Typ 23 Norfolk

Typ 23 Norfolk (či třída Duke) je třída víceúčelových fregat britského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno 16 jednotek této třídy. Ve službě jsou od roku 1990. Z nich 13 jednotek stále provozuje královské námořnictvo a tři jednotky získalo po roce 2004 chilské námořnictvo. V době svého zařazení do služby byly považovány za nejtišší protiponorková plavidla na světě.[1] Britské námořnictvo jejich provoz plánuje do roku 2036.[2] Ve službě je mají nahradit fregaty nové generace Typu 26 a Typu 31.

Typ 23 Norfolk
HMS Somerset (F82)
HMS Somerset (F82)
Obecné informace
Uživatelé Vlajka RN Royal Navy
Vlajka Chile Chilské námořnictvo
Typ fregata
Lodě 16
Osud aktivní (2020)
Předchůdce Typ 22
Nástupce Typ 26 Global Combat Ship
Technické údaje
Výtlak 3500 t (standardní)
4200 t (plný)[1]
Délka 133 m (max.)
Šířka 16,1 m
Ponor 7,3 m
Pohon CODLAG
Rychlost 28 uzlů
Dosah 8500 nám. mil při 15 uzlech
Posádka 169
Výzbroj 1× 114mm kanón
2× 30mm kanón (2×1)
Boeing Harpoon (2×4)
Sea Wolf (VLS, 32 ks.)
4× 324mm torpédomet (2×2)
Letadla Lynx či Merlin HAS.1
Radar typ 996, typ 911, typ 1007
Sonar typ 2050, typ 2031Z

StavbaEditovat

Fregaty typu 23 byly původně zamýšleny jako menší a levnější doplněk fregat Typu 22 Broadsword v boji proti sovětským ponorkám v severním Atlantiku. Původně se mělo jednat o jednoúčelové fregaty optimalizované pro protiponorkový boj (vlečný sonar, protiponorkový vrtulník, slabá další výzbroj), ale na základě zkušeností z Falklandské války byly jejich schopnosti výrazně rozšířeny. Na zvětšené platfpormy byly mimo jiné přidány dvouúčelový 114mm kanón, řízené střely Sea Wolf ve vertikálních silech, protilodní střely a vrtulníkový hangár.[2] Důraz na protiponorkový boj se v jejich konstrukci projevil použitím tichého pohonného systému koncepce CODLAG. Zároveň byly využity zkušenosti z bojů u Falkland (např. zlepšené protipožární systémy a systémy sledování škod).[1] Celkem bylo v letech 1985–2002 postaveno 16 jednotek této třídy.

Jednotky třídy Typ 23 Norfolk:[3]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Zařazena do služby Status
Norfolk (F230) Marconi Marine (YSL), Scotstoun 14. prosince 1985 10. července 1987 1. červen 1990 Vyřazena 2005. Prodána Chile, zařazena 22. listopadu 2006 jako Almirante Cochrane (FF05).
Marlborough (F233) Swan Hunter, Wallsend 22. říjen 1987 21. leden 1989 14. červen 1991 Vyřazena 2005. Prodána Chile, zařazena 28. května 2008 jako Almirante Condell (FF06).
Argyll (F231) Marconi Marine (YSL) 20. březen 1987 8. duben 1989 31. květen 1991 Aktivní.
Lancaster (F229) Marconi Marine (YSL) 18. prosinec 1987 24. květen 1990 1. květen 1992 Aktivní.
Iron Duke (F234) Marconi Marine (YSL) 12. prosinec 1988 2. březen 1991 20. květen 1993 Aktivní.
Monmouth (F235) Marconi Marine (YSL) 1. červen 1989 23. listopad 1991 24. září 1993 Aktivní.
Montrose (F236) Marconi Marine (YSL) 1. listopad 1989 31. červenec 1992 2. červen 1994 Aktivní.
Westminster (F237) Swan Hunter 18. leden 1991 4. únor 1992 13. květen 1994 Aktivní.
Northumberland (F238) Swan Hunter 4. duben 1991 4. duben 1992 29. listopad 1994 Aktivní.
Richmond (F239) Swan Hunter 16. únor 1992 6. duben 1993 22. červen 1995 Aktivní.
Somerset (F82) Marconi Marine (YSL) 12. říjen 1992 25. červen 1994 20. září 1996 Aktivní.
Grafton (F80) Marconi Marine (YSL) 13. květen 1993 5. listopad 1994 29. květen 1997 Vyřazena 2006. Prodána Chile, zařazena 28. března 2007 jako Almirante Lynch (FF07).
Sutherland (F81) Marconi Marine (YSL) 14. říjen 1993 9. březen 1996 4. červenec 1997 Aktivní.
Kent (F78) Marconi Marine (YSL) 16. duben 1997 27. květen 1998 8. červen 2000 Aktivní.
Portland (F79) Marconi Marine (YSL) 14. leden 1998 15. květen 1999 3. květen 2001 Aktivní.
St Albans (F83) Marconi Marine (YSL) 18. duben 1999 6. květen 2000 6. červen 2002 Aktivní.

