Tkáňové soli
Tkáňové soli (buněčné soli, biochemické soli, Schüsslerovy soli, soli života) jsou pojmem z oblasti alternativní medicíny. Označují se tak anorganické chemické látky, které jsou přítomny jako minerální složky v organismu. Vlastní pojem "tkáňová sůl" není součástí standardní biochemie ani fyziologie, nikdy nebyl podán vědecký důkaz jakéhokoliv klinického účinku.
Systém tkáňových solí editovat
Systém tkáňových solí sestavil v 19. století německý lékař a homeopat Wilhelm Heinrich Schüßler. Vycházel z představy, že nemoc je způsobena nerovnováhou mezi jednotlivými anorganickými látkami a jejich zevní podání vede k nastolení rovnováhy a tedy k ústupu onemocnění.
Přehled základních tkáňových solí editovat
Schüsserův systém se skládá se z dvanácti solí:
| Název soli | Chemické složení | Barevné označení | |
|---|---|---|---|
| 1. | Kalium phosphoricum | KH2PO4 (hydrogenfosforečnan draselný) | červená |
| 2. | Natrium sulphuricum | Na2SO4 (síran sodný) | korálová |
| 3. | Kalium chloratum (muriaticum) | KCl (chlorid draselný) | oranžová |
| 4. | Calcium fluoratum (Calcarea Fluorica) | CaF2 (fluorid vápenatý) | zlatá |
| 5. | Magnesium phosphoricum | MgHPO4 · 3 H2O (hydrogenfosforečnan hořečnatý) | žlutá |
| 6. | Kalium sulphuricum | K2SO4 (síran draselný) | olivová |
| 7. | Natrium phosphoricum | Na2HPO4 · 12 H2O (hydrogenfosforečnan sodný) | zelená |
| 8. | Calcium sulphuricum | CaSO4 · 2 H2O (síran vápenatý) | tyrkysová |
| 9. | Silicea | SiO2 · 2 H2O (oxid křemičitý) | modrá |
| 10. | Calcium phosphoricum | CaHPO4 · 2 H2O (hydrogenfosforečnan vápenatý) | královská modrá |
| 11. | Natrium chloratum (muriaticum) | NaCl (chlorid sodný) | fialová |
| 12. | Ferrum phosphoricum | FePO4 · 4 H2O (fosforečnan železitý) | purpurová (magenta) |
Doplňkové soli editovat
Po Schüsslerově smrti postupně vznikla postupně doplňková řada, která obsahuje další soli:
| Název soli | Chemické složení | Prodejní označení | |
|---|---|---|---|
| 13. | Kalium arsenicosum | K3AsO3 (arsenitan draselný) | -- není v ČR v prodeji |
| 14. | Kalium bromatum | KBr (bromid draselný) | -- není v ČR v prodeji |
| 15. | Kalium iodatum | KI (jodid draselný) | Iodium |
| 16. | Lithium chloratum (muriaticum) | LiCl (chlorid lithný) | -- není v ČR v prodeji |
| 17. | Manganum sulphuricum | MnSO4 · H2O (síran manganatý) | Manganum |
| 18. | Calcium sulphuratum | CaS (sulfid vápenatý) | -- není v ČR v prodeji |
| 19. | Cuprum arsenicosum | Cu3(AsO3)2 (arsenitan měďnatý) | -- v ČR nahrazeno Cuprum sulphuricum metallicum |
| Cuprum sulphuricum metallicum | CuSO4 + Cu (síran měďnatý + měď) | Cuprum | |
| 20. | Kalium aluminium sulphuricum | KAl(SO4)2 · 12 H2O (síran draselno-hlinitý) | -- není v ČR v prodeji |
| 21. | Zincum chloratum (muriaticum) | ZnCl2 (chlorid zinečnatý) | Zincum |
| 22. | Calcium carbonicum | CaCO3 (uhličitan vápenatý) | -- není v ČR v prodeji |
| 23. | Natrium bicarbonicum | NaHCO3 (hydrogenuhličitan sodný) | -- není v ČR v prodeji |
| 24. | Arsenum iodatum | AsI3 (jodid arsenitý) | -- není v ČR v prodeji |
| 25. | Aurum chloratum (muriaticum) natronatum | Na(AuCl4) · 2 H2O (tetrachlorozlatitan sodný) | -- není v ČR v prodeji |
| 26. | Selenium metallicum | Se (selen) | Selenium |
| 27. | Kalium bichromicum | K2Cr2O7 (dichroman draselný) | -- v ČR nahrazeno Chromium muriaticum |
| Chromium chloratum (muriaticum) | CrCl3 (chlorid chromitý) | Chromium |
Výroba biochemických solí editovat
I když se Schüssler stále více od homeopatie a principu podobnosti vzdaloval, zůstával ve farmaceutické praxi u homeopatické výrobní techniky, kterou za ta léta dobře znal. Tkáňové soli se třou s mléčným cukrem a pak jsou podle homeopatických pravidel potencovány. Ve finální fázi mají podobu malinkatých tabletek. Z chemického hlediska přípravek obsahuje nanejvýš jen něco málo molekul výchozí látky.
