Otevřít hlavní menu

Tomáš Beránek

český římskokatolický kněz, oběť komunismu a tajný papežský komoří

Tomáš Beránek (15. srpna 1897 Sušice3. prosince 1954 Brno) byl český římskokatolický kněz, oběť komunismu a tajný papežský komoří.

Jeho Milost
Mons. Tomáš Beránek
Tajný papežský komoří
Template-Honorary Prelate of His Holiness.svg
Církev římskokatolická
Diecéze českobudějovická
Svěcení
Kněžské svěcení 1919
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Kaplan farnosti Tábor (1920-1930)
  • Administrátor farnosti Strmilov (1930)
  • Kaplan farnosti Vodňany (1930-1935)
  • Děkan farnosti Vodňany (1935-1950)
  • Vikář okrsku Vodňany (1939-1950)
  • Asesor biskupské konsistoře v Českých Budějovicích (1947-1950)
Osobní údaje
Země ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum narození 15. srpna 1897
Místo narození Sušice, Československo
Datum úmrtí 3. prosince 1954 (ve věku 57 let)
Místo úmrtí Brno, Československo
Příčina úmrtí zánět ledvin
Místo pohřbení Hřbitov ve Vodňanech
Národnost česká
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se 15. srpna 1897 v Sušicích, kde navštěvoval i obecnou školu. Poté studoval na českém gymnaziu v Českých Budějovicích. Po gymnáziu byl přijat do kněžského semináře v Českých Budějovicích. Na kněze byl vysvěcen roku 1919. Po vysvěcení působil jako kaplan farnosti Tábor, kde působil do roku 1930. Dále působil jako administrátor farnosti Strmilov, kaplan a později děkan farnosti Vodňany a biskupský vikář okrsku Vodňany.

Byl účastníkem odboje za německé okupace. V roku 1945 se stal členem národního výboru, ale v březnu roku 1948 byl z něho odvolán. V roce 1947 se stal asesorem českobudějovické biskupské konzistoře a ve stejný rok mu byl udělen titul tajného papežského komořího. Byl členem Československé strany lidové a spolku Orel.

Dne 8. února 1950 byl zatčen Státní bezpečností a dne 3. února 1951 byl Státním soudem ve vykonstruovaném procesu s dalšími osmi biskupskými sekretáři a knězi odsouzen k 11 letům odnětí svobody. Obviněn byl z letákové akce, nabádání kněží k protistátní činnosti, varování osob před zatčením a zneužití kostelní sbírky. Byl vězněn v Leopoldově a na Mírově.

Zemřel 3. prosince 1954 ve vězeňské nemocnici v Brně na následky zánětu ledvin. Pohřeb nebyl komunistickými orgány povolen a proto byl pohřben do společné šachty a poté do vězeňského hrobu č. 1357 v Brně. Roku 1968 byly jeho ostatky exhumovány a uloženy na hřbitově ve Vodňanech. Dne 14. srpna 1997 byla v Sušici slavnostě odhalena pamětní deska k 100. výročí jeho narození. Tato deska je umístěna na jeho rodném domě v Kostelní ulici.[1]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat