Tropické cyklóny a změna klimatu
V důsledku současné změny klimatu se pravděpodobně zvýší intenzita tropických cyklón, zvýší se množství srážek a zvýší se bouřkové přívaly, ale může se také stát, že jich bude celosvětově méně. Tropické cyklóny mohou také rychleji zesilovat a vyskytovat se ve vyšších zeměpisných šířkách. Tyto změny jsou způsobeny zvyšující se teplotou moří a zvýšeným maximálním obsahem vodní páry v atmosféře v důsledku ohřívání vzduchu. Národní hodnocení změny klimatu v USA z roku 2018 uvádí, že „nárůst skleníkových plynů a pokles znečištění ovzduší přispěly ke zvýšení aktivity hurikánů v Atlantiku od roku 1970“.
Tropické cyklóny se v Atlantském oceánu a severovýchodním Tichém oceánu označují jako hurikány, v severozápadním Tichém oceánu jako tajfuny a v jižním Tichém oceánu nebo Indickém oceánu jako cyklóny. V zásadě se ale jedná o stejný typ bouří.[1]
Pozadí editovat
Tropická cyklóna je rychle rotující bouřkový systém charakterizovaný středem nízkého tlaku, uzavřenou atmosférickou cirkulací v nízkých hladinách, silným větrem a spirálovitým uspořádáním bouřek, které vytvářejí silný déšť nebo bouřky. Většina těchto systémů se každoročně formuje v jedné ze sedmi oblastí tropických cyklón, které jsou monitorovány různými meteorologickými službami a výstražnými centry.
Faktory, které určují aktivitu tropických cyklón, jsou poměrně dobře známy: tropickým cyklónám prospívá teplejší hladina moře, nestabilní a vlhká střední troposféra, zatímco vertikální střih větru je potlačuje. Všechny tyto faktory se v důsledku změny klimatu mění, ale není vždy jasné, který z nich převládá.[2]
Data a modely editovat
Měření editovat
Na základě satelitních snímků je hlavní technikou používanou k celosvětovému odhadu intenzity tropických cyklón tzv. Dvorakova technika (podle amerického meteorologa Vernona Dvoraka).[3]
Potenciální intenzitu (PI) tropických cyklón lze vypočítat z pozorovaných dat, odvozených především z vertikálních profilů teploty, vlhkosti a teploty povrchu moře (SST). Konvektivní dostupná potenciální energie (CAPE), byla počítána z radiosondážních stanic v některých částech tropů v letech 1958–1997, ale je považována za nekvalitní. Index rozptylu energie (Power Dissipation Index, PDI) vyjadřuje celkový rozptyl energie pro severní Atlantik a západní část severního Pacifiku a je silně korelován s tropickou SST.[4] Pro klasifikaci systému existují různé stupnice tropických cyklón.
Historické záznamy editovat
Od satelitní éry, která začala kolem roku 1970, jsou trendy považovány za dostatečně robustní, pokud jde o souvislost bouří a teploty povrchu moře. Panuje shoda, že ve vzdálenější minulosti existovala aktivní bouřková období, ale index rozptylu energie související s teplotou povrchu moře nebyl tak vysoký.[4] Paleotempestologie je věda o aktivitě tropických cyklón v minulosti pomocí geologických proxy (povodňových sedimentů) nebo historických dokumentárních záznamů, jako jsou vraky lodí nebo anomálie letokruhů stromů. Do roku 2019 nejsou paleoklimatické studie zatím dostatečně konzistentní, aby z nich bylo možné vyvozovat závěry pro širší regiony, poskytují však některé užitečné informace o konkrétních lokalitách.[5]
Modelování tropických cyklón editovat
Ke studiu očekávaných budoucích změn cyklonální aktivity se používají klimatické modely. Klimatické modely s nižším rozlišením nemohou přímo reprezentovat konvekci a místo toho používají parametrizace k aproximaci procesů v menším měřítku. To představuje pro tropické cyklóny obtíže, protože konvekce je podstatnou součástí fyziky tropických cyklón.
Globální modely s vyšším rozlišením a regionální klimatické modely mohou být náročnější na výpočetní techniku, což ztěžuje simulaci dostatečného množství tropických cyklón pro robustní statistickou analýzu. S rostoucím technologickým pokrokem však klimatické modely zlepšily schopnosti simulace četnosti a intenzity tropických cyklón.[6][7]
Jedním z problémů, kterým vědci při modelování čelí, je určit, zda nedávné změny tropických cyklónů souvisejí s antropogenními vlivy, nebo zda jsou tyto změny stále v rámci jejich přirozené variability.[8] Tto je nejvíce patrné při zkoumání tropických cyklónů v delším časovém rozlišení. Jedna studie zjistila klesající trend tropických bouří podél východního australského pobřeží v průběhu stoletého historického záznamu.[9]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tropical cyclones and climate change na anglické Wikipedii.
- ↑ US DEPARTMENT OF COMMERCE, National Oceanic and Atmospheric Administration. What is the difference between a hurricane and a typhoon?. oceanservice.noaa.gov [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. (EN-US)
- ↑ PATRICOLA, Christina M.; WEHNER, Michael F. Anthropogenic influences on major tropical cyclone events. Nature. 2018-11, roč. 563, čís. 7731, s. 339–346. Dostupné online [cit. 2021-12-10]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/s41586-018-0673-2. (anglicky)
- ↑ Real Time Cyclone Activity | Department of Atmospheric Science | Tropical Meteorology Project | Colorado State University. web.archive.org [online]. 2020-01-01 [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-01.
- ↑ a b IPCC AR4 - 3.8.3 Evidence for Changes in Tropical Storms - AR4 WGI Chapter 3: Observations: Surface and Atmospheric Climate Change. archive.ipcc.ch [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
- ↑ WALSH, K.J.E.; CAMARGO, S.J.; KNUTSON, T.R. Tropical cyclones and climate change. Tropical Cyclone Research and Review. 2019-12, roč. 8, čís. 4, s. 240–250. Dostupné online [cit. 2021-12-10]. DOI 10.1016/j.tcrr.2020.01.004. (anglicky)
- ↑ ZHAO, Ming; HELD, Isaac M.; LIN, Shian-Jiann. Simulations of Global Hurricane Climatology, Interannual Variability, and Response to Global Warming Using a 50-km Resolution GCM. Journal of Climate. 2009-12-15, roč. 22, čís. 24, s. 6653–6678. Dostupné online [cit. 2021-12-10]. ISSN 1520-0442. DOI 10.1175/2009JCLI3049.1. (anglicky)
- ↑ MURAKAMI, Hiroyuki; WANG, Yuqing; YOSHIMURA, Hiromasa. Future Changes in Tropical Cyclone Activity Projected by the New High-Resolution MRI-AGCM. Journal of Climate. 2012-05, roč. 25, čís. 9, s. 3237–3260. Dostupné online [cit. 2021-12-10]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/JCLI-D-11-00415.1. (anglicky)
- ↑ KNUTSON, Thomas R.; MCBRIDE, John L.; CHAN, Johnny. Tropical cyclones and climate change. Nature Geoscience. 2010-03, roč. 3, čís. 3, s. 157–163. Dostupné online [cit. 2021-12-10]. ISSN 1752-0894. DOI 10.1038/ngeo779. (anglicky)
- ↑ CALLAGHAN, Jeff; POWER, Scott B. Variability and decline in the number of severe tropical cyclones making land-fall over eastern Australia since the late nineteenth century. Climate Dynamics. 2011-08, roč. 37, čís. 3–4, s. 647–662. Dostupné online [cit. 2021-12-10]. ISSN 0930-7575. DOI 10.1007/s00382-010-0883-2. (anglicky)