Typ XIV

třída německých ponorek

Typ XIV byly zásobovací ponorky německé Kriegsmarine z období druhé světové války. Byly známy pod přezdívkou dojné krávy (něm. Milchkuh nebo Milchkühe (pl.) ang. milk cows). Celkem bylo dokončeno 10 ponorek této třídy. Stavba dalších 14 jednotek byla zrušena. Ponorky byly ve službě v letech 1941–1943. Německé zásobovací ponorky byly terčem intenzívního vyhledávání (včetně dešifrování jejich komunikace) a útoku spojeneckých námořních a leteckých sil, přičemž se je všechny podařilo potopit. Plavba na těchto zásobovacích ponorkách byla velmi riskantní a jejich posádky postihly těžké ztráty.

Typ XIV
U 459 se potápí po útoku bombardéru Vickers Wellington
U 459 se potápí po útoku bombardéru Vickers Wellington
Obecné informace
UživateléKriegsmarine
Typzásobovací ponorka
Lodě24 (10 dokončeno)
Osudpotopeny
Předchůdcetyp X
Nástupcetyp XVII
Technické údaje
Výtlak1661 t (na hladině)
1901 t (pod hladinou)[1]
Délka67,1 m
Šířka9,4 m
Ponor6,5 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory
2 lodní šrouby
2800 bhp + 750 shp
Rychlost14,4 uzlu (na hladině)
6,3 uzlu (pod hladinou)
Dosah12 350 nám. mil při 10 uzlech (na hladině)
55 nám. mil při 4 uzlech (pod hladinou)
Posádka53
Výzbroj2× 37mm kanón (2×1)
1× 20mm kanón
Ostatní432 tun paliva, 4 torpéda, další zásoby
operační hloubka ponoru 100 metrů

StavbaEditovat

Ponorky typu XIV byly vyvinuty na základě německého oceánského typu IXD pro zásobování jiných ponorek palivem (432 tun[1]), municí (na palubě nesly čtyři náhradní torpéda), potravinami (včetně čerstvého chleba z palubní pekárny) a náhradními díly pro opravy. Uzpůsobeny byly i k provádění složitějších oprav na moři. Specializované zásobovací ponorky operovaly daleko od svých základen a zejména německým středním ponorkám typu VII umožňovaly operovat delší dobu mimo v západním Atlantiku. Například to zefektivnilo jejich nasazení u pobřeží USA v operaci Unternehmen Paukenschlag. Výzbroj těchto ponorek se omezovala jen na protiletadlové zbraně. Prostor pro torpédomety a torpéda byl využíván pro nádrže pohonných hmot, další prostory a vnější nádrže byly využívány pro zásoby maziva, motorového oleje, pitné vody atd. Do stavby třídy se zapojily loděnice Deutsche Werke a Germaniawerft v Kielu. Celkem byla plánována stavba 24 ponorek této třídy. Dokončeno jich bylo 10 kusů, stavba sedmi rozestavěných ponorek byla v květnu 1944 zrušena. Tři z nich (U 491–U 493) byly rozestavěny na 75 %. Stavba zbývajících sedmi ponorek byla zrušena ještě před založením kýlu.[2]