Potence biochemických solí editovat
Tkáňové soli se vyrábějí jako tabletky 0,25 g nebo 0,5 g v potencích D3, D6 a D12. Doplňkové soli v potencích D6 a D12. Jde o decimální potence v poměru 1:1000 (D3), 1:1 000 000 (D6) a 1:1 000 000 000 000 (D12). Biochemické soli se vyrábějí v potenci D6.
Wilhelm Heinrich Schüssler editovat
Život editovat
Narodil se 21. srpna 1821. O jeho mládí se neví téměř nic. Na živobytí si vydělával převážně vyučováním cizích jazyků. Ačkoliv neměl žádné vyšší vzdělání, měl výborné znalosti starých i nových jazyků. Wilhelmův starší bratr mu později finančně vypomohl, aby mohl vystudovat vysokou školu. Wilhelmovi bylo už přes třicet, a neměl ani maturitu, když začal studovat medicínu. Studoval na různých univerzitách, v Německu, ve Francii, jeden semestr i v Praze. Aby však mohl složit státní zkoušku, potřeboval k tomu mít chybějící maturitu. Tu absolvoval na gymnáziu v Oldenburgu. Blahopřání profesorů gymnázia znělo na dnešní poměry velmi kuriózně: "Pane doktore, právě jste velmi dobře složil maturitní zkoušku."
V roce 1857 ve věku 36 let získal Willhelm aprobaci jako praktický lékař. V prvních letech práce se věnoval převážně homeopatii, která ho už dlouho velmi zajímala, byl však i jejím kritikem. Snažil se o takovou terapii, která by si vystačila s minimem léků. Zemřel 30. března 1898 na mrtvici.
Začátky editovat
V roce 1873 zveřejnil německý lékař Wilhelm Heinrich Schüssler v Allgemeinen Homóopatischen Zeitung článek s názvem Zkrácená homeopatická terapie, v němž oznámil, že obvyklé, všeobecně používané léky v praxi celkem nepotřebuje a že pracuje s dvanácti léky anorganického původu, s tzv. fyziologickými funkčními látkami, nacházejícími se v organismu. O rok později se rozhodl základní poznatky své zredukované homeopatie zveřejnit pro širší okruh zájemců. V knihkupectví se objevily jeho brožury Zkrácená terapie na základě histologie a celulární patologie.
Medicínské objevy editovat
Později Schüssler píše: "Moje léčitelská zkušenost je nehomeopatická, neboť stojí nikoli na principu podobnosti, ale na fyziologicko-chemických dějích, které se v lidském organismu odehrávají." Své nové postupy v následujících letech nazval biochemií. Schüssler byl velmi silně ovlivněn buněčnou patologií R. Virchowa (1821–1902).
Poznání, že normální fungování buňky závisí na anorganických solích, nasměrovalo Schüsslera v jeho bádání. Úchylka od normálních hodnot anorganických, výživných solí, zejména jejich nedostatek, je pro něj podstatou všech chorob. Jeho terapie spočívá v tom, že je třeba deficit nějaké anorganické látky v těle vyrovnat tím, že se stejná látka podá jako lék. Není tím myšleno, že chybějící se obligatorně nahradí chybějícím, nýbrž jde o dodání informace, která buňky povzbudí tak, aby byly schopny životně důležité látky opět z potravy v potřebném množství přijímat. Schüssler originálním způsobem spojil tehdejší poznatky vědy o buňkách a o minerálních solích svým homeopatickým myšlením.
Literatura editovat
- časopis českých homeopatů Arnika 3-4/2002
- Hartwig Gabler: Wesen und Anwendung der Biochemie, DHU, Karlsruhe, 1991 (německy)
- Ingrid Kraazová: Umění zdravého života, Melantrich, Praha, 1994
- Josef Zentrich: Třetí cesta ke zdraví,II. díl, Fontána, Olomouc, 1996
- MUDr.Vilma Partyková: Urinoterapie očima lékaře, Start, Benešov, 1997
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tkáňové soli na Wikimedia Commons - Biochemické tkáňové soli Archivováno 14. 12. 2013 na Wayback Machine.
- Biomineral D6 Archivováno 24. 12. 2013 na Wayback Machine.
