Titulus Crucis
Titulus Crucis (latinsky „Titul Kříže“) je relikvie uchovávaná v kostele Santa Croce (Bazilika Svatého Kříže v Jeruzalémě) v Římě. Křesťanská tradice tvrdí, že se jedná o titulus (tabulku) z Pravého Kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš.[1]
Tabulka je uctívána některými katolíky jako relikvie spojená s Ježíšem. Toto tvrzení je učenci buď zcela ignorováno[2] nebo je relikvie považována za středověký padělek.[3]
Popis
editovatDeska je vyrobena z ořechového dřeva, 25 × 14 × 2,6 cm (10 × 4½ × 1 in) a má hmotnost 687 gramů (1,515 lb). Na desce je nápis tvořený třemi řádky: první je z velké části zničen, druhý a třetí řádek je tvořen zrcadlově psanými, řeckými a latinskými písmeny[4] V latině se čte nápis Iesus Nazarenