Wikipedie

Ugartov

bývalá vesnice, dnes součást Brna

Ugartov (v místním nářečí Hogartov, německy Ugartsdorf) je bývalá vesnice v Brně, jejíž zástavba dnes tvoří součást městské části Brno-Královo Pole.

Ugartov
Novorenesanční vila v Palackého třídě
Novorenesanční vila v Palackého třídě
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
Městská částBrno-Královo Pole
ObecBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°13′44″ s. š., 16°35′30″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíKrálovo Pole
PSČ612 00, pošta Brno-Královo Pole
Ugartov
Ugartov
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Po zrušení královopolského kláštera v roce 1783 byly jeho pozemky rozparcelovány. V rámci raabizace na nich vznikla podél nové císařské silnice z Brna do Svitav, severozápadně od Králova Pole, ulicovitá vesnice Ugartov, která svůj název získala podle pozdějšího moravského zemského hejtmana, hraběte Aloise Ugarteho.[1] Ves byla tvořena 24 familiantskými usedlostmi, které oproti většině ostatních raabizačních vesnic nesousedily přímo se sebou.[2] V roce 1790 zde žilo 107 obyvatel. Ves zahrnovala úsek dnešní Palackého třídy mezi ulicemi Metodějovou a Tylovou a od počátku byla součástí blízkého Králova Pole.[1]

V dalších letech se ves nijak nerozrůstala, navíc byly některé usedlosti postupně přestavovány na předměstské vily obklopené okrasnými zahradami (v roce 1826 byly takto upraveny již tři domy).[2] Počet obyvatel však přesto narůstal, až v roce 1880 dosáhl 205 osob žijících ve 22 domech. V 80. letech 19. století začala být hlavní ulice Ugartova upravována na velkoměstskou třídu, částečně s městskou zástavbou, která nahradila některé původní usedlosti. Tehdy také začal prudký růst vsi a začaly vznikat zárodky ulic kolmých na císařskou silnici (dnešní ulice Riegrova, Boženy Němcové, Tylova). Během deseti let se počet domů i obyvatel zdvojnásobil. Urbanizace pokračovala i dále, takže roku 1900 žilo v Ugartově ve 107 domech již celkem 1016 osob.[1]

Na jižním okraji vsi vznikl již v první polovině 19. století zájezdní hostinec Semilasso,[3] poblíž kterého byl na přelomu 19. a 20. století vybudován stejnojmenný kulturní dům ve stylu historizující eklektické architektury.[4] Právě u Semilassa končila od roku 1869 trať koněspřežné tramvaje z Brna,[5] která s přestávkou v letech 1874–1876 fungovala do roku 1880. V roce 1884 ji nahradila trať parní tramvaje,[6] která byla v roce 1900 elektrifikována. Zároveň byla nedaleko Semilassa postavena tramvajová vozovna.[7] Trať byla v roce 1926 prodloužena skrz celý Ugartov do Řečkovic.[8] V roce 1952 byla postavena odbočka tramvajové tratě od Semilassa ke královopolskému nádraží.[9]

Pravděpodobně v roce 1910 ztratil Ugartov status osady a byl formálně začleněn do Králova Pole, se kterým se roku 1919 stal součástí Brna.[1] Jihovýchodně od Ugartova probíhala v první polovině 20. století rozsáhlá výstavba moderní královopolské čtvrti, takže se bývalá ves stala plně integrovanou součástí městské zástavby.[10] Místní název Ugartov vymizel, přesto až do roku 1942 nesla hlavní ugartovská ulice jméno Ugartova třída (dnes součást Palackého třídy).[11] Původní zástavba vsi podél této třídy byla ale postupně většinou zlikvidována. Část západní strany ulice byla ve 30. letech 20. století zastavěna bytovými domy, na východní straně byly bytovky postaveny v 60. letech. Většinu severní části vsi nahradila v 70. letech výstavba panelového sídliště Královo Pole.[12]

Zbytky zástavby Ugartova nejsou rozsáhlé. Zachovány zůstaly dvě novorenesanční vily s antikizujícím průčelím postavené před rokem 1850 (Palackého 101/Riegrova 2 a Palackého 121), několik dalších budov převážně městského charakteru (Palackého 93, 95, 95a, 95b, 119), kulturní dům Semilasso[1] a bývalá vozovna sloužící Dopravnímu podniku města Brna od roku 1954 jako měnírna.[13]

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
188 205 404 1 016 — — — — — — — — — —

Galerie editovat

  •  
    Ugartov se Semilassem a konečnou zastávkou tramvaje na začátku 20. století
  •  
    Kulturní dům Semilasso
  •  
    Bývalá vozovna Královo Pole

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 569. Dále jen Kuča. 
  2. ↑ a b FASORA, Lukáš; ŠTĚPÁNEK, Václav, a kol. Dějiny Brna 6: Předměstské obce. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2017. ISBN 978-80-86736-54-9. S. 700–701. 
  3. ↑ FLODROVÁ, Milena. Semilasso [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-09-10 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Rekonstrukce kulturního centra Semilasso [online]. Archiweb.cz [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 6. Dále jen Nesiba. 
  6. ↑ Nesiba, s. 9.
  7. ↑ Nesiba, s. 91.
  8. ↑ Nesiba, s. 97.
  9. ↑ Nesiba, s. 106.
  10. ↑ Kuča, s. 419–420.
  11. ↑ FLODROVÁ, Milena. Brněnská + Ugartova, též Ugartov (Brünner Gasse + Ugartestrasse) [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2012-03-23 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Kuča, s. 421.
  13. ↑ Nesiba, s. 107.
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ugartov&oldid=23023019“