Tripartitní komise pro navrácení měnového zlata

Tripartitní komise pro navrácení měnového zlata, také známá jako Tripartitní zlatá komise, byla komise založená v září 1946. V komisi byli zástupci Francie, Spojeného království a USA. Jejím úkolem bylo znovu získat zlato ukradené nacistickým Německem z jiných zemí a následně je vrátit právoplatným vlastníkům. Komise měla sídlo v Bruselu. Ke konečnému vyrovnání a zrušení komise došlo až v roce 1998.

Historie

editovat

Na konci druhé světové války západní spojenci zajistili v solných dolech Merkers část zlata ukradeného z mnoha evropských zemí. V září 1946 vznikla zvláštní tripartitní komise pro navrácení nacisty ukradeného zlata, složená z amerického, britského a francouzského komisaře. Jednotlivé státy k této komisi podávaly žádosti o navrácení ukradeného zlata. Československo požadovalo 45,5 tuny, komise tento nárok uznala v plné výši.[1]

Po shromáždění předložených nároků na navrácení zlata komise zjistila, že množství dohledaného zlata je menší, než celkový objem požadavků. Každý stát proto obdržel pouze poměrnou část své pohledávky.[1]

Komise dokončila svou práci a byla formálně rozpuštěna v roce 1998. Československu bylo předáno posledních asi 330 kg zlata.[2]

Československé zlato

editovat

Československu byl Tripartitní komisí uznán nárok na navrácení 45,5 tuny zlata, ve skutečnosti bylo navráceno asi 24,5 tuny.[1] První část – 6 tun zlata v mincích – byla předána již v roce 1947.[pozn. 1] Vyplacení zbývající části zkomplikovaly požadavky USA, které žádaly kompenzaci za majetky znárodněné v roce 1945, a Spojeného království, které požadovalo splacení válečných půjček. Československá strana počítala s tím, že půjčky budou splaceny válečnými reparacemi, které však vůbec nebyly Německu vyměřeny. Hodnota zlata přitom byla nižší, než zmíněné požadavky.[3]

K dohodě došlo teprve v roce 1982 na nátlak USA, které hrozily zabavením zlata, pokud nebudou kompenzovány znárodněné majetky. Poté, co Československo uhradilo Spojenému království 24,3 milionu liber a USA 84,4 milionu dolarů, získalo zpět 18,4 tuny zlata. V té době již byla hodnota zlata vyšší, takže i po uhrazení požadavků Spojeného království a USA byla celková bilance z pohledu Československa pozitivní. Z pohledu Československa měl však zlatý poklad větší hodnotu v symbolické rovině, než v rovině finanční.[3]

Státy, které žádaly o navrácení zlata

editovat

Poznámky

editovat
  1. Nejdříve se vracelo zlato, jehož původ byl zřejmý, v tomto případě šlo o československé zlaté dukáty.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tripartite Commission for the Restitution of Monetary Gold na anglické Wikipedii.

  1. a b c Československé zlato. www.historie.cnb.cz [online]. ČNB [cit. 2024-07-31]. Dostupné online. 
  2. URBAN, Radek. Měnové zlato v historické perspektivě - Česká národní banka. www.cnb.cz [online]. ČNB, 2000-09-22 [cit. 2024-07-31]. Dostupné online. 
  3. a b KRÁL, Richard. Měnové zlato (podruhé) - Česká národní banka. www.cnb.cz [online]. ČNB, 2000-10-13 [cit. 2024-07-31]. Dostupné online.