USS West Virginia (BB-48)

americká bitevní loď třídy Colorado

USS West Virginia (BB-48) byla bitevní loď typu dreadnought Námořnictva Spojených států amerických. Byla to čtvrtá a zároveň poslední jednotka třídy Colorado. Nicméně tím, že byla stavba třetí lodi třídy - Washington zrušena, stala se třetí (dokončenou) jednotkou své třídy. Třída Colorado představovala vyvrcholení série bitevních lodí standardního typu postavených pro námořnictvo Spojených států v 10. a 20. letech 20. století; lodě byly v podstatě opakováním dřívější konstrukce třídy Tennessee, ale s výrazně silnější výzbrojí hlavních baterií ráže 16 palců (406 mm) ve čtyřech věžích po dvou. Ve 20. a 30. letech loď prováděla různá rutinní cvičení, včetně typicky každoročních tzv. Fleet problems, které poskytly neocenitelné zkušenosti pro nadcházející válku v Pacifiku.[1]

West Virginia v roce 1927
Základní údaje Vlajka
Typ: dreadnought
Třída: Colorado
Číslo trupu: BB-48
Uživatelé: Vlajka US Navy
Jméno podle: americký stát West Virginia
Objednána: 5. prosince 1916
Zahájení stavby: 12. dubna 1920
Spuštěna na vodu: 19. listopadu 1921
Uvedena do služby: 1. prosince 1923
Osud: prodána do šrotu, 1959
Takticko-technická data
Výtlak: 34 130 t (plný)
Délka: 190 m
Šířka: 29,72 m
Ponor: 9,3 m
Pohon: 8× Babcock & Wilcox
4× General Electric
28 900 koní (21 600 kW)
Palivo: nafta
Rychlost: 21 uzlů (39 km/h)
Dosah: 8 000 nám. mil (15 000 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h)
Posádka: 64 důstojníků
1241 námořníků
Pancíř: boky: 203 mm - 343 mm
paluba: 89 mm
barbety: 330 mm
velitelská věž: 430 mm
Výzbroj: (po modernizaci):
8× 406 mm (4×2)
16× 127 mm (8×2)
40× 40 mm Bofors
43× 20 mm Oerlikon
Operační nasazení
Nasazení: Druhá světová válka
Záchrana přeživších z lodi West Virginia po útoku na Pearl Harbor.

SlužbaEditovat

Útok na Pearl HarborEditovat

Ráno 7. prosince 1941, když Japonsko zaútočilo na Pearl Harbor a přivedlo USA do druhé světové války, kotvila West Virginia v Battleship Row v Pearl Harboru. Těžce poškozená torpédy se potopila v mělké vodě, ale později byla vyzdvižena a v průběhu roku 1943 a do poloviny roku 1944 byla rozsáhle přestavěna.

Druhá světová válkaEditovat

V kampani na Filipínách, kde v noci z 24. na 25. října vedla americkou linii během bitvy u průlivu Surigao. Tam byla jednou z mála amerických bitevních lodí, které pomocí svého radaru zachytily cíl ve tmě, což jí umožnilo zaútočit na japonskou formaci a došlo tak k závěrečné akci mezi bitevními loděmi v námořní historii. Po bitvě v úžině Surigao zůstala loď na Filipínách, aby podpořila jednotky bojující během bitvy o Leyte v roce 1944, a poté podpořila invazi do Lingayenského zálivu počátkem roku 1945. Loď se později téhož roku zúčastnila také bitev o Iwodžimu a Okinawu, kdy poskytla rozsáhlou palebnou podporu pozemním silám útočící na tyto ostrovy. Během druhé operace ji zasáhl kamikaze, který způsobil malé škody. Po kapitulaci Japonska se West Virginia zúčastnila počáteční okupace a poté se podílela na operaci Magic Carpet, během které byli přepraveni vojáci a námořníci z Havaje na pevninu USA. V roce 1946 byla deaktivována a roku 1947 vyřazena ze služby a přidělena do Pacifické rezervy, kde zůstala až do roku 1959, kdy byla prodána do šrotu a rozebrána.[2]

VýzbrojEditovat

Primární výzbroj lodě tvořily 4 dvojhlavňové střelecké věže s děly ráže 406 mm. Sekundární výzbroj tvořilo 16 děl ráže 127 mm. Dále zde bylo nainstalovaných 8 kanónů Mk 22 ráže 76 mm a 2 torpédomety s torpédy Mk 8, které měřily na délku přes 6 m, na průměr měřily 533 mm a ve vodě dosahovaly maximální rychlosti až 36 uzlů (65 km/h).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. USS West Virginia (BB-48), 1923-1959 [online]. history.navy.mil [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (angličtina) 
  2. MOHL, Michael. BB-48 USS WEST VIRGINIA [online]. navsource.org [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (angličtina) 

LiteraturaEditovat

  • JACKSON, Robert. Encyklopedie válečných lodí. [s.l.]: NAŠE VOJSKO, 2015. 448 s. ISBN 978-80-206-1199-4. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat