Třída Colorado
Třída Colorado byla třída bitevních lodí US Navy, které se účastnily druhé světové války. Z plánovaných jednotek USS Colorado, USS Maryland, USS West Virginia a USS Washington, byly dokončeny pouze první tři. Byly to typické americké bitevní lodě té doby – robustní, silně vyzbrojené, dobře pancéřované, ale relativně pomalé.[2]
| Třída Colorado | |
|---|---|
 USS Maryland | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | .svg){kind=small} US Navy |
| Typ | bitevní loď |
| Lodě | Colorado Maryland Washington West Virginia |
| Předchůdce | třída Tennessee |
| Nástupce | třída North Carolina |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 32 600 t[1] |
| Délka | 190,2 m |
| Šířka | 29,7 m |
| Ponor | 9,3 m |
| Pohon | 27 585 kW |
| Rychlost | 21 uzlů |
| Dosah | 10 000 nám. mil |
| Posádka | 1 407 |
| Výzbroj | (po dokončení):[1] 8× 406 mm (4×2) 14× 127 mm (14×1) 4× 76 mm 2× torpédomet |
| Pancíř | paluba 76 mm boky až 406 mm věže 406 mm[1] |
West Virginia a Maryland se nacházely v Pearl Harboru při japonském útoku. První loď byla potopena a po vyzvednutí výrazně modernizována, druhá byla poškozena. I Maryland a Colorado byly za války, byť v menším rozsahu, modernizovány. Všechny tři lodě pak operovaly v Tichomoří, zejména při podpoře obojživelných operací. Maryland a West Virginia bojovaly v posledním střetnutí bitevních lodí v bitvě v úžině Surigao. Po válce lodi strávily řadu let v rezervě a na konci 50. let byly prodány k sešrotování.
Stavba editovat
Všechny čtyři lodě byly Kongresem objednány v roce 1916 (pro rozpočtový rok 1917) a jejich stavba byla součástí rozsáhlého programu, který měl Americké námořnictvo posílit o 10 bitevních lodí a šest bitevních křižníků.[3] Stavba probíhala v loděnicích na východním pobřeží USA, jejich stavbu ale zdržela první světová válka a tak byly spuštěny na vodu teprve v letech 1920–1921 a dokončeny v letech 1921–1923.[2] Byly to poslední americké bitevní lodě, které byly dokončeny před Washingtonskou konferencí. Na konferenci se USA zavázaly k sešrotování 11 bitevních lodí a bitevních křižníků k nimž patřil i Washington (další dvě lodě byly přestavěny na letadlové)[4] – její trup byl v roce 1924 prodán k sešrotování. Konference také na řadu let utlumila stavbu lodí této kategorie takže nová třída North Carolina na ně navázala bezmála o dvacet let později.
Konstrukce editovat
Třída Colorado konstrukčně navázala na předchozí třídu Tennessee, změnila se však její výzbroj. Čtrnáctipalcové kanóny použité u třídy Tennessee nahradily kanóny šestnáctipalcové (406 mm). Těch lodě nesly osm kusů ve čtyřech dvoudělových věžích. Sekundární výzbroj tvořily 127mm kanóny, umístěné v kasematech. Modernizace, provedená ve 30. letech se omezila pouze na posílení protiletadlové výzbroje a vylepšení systému řízení palby.[2]
Operační nasazení editovat
Maryland a West Virginia zastihl japonský útok dne 7. prosince 1941 na základnu Pearl Harbor. West Virginia byla při náletu potopena, po vyzvednutí byla výrazně modernizována a od svých sesterských lodí se pak vizuálně lišila. Byl u ní rozšířen trup, oba mřížové stěžně byly demontovány a nástavba upravena. Dvojici komínů nahradil jeden. Instalován byl dále nový systém řízení palby, byla zesílena protiletadlová výzbroj a původní 127mm kanóny v kasematech nahradilo šestnáct 127mm kanónů v osmi dvoudělových věžích.
Poškozený Maryland byl opraven a prošel podobnou modernizací jako Colorado – zejména šlo o vylepšení protitorpédové ochrany a protiletadlové výzbroje (až čtyřicet kusů 40mm kanónů a padesát kusů ráže 20 mm). Dále z nich byl odstraněn zadní stožár a z dělových věží demontovány katapulty.
Všechny tři jednotky po modernizaci sloužily zejména při podpoře spojeneckých obojživelných operací v Pacifiku. Maryland a West Virginia také bojovaly v historicky posledním střetnutí bitevních lodí – bitvě v úžině Surigao dne 25. října 1944, ve které byl zničen Nišimurův Jižní svaz, skládající se z bitevních lodí Jamaširo, Fusó, těžkého křižníku Mogami a torpédoborců Mičišio, Asagumo, Jamagumo a Šigure.
Poválečná služba editovat
Všechny tři jednotky se dočkaly konce války. Krátce poté byly převedeny do rezervy, ve které zůstaly do roku 1959, kdy byly prodány k sešrotování.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 38–39.[Dále jen Hynek, Klučina, Škňouřil (1988)]
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři 5. díl - rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 206.[Dále jen Hrbek (2002)]
- ↑ Hrbek (2002), s. 210.
Literatura editovat
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři 5. díl - rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 342.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Colorado na Wikimedia Commons - (anglicky) Třída Colorado na webu Naval Historical Center Archivováno 6. 4. 2004 na Wayback Machine.
