Ulrich z Eyczingu
Ulrich či Oldřich z Eyczingu (ve starší literatuře uváděn též jako Oldřich Eicinger z Eicingu, kolem 1395? – 20. listopadu 1460 Schrattenthal) byl šlechtic z hornorakouského rodu pánů z Eyczingu (Eitzingu), který se zapletl do mocenských střetů po smrti vévody Albrechta II. Habsburského. Díky svým schopnostem, bezohlednosti a demagogickému nadání dosáhl značného vlivu v politickém dění a později byl nazván démonem Rakouska.[1]
| Ulrich z Eyczingu | |
|---|---|
| Narození | 1395? |
| Úmrtí | 20. listopadu 1460 Schrattenthal |
| Příčina úmrtí | nejspíše mor |
| Místo pohřbení | Farní kostel Schrattenthal (48°43′0,98″ s. š., 15°54′35,86″ v. d.) |
| Národnost | rakouská |
| Choť | Barbora (svatba před rokem 1425) |
| Rodiče | Jiří z Eyczingu |
| Příbuzní | Oswald, Štěpán, Alžběta z Eyczingu (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatUlrich byl synem Göriga z Eyczingu, jeho sourozenci byli Oswald, Štěpán a Alžběta. Dominium Eyczingů se ve středověku rozprostíralo na území dnešních spolkových zemí Bavorsko, Dolní a Horní Rakousy. Dětství prožil na dvoře Arnošta Habsburského a později se dostal do služeb rakouského vévody a pozdějšího císaře Albrechta II. Habsburského. Na sklonku 20. let a na počátku 30. let 15. století se vyznamenal v bojích proti husitům. Roku 1430 je doložen jako poručík v Dürnsteinu a o tři roky později jako hejtman ve Znojmě a Eggenburgu. 4. dubna 1434 získal Schrattenthal na pomezí Weinviertelu a Waldviertelu. Z dosud nevyýznamného Schrattenthalu vybudoval své správní centrum s vodním hradem, jehož stavba byla schválena na basilejském koncilu[2] a v následujícím roce se stal jeho hlavním sídlem. Oldřich významně rozšířil svůj majetek dalšími nákupy (např. pohraničního hradu Kaja[pozn. 1] na území mezi Dunajem a Moravou.[4]
Mezi léty 1437–1440 zastával u Albrechta II. pozici mincmistra (Hubmeister). Po jeho smrti údajně spolu s Kašparem Šlikem zfalšoval jeho závěť.[5] Stal se podporovatelem královny-vdovy Alžběty Lucemburské, která usilovala o následnictví svého syna Ladislava Pohrobka. 22. února 1439 byl společně s bratry povýšen do stavu svobodných pánů. Následně (přibližně do roku 1446) byl ve službách krále a budoucího císaře Fridricha III. Habsburského. V roce 1445 obdržel právo červené pečeti.[1]
14. října 1451 byla pod vedením Ulricha z Eyczingu a jeho bratra založena Mailberská jednota, spojenectví kvůli propuštění Ladislava Pohrobka, který byl v poručnictví Fridricha III.; smlouvu pečetilo přes 250 účastníků.[6] Na zemském sněmu nechal Oldřich vystoupit Ladislavovu starší sestru Alžbětu ve skromných šatech, plačící nad špatným zacházením ze strany císaře a prosící stavy o pomoc.[7] V letech 1453–1455 byl členem Pohrobkovy regentské rady. Dostával se do konfliktů s hrabětem Oldřichem II. Celjským, který ho na čas zbavil moci, ale podařilo se k moci opět vrátit.
Po smrti Ladislava Pohrobka byl 23. prosince 1457 jmenován zemským správcem, což následně potvrdil v lednu 1458 na vídeňský zemský sněm. Stál ve spojeneckém svazku s Jiřím z Poděbrad a Jánosem Hunyadim. Jelikož ve nástupnických sporech v Rakouském vévodství podporoval tehdejšího císaře, byl 5. března 1458 zajat arcivévodou Albrechtem VI. Habsburským.[5] Po císařově intervenci byl propuštěn na své panství Schrattenthal a krátce před svou smrtí se neúspěšně pokusil o sestavení stavovské opozice proti císařské lenní politice.
Ulrich z Eyczingu pravděpodobně zemřel při morové epidemii. Pochován je ve farním kostele ve Schrattenthalu.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ulrich von Eyczing na německé Wikipedii.
- ↑ a b Freiherr Ulrich von Eitzing. Gedächtnis des Landes [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KAAR, Alexandra. Das Greiner Marktbuch: Inhalt, Datierung und Auftraggeber eines Repräsentationsobjektes. Pro Civitate Austriae. 2011, čís. 16, s. 62–64. ISSN 1562-5346. (německy)
- ↑ KORDAČ, Tomáš. Kaya, Dolní Rakousy, Podyjí (Thaya). Cesty po hradech [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Floridus Röhrig - Das Pilgerbuch aus Schrattenthal. Bücherei Schrattenthal [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Deutsche Biographie. Eitzing, Ulrich Freiherr von. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2024-10-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ STEHLÍK, Martin. Odloučení Lucemburska od Koruny české. Praha, 2015 [cit. 2023-10-16]. 365 s. rigorózní. Katedra právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Marek Starý. s. 171. Dostupné online.
- ↑ Gedächtnis des Landes: Personen - Ulrich von Eitzing. Gedächtnis des Landes [online]. [cit. 2024-10-20]. Dostupné online. (německy)
Poznámky
editovat- ↑ Ulrich se významně podílel na jeho obnově, která z důvodu strategického významu byla podporována habsburským dvorem.[3]