Jednotky typu XIV:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštění na vodu Vstup do služby Velitel Bojových plaveb Osud
U 459 Deutsche Werke, Kiel 1940 13. září 1941 15. listopadu 1941 Georg von Wilamowitz-Möllendorf 6 Dne 24. července 1943 potopena poblíž mysu Ortegal v Biskajském zálivu bombardérem Wellington 172. perutě RAF. Zachráněno 41, zahynulo 18 námořníků.
U 460 Deutsche Werke, Kiel 1940 13. září 1941 24. prosinec 1941 Friedrich Schäfer, Ebe Schnoo 6 Dne 4. října 1943 potopena severně od Azor letouny z americké eskortní letadlové lodě USS Card (CVE-11). Zachráněno 2, zahynulo 62 námořníků.
U 461 Deutsche Werke, Kiel 1940 8. listopadu 1941 30. ledna 1942 Wolf-Harro Stiebler 6 Dne 30. července 1943 potopena  mysu Ortegal britským hydroplánem Sunderland 461. peturě RAAF. Zachráněno 15, zahynulo 53 námořníků.
U 462 Deutsche Werke, Kiel 1941 29. listopadu 1941 5. března 1942 Bruno Vowe 5 Dne 30. července 1943 potopena u mysu Ortegal britskými šalupami třídy Black Swan HMS Kite, HMS Wren, HMS Woodcock, HMS Woodpecker, HMS Wild Goose a bombardérem Halifax 502. peturě RAF. Zachráněno 64, zahynul 1 námořník.
U 463 Deutsche Werke, Kiel 1941 20. prosince 1941 2. dubna 1942 Leo Wolfbauer 5 Dne 16. května 1943 potopena u mysu Ortegal bombardérem Halifax 58. perutě RAF. Zahynula celá posádka.
U 464 Deutsche Werke, Kiel 1941 20. prosince 1941 30. dubna 1942 Otto Harms 1 Dne 20. srpna 1942 jihovýchodně od Islandu potopena hlídkovým letounem Catalina. Zachráněni 2 námořníci.
U 487 Deutsche Werke, Kiel 1941 17. října 1942 21. prosinec 1942 Helmut Metz 2 Dne 13. července 1943 potopena ve středním Atlantiku letouny z americké eskortní letadlové lodě USS Core (CVE-13).
U 488 Deutsche Werke, Kiel 1942 17. října 1942 1. ledna 1943 Erwin Bartke, Bruno Studt 3 Dne 26. duben 1944 západně od Kapverd potopena americkými eskortními torpédoborci USS Frost (DE-144), USS Huse (DE-145) a USS Snowden (DE-246) třídy Edsall a USS Barber (DE-161) třídy Buckley.
U 489 Deutsche Werke, Kiel 1942 24. prosince 1942 8. března 1943 Adalbert Schmandt 1 Dne 4. srpna 1943 jihovýchodně od Islandu potopena hydroplánem Sunderland 423. perutě RCAF.
U 490 Deutsche Werke, Kiel 1942 24. prosince 1942 27. března 1943 Wilhelm Gerlach 1 Dne 12. června 1944 severozápadně od Azor potopena americkými eskortními torpédoborci třídy Edsall Frost, Huse a USS Inch (DE-146).
U 491 Deutsche Werke, Kiel 1943 Stavba zrušena v květnu 1944.
U 492 Deutsche Werke, Kiel 1943 Stavba zrušena v květnu 1944.
U 493 Deutsche Werke, Kiel 1943 Stavba zrušena v květnu 1944.
U 494 Germaniawerft, Kiel 1943 Stavba zrušena v květnu 1944.
U 495 Germaniawerft, Kiel 1943 Stavba zrušena v květnu 1944.
U 496 Germaniawerft, Kiel 1944 Stavba zrušena v květnu 1944.
U 497 Germaniawerft, Kiel 1944 Stavba zrušena v květnu 1944.
U 498 Germaniawerft, Kiel Stavba zrušena v květnu 1944, ještě před založením kýlu.
U 499 Germaniawerft, Kiel Stavba zrušena v květnu 1944, ještě před založením kýlu.
U 500 Germaniawerft, Kiel Stavba zrušena v květnu 1944, ještě před založením kýlu.
U 2201 Germaniawerft, Kiel Stavba zrušena v květnu 1944, ještě před založením kýlu.
U 2202 Germaniawerft, Kiel Stavba zrušena v květnu 1944., ještě před založením kýlu.
U 2203 Germaniawerft, Kiel Stavba zrušena v květnu 1944, ještě před založením kýlu.
U 2204 Germaniawerft, Kiel Stavba zrušena v květnu 1944, ještě před založením kýlu.

KonstrukceEditovat

 
Zásobovací ponorky U 461 a U 462 napadené v Biskajském zálivu britským letectvem

Konstrukce ponorek typu XIV byla odvozena od oceánských ponorek typu IXD. Ponorky měly dvoutrupou koncepci. Nenesly žádné torpédomety. Jejich výzbroj se omezovala na dva 37mm kanóny a jeden 20mm kanón, sloužítí primárně pro obranu proti letadlům. Pohonný systém tvořily dva šestiválcové diesely Germania F46 o výkonu 2800 bhp a dva elektromotory Siemens-Schuckert Werke SSW GU 343/38-8 o výkonu 750 shp. Nejvyšší rychlost dosahovala 14,4 uzlu na hladině a 6,3 uzlu pod hladinou.[1] Dosah byl 12 350 námořních mil (22 870 km) při rychlosti 10 uzlů na hladině a 55 námořních mil při 4 uzlech pod hladinou (při rychlosti 2 uzlů urazila pod vodou 120 námořních mil).[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků German Type XIV submarine na anglické Wikipedii, Okręty podwodne typu XIV na polské Wikipedii, Подводные лодки типа XIV na ruské Wikipedii a U-Boot-Klasse XIV na německé Wikipedii.

  1. a b c GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 243. (anglicky) 
  2. a b c "XIV" type oceangoing transport submarines (U459) (1941 - 1943) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Gröner, Erich; Jung, Dieter; Maass, Martin (1991). U-boats and mine warfare vessels. German Warships 1815–1945 2. Translated by Thomas, Keith; Magowan, Rachel (London: Conway Maritime Press). ISBN 0-85177-593-4.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat