Uberabatitan

rod plazů (vymřelých)

Uberabatitan ("titán z oblasti Uberaba") byl rod velkého sauropodního dinosaura, žijícího v období svrchní křídy (geologický věk maastricht, asi před 67 miliony let) na území dnešní jihovýchodní Brazílie (stát Minas Gerais, geologické souvrství Marília).[1][2]

Jak číst taxoboxUberabatitan
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, stupeň maastricht (asi před 67 miliony let)
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
InfrařádSauropoda
RodUberabatitan
Binomické jméno
Uberabatitan ribeiroi
Salgado a Carvalho, 2008
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Fosilie tohoto sauropoda z kladu Titanosauria byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Marília (geologická jednotka Bauru) a patří tak k nejmladším známým fosiliím titanosaurních sauropodů vůbec. Ve stejném souvrství objevení sauropodi rodů Trigonosaurus a Baurutitan jsou mírně geologicky starší - jejich fosilie byly objeveny ve spodnějších částech souvrství. Typový druh U. riberoi byl popsán dvojicí paleontologů Leonardem Salgadem a Ismarem de Souzou Carvalhem v roce 2008.[3] Objeveny byly některé krční, hrudní a ocasní obratle, část pánevního pletence a kosterní části končetin.[4]

Popis editovat

Uberabatitan byl stejně jako jeho vývojoví příbuzní velkým býložravým dinosaurem, chodícím po čtyřech sloupovitých končetinách. Měl velmi mohutný trup, značně dlouhý krk i ocas a relativně malou hlavu. Je možné, že žil v menších stádech. Výzkum fosilií ukázal, že tento sauropod měl v obratlech dutiny vyplněné vzdušnými vaky.[5]

Rozměry editovat

Přesné rozměry tohoto sauropoda není možné snadno odhadnout[6][7], pravděpodobně však dosahoval délky až 26 metrů.[8]

Systematické zařazení editovat

Uberabatitan byl vývojově vyspělým titanosaurem z kladu Lithostrotia[9], mezi jehož nejbližší příbuzné patřily rody Mendozasaurus, Futalognkosaurus, Laplatasaurus a Bonitasaura.[10]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. https://equatorialminnesota.blogspot.com/2020/12/your-friends-titanosaurs-31-trigonosaurus-uberabatitan-vahiny.html
  2. Paio, V. J. M.; et al. (2024). Taphonomy and paleohistology of a dinosaur rib from Marília Formation, Bauru Group, in the state of Minas Gerais, Brazil. Cretaceous Research. 105899. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2024.105899
  3. Salgado, Leonardo; and Carvalho, Ismar de Souza (2008). "Uberabatitan ribeiroi, a new titanosaur from the Marília Formation (Bauru Group, Upper Cretaceous), Minas Gerais, Brazil". Palaeontology. 51 (4): 881–901. doi: 10.1111/j.1475-4983.2008.00781.x
  4. Windholz, G. J.; et al. (2023). Osteohistology of Uberabatitan ribeiroi (Dinosauria, Sauropoda) provides insight into the life history of titanosaurs. Historical Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2023.2253257
  5. Aureliano, T.; et al. (2019). Influence Of Taphonomy On Histological Evidence For Vertebral Pneumaticity In An Upper Cretaceous Titanosaur From South America. Cretaceous Research: 104337. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.104337
  6. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 34). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7. (anglicky)
  7. Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, 2nd Edition. Princeton University Press, str. 233 (anglicky)
  8. https://biotaxa.org/Zootaxa/article/view/49774
  9. Silva Junior, J. C. G.; et al. (2019). Osteology and systematics of Uberabatitan ribeiroi (Dinosauria; Sauropoda): a Late Cretaceous titanosaur from Minas Gerais, Brazil. Zootaxa 4577(3): 401-438.
  10. Pablo A. Gallina & Alejandro Otero (2015). Reassessment of Laplatasaurus araukanicus (Sauropoda: Titanosauria), from the Late Cretaceous of Patagonia, Argentina. Ameghiniana. 52 (5): 487–501. doi: 10.5710/AMGH.08.06.2015.2911 Archivováno 18. 7. 2018 na Wayback Machine.

Literatura editovat

  • Candeiro, C. R. A. and Harris, J. D. (2012). The tetrapod fauna of the Marília Formation (Bauru Group) at Peirópolis (Minas Gerais, Brazil): correlation with other Late Cretaceous Patagonian faunas. Revue de Paléobiology. 31 (1): 71-84.
  • Powell, J. E. (2003). "Revision of South American titanosaurid dinosaurs: palaeobiological, palaeobiogeographical and phylogenetic aspects". Records of the Queen Victoria Museum. 111: 1-173.
  • Upchurch, P., Barrett, P. M. and Dodson, P. (2004). Sauropoda. In The Dinosauria, 2nd edition. D. Weishampel, P. Dodson, and H. Osmólska (eds.). University of California Press, Berkeley. ISBN 0-520-24209-2, S. 259–322.
  • Salgado, L. & Coria, R. A. (2005). Sauropods of Patagonia: Systematic update and notes on Global Sauropod evolution. In. Thunder-Lizards. The Sauropodomorph Dinosaurs. Ed. V. Tidwell & K. Carpenter. Indiana University Press. Bloomington and Indianopolis. Indiana University Press, p. 430-453.
  • Marinho, T. S.; et al. (2021). First Upper Cretaceous notosuchians (Crocodyliformes) from the Uberaba Formation (Bauru Group), southeastern Brazil: enhancing crocodyliform diversity. Cretaceous Research. 105000. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.105000

Externí odkazy editovat