Tullio Regge
Tullio Eugenio Regge (italsky ˈtulljo ˈrɛddʒe; 11. července 1931 – 23. října 2014) byl italský teoretický fyzik.[1]
| Tullio Regge | |
|---|---|
| Narození | 11. července 1931 Borgo d'Ale |
| Úmrtí | 23. října 2014 (ve věku 83 let) Orbassano |
| Alma mater | Turínská univerzita Rochesterská univerzita Institut pro pokročilé studium |
| Pracoviště | Max Planck Institute for Physics (1958–1959) Turínská univerzita (od 1961) Institut pro pokročilé studium (1965–1979) Politecnico di Torino |
| Obor | teoretická fyzika |
| Ocenění | Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (1964) Zlatá medaile italského Řádu za zásluhy o kulturu a umění (1975) Cena Alberta Einsteina (1979) Diracova medaile Mezinárodního centra teoretické fyziky (1996) Cena Marcela Grossmanna (1997) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
V roce 1952 získal pod vedením Maria Verdeho a Gleba Wataghina na univerzitě v Turíně laureát z fyziky. V roce 1957 pak pod vedením Roberta Marshaka získal titul Ph.D. ve fyzice. V letech 1958–1959 působil ve Fyzikálním ústavu Maxe Plancka, kde pracoval s Wernerem Heisenbergem. V roce 1961 byl jmenován předsedou oddělení relativity na turínské univerzitě. Od roku 1965 do roku 1979 byl také v Institutu pro pokročilé studium. Byl emeritním profesorem na polytechnické univerzitě v Turíně a jako hostující vědec přispíval do organizace CERN. Zemřel dne 23. října 2014.[2] Byl ženatý s Rosannou Cesterovou, fyzičkou, se kterou měl tři děti: Danielu, Martu a Annu.
V roce 1959 Regge objevil matematickou vlastnost potenciálního rozptylu v Schrödingerově rovnici.[3][4] Jeho formulace je známa jako Reggeova teorie.
Na začátku 60. let Regge představil Reggeův kalkul, zjednodušenou formulaci obecné relativity. V roce 1968 on a G. Ponzano přišli na kvantovou verzi Reggeova počtu ve třech časoprostorových dimenzích, nyní známých jako model Ponzano-Regge.
Vyznamenání editovat
V roce 1964 získal cenu Dannieho Heinemana za matematickou fyziku, v roce 1968 pak Cenu Città di Como, v roce 1979 Cenu Alberta Einsteina a v roce 1987 medaili Cecila Powella.
V roce 1989 byl jako kandidát Italské komunistické strany zvolen do Evropského parlamentu, zde působil až do roku 1994. Působil jako prezident sekce turínské sekce asociace v prevenci handicapů (AIRH).
V roce 1996 obdržel Diracovu medaili,[5] o rok později cenu Marcela Grossmana[6] a v roce 2001 Pomerančukovu cenu. Byl po něm pojmenován asteroid 3778 Regge.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tullio Regge na anglické Wikipedii.
- ↑ Addio a Tullio Regge, genio della fisica [online]. La Stampa, 2014-10-24 [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
- ↑ D'AURIA, Riccardo. Tullio Regge 1931–2014. S. 39–39. cds.cern.ch [online]. CERN Courier, 2015 [cit. 2020-04-17]. S. 39–39. Dostupné jako soubor pdf.
- ↑ Tullio Regge, "Introduction to complex angular momentum," Il Nuovo Cimento Series 10, Vol. 14, 1959, p. 951.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 0-521-21245-6.
- ↑ Dirac Medalists 1996 — ICTP Portal
- ↑ MARCEL GROSSMANN AWARDS
Externí odkazy editovat
- Lutopia del progresso a "rischio zero (italsky)
- L'imperdibile intervista a Tullio Regge e Rita Levi-Montalcini, Memoro - la Banca della Memoria
- Premi Guilio Natta e Nicolò Copernico: Tullio Regge