KonstrukceEditovat

 
HMS Richmond (F239)

Při tvarování trupu a nástaveb byla využita opatření pro redukci signatur. Fregaty byly vybaveny navigačním radarem Kelvin Hughes typu 1007, 3D vyhledávacím radarem BAE Systems typu 996, dvěma střeleckými radary Marconi typu 911 pro střely Sea wolf, popř. čtyřmi vrhači klamných cílů Sea Gnat.[4] Mají trupový sonar Thales Underwater Systems typu 2050 a vlečný sonar s měnitelnou hloubkou ponoru Ultra Electronics typu 2031Z. Hlavňovou výzbroj představuje 114mm/55 kanón Mk.8 mod.0 s dostřelem 22 km v dělové věži na přídi a dva 30mm kanóny Mk.1. Raketovou výzbroj tvoří dvě čtyřnásobná odpalovací zařízení protilodních střel RGM-84C Harpoon s dosahem 90 km a 32 vertikálních vypouštěcích sil pro protiletadlové řízené střely Sea Wolf Block 2 s dosahem 6 km. K ničení ponorek slouží dva dvojité 324mm torpédomety, ze kterých jsou vypouštěna lehká protiponorková torpéda Sting Ray s dosahem 11 km. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro jeden protiponorkový vrtulník Lynx či Merlin HAS.1. Vrtulníky mohou nést protiponorková torpéda, protilodní střely, hlubinné pumy a kulomety.[1]

Pohonný systém je koncepce CODLAG. Kombinuje čtyři dieselgenerátory Paxman Valenta 12 RP200CZ o výkonu 7000 hp, dvě plynové turbíny Rolls-Royce Spey SM1A o výkonu 34 000 hp (od fregaty Richmond výkonnější SM1C) a dva elektromotory GEC o výkonu 4400 hp. Obejde se přitom bez hlučných převodovek a diesely jsou pro snížení hlučnosti umístěny nad čárou ponoru. Nejvyšší rychlost dosahuje 28 uzlů. Dosah je 8500 námořních mil při ekonomické rychlosti 15 uzlů.[1]

ModernizaceEditovat

Od roku 2001 byly původní 114mm kanóny nahrazovány modernější verzí Mk.8 mod 1 v hranaté stealth dělové věži. V letech 2007–2014 rovněž 30mm kanóny nahradily dvě zbraňové stanice DS30 s 30mm kanóny Bushmaster II. Přehledové radary od roku 2012 nahrazují nové radary BAE Systems Type 997 ARTISAN 3D. Vlečný sonar typu 2031Z je od roku 2006 nahrazován novým modelem Thales Underwater Systems Type 2087 LFAS.[4] K roku 2019 neslo tento nový sonar devět plavidel.[2] Řízené střely Sea Wolf nahrazuje nový typ Sea Captor s dosahem 25 km.[2] Do roku 2018 byly tyto střely instalovány na první čtyři fregaty.

Operační službaEditovat

 
HMS Northumberland (F238)

Roku 2004 ministerstvo obrany rozhodlo o redukci provozovaných fregat typu 23 na 13 kusů. Fregaty Norfolk, Marlborough a Grafton byly v letech 2005–2006 vyřazeny a prodány Chile.[4] V červenci 2006 se fregata HMS St Albans podílela na operaci Highbrow, tedy evakuaci britských občanů z Bejrútu.[4]

Dne 21. května 2012 převzala velení fregaty Portland kapitánka Sarah West, která se tak stala historicky první ženou velící válečné lodi britského královského námořnictva.[5][6]

Zahraniční uživateléEditovat

Chile  Chile
  • Chilské námořnictvo provozuje tři původně britské fregaty této třídy. Dodány byly v letech 2007–2008.[4] V roce 2017 byla vybrána kanadská společnost Lockheed Martin Canada, aby fregaty v rámci modernizace vybavila bojovým řídícím systémem CMS 330.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e GARDINER, Robert; CHUMBLEY, Stephen; BUDZBON, Przemysaw. Conways All the World's Fighting Ships 1947–1995. Annapolis: Naval Institute Press, 1996. S. 525. (anglicky) 
  2. a b c d A guide to the Type 23 Frigate [online]. UKdj, rev. 2019-07-05 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. NORFOLK frigates (1990 - 2002) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e Type 23 Duke Class Frigate [online]. Naval-technology.com [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. French Navy Appointed the First Female Officer to Command a Frigate [online]. Worldwarships.com, rev. 2016-01-29 [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. First woman to command Royal Navy frigate takes helm [online]. Guardian, rev. 2012-05-22 [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Chilean Navy picks Lockheed for Type 23 frigate upgrades [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat