty jsou v menším rozsahu doplněny školami obecně výtvarnými, filmovými apod.

Funkce středního školství editovat

Specializované střední umělecké školy jsou určeny k vytvoření základní kvalifikace pro praktický výkon povolání, a také jako příprava k dalšímu studiu na vysokých školách.

Vysoké umělecké školy editovat

V historii univerzitního vzdělávání je umění dlouho považováno za přirozenou součást. Moderní všeobecné či technické univerzity mají fakulty zaměřené na uměleckou tvorbu, teorii, případně obojí. Stejně tak pedagogické fakulty. V rovině specializovaných uměleckých škol mají nejdelší historii akademie umění, s rozvojem průmyslu byly od 19. století zakládány školy uměleckoprůmyslové, často v promyšlené vazbě na uměleckoprůmyslové sbírky (uměleckoprůmyslová muzea) a od poloviny 20. století se setkáváme také s akademiemi nebo fakultami univerzit věnovanými novým médiím (fotografii, kinematografii ad.).

Ke specializovaným oborům výuky s dlouhou tradicí patří architektura, která se nezbytně týká i běžných stavebních škol. Vzdělávání architektů vykazuje nejvyšší schopnost potřebné aplikace širokého spektra vědeckých disciplín.

Funkce vysokého školství editovat

Vysoké školy nabízejí téměř jednotně třístupňový program vzdělání.

Bakalářské studium má být předpokladem komplexní kvalifikace pro praktický výkon povolání, převážně zakázkového typu (titul BcA).

U magisterského stupně je kvalifikace vyšší o schopnost verbální reflexe umění a užití vědeckých aplikací, jak při tvorbě, tak při analýze a hodnocení (MgA). Odborné komentáře uvádějí, že tato kvalifikace je ve své podstatě jediným důvodem k vysokoškolské výuce volné tvorby, pro níž je jinak běžný nezávislý osobní rozvoj. [1]

Doktorské studium má připravovat pro výzkumnou činnost, přirozeně propojenou s vědou, tedy nikoli jen izolovaný umělecký výzkum (ArtD, nesprávně někdy PhD).[2][3]

Na dostatečné propojení s adekvátními vědeckými obory však nebyly ze své tradice školy připraveny, a tak ještě ve 20. létech 21. století dosahuje uvedeného standardu jen malé procento akademií. U volné tvorby jde o propojení s psychologií, teorií komunikace, vizuální gramotností,[4] sociologií, filosofií a etikou, v užitém umění navíc s ekologií, ergonomií, inženýrskými vědami. Situaci výstižně formulují komentáře o velké konzervativnosti uměleckých škol, které se umí přizpůsobit jen stylovému a technologickému vývoji, případně změnám marketinku.[1]

Uznávaný český odborník, pedagog Ondřej Šteffl ze sdružení SCIO o tom říká: „Mnohde jinde už pochopili, že výbava dnešních mladých pro dvacáté první století nespočívá jen a hlavně v odborných znalostech. Znalosti a dovednosti musí být podloženy hodnotami. Hodnoty definují povahu člověka, formují přesvědčení, postoje i činy, a proto tvoří jádro kvality vzdělávání pro 21. století.“[5] Tím dává také odpověď na aktuální otázku, zda má být absolvent připraven především pro provozní problémy praxe, když je tak těžké do osnov vměstnat větší množství předmětů. Leckteré věci praxe každého absolventa bezpodmínečně a rychle sama naučí, těmi se jistě nemusí ve škole ztrácet mnoho času. Vztah k hodnotám, zejména česká praxe moc naučit neumí a z hlediska poznatků vývojové psychologie se musí budovat včas. Proto vztah k hodnotám společnosti, lidského těla a přírody jistě musí tvořit rozhodující část výuky.

„Když jsme se v průzkumu GW ptali mladých lidí, co pro ně znamená demokracie, v západní Evropě mileniálové oceňovali možnost participace, svobodného vyjadřování, veřejného dialogu a pluralitních hodnot. Mladí Češi oproti tomu výrazně častěji odpovídali naprosto stereotypně, že díky demokracii mají možnost cestovat. To je podle mě ukázkou toho, že náš vzdělávací systém selhal.“ (Martin Buchtík, sociolog, společnost Median, Magazín PROBYZNYS, Praha, 30. 11. 2017)

Významné umělecké školy ve světě editovat

Severní Amerika editovat

 
Nova Scotia College of Art and Design (NSCAD) in Canada.

Kanada editovat

USA editovat

Jižní Amerika editovat

Evropa[6][7] editovat

 
School of the Arts in Singapore.

Asie[6] editovat

 
Kyoto University of Arts(Kyōtogeidai, KCUA) in Japan.

Afrika editovat

 
Queensland College of Art in Australia.

Austrálie editovat

Literatura editovat

Whitford, Frank: Bauhaus, Praha, 2015

Cantz, Hatje: Ulmer Modelle, Ulm, 2003

Hubatová, Pachmanová, Ressová (eds): Zlínská Umprumka, od průmyslového výtvarnictví po design, Praha, 2013

Dudková, Ivana a Pochop, Vojtěch: Doposud nebylo dokonalých škol, Fakulta umění OU, Ostrava, 2014

UMPRUM attack, VŠUP, Praha, 2016

Grafický design, vzdělávání a školy, Bienále Brno, Moravská galerie, 2014

Bowles, Cennyd: Etika budoucnosti, Academia, Praha, 2021

Kolektiv autorů: Dějiny českého výtvarného umění I - VI, Academia, Praha, 2007, S. 868.

Feřtek, Tomáš: Co je nového ve vzdělávání, Nová Beseda, Praha, 2014

Fuller, Richard Buckmeister: O vzdělání, MoxNox, 2014

Simon, Robin: Royal Academy of Arts, Yale University Press, 2018

Fassati, Tomáš: Inteligentní je víc než jen chytrý, ČVUT, Praha, 2018, s. 141-166

Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha, 1995, s.  829-830

Kolektiv autorů: Design v českých zemích, Umělecko-průmyslové muzeum, Praha, 2017, s. 56-60, 66-69, 606

O výuce designu na vysokých školách, Rozpravy Národního technického muzea, č. 171, Praha, 2002

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Art school na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Design a architektura v síti komplexity soudobé společnosti. Záznam diskuse šesti osobností české pedagogiky umění.. Design 4.0 – Mezičas. 2017, čís. 1, s. 6–30. 
  2. ↑ ArtD.. www.jobs.cz [online]. [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ MOTAL, Jan. Od uměleckého výzkumu k radikálnímu bádání, od vědy k diplomacii.. Arte Acta. 2018, roč. 1, čís. 1, s. 23–38. 
  4. ↑ About – Visual Literacy Today [online]. [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ FASSATI, Tomáš. Inteligentní je víc než jen chytrý. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2018. S. 83. 
  6. ↑ a b Yanyan Liao & Tom Fisher. “The ‘Real Art School’: The Cultural Roots of Authenticity in Art Schools in the UK and China.” The Design Journal, 21:3, 331-348.
  7. ↑ Chappell, Duncan. “The Early History and Collections of Glasgow School of Art Library 1845–1945.” Library & Information History, vol. 32, no. 3, Aug. 2016, pp. 161–178.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Umělecká_škola&oldid=23068127“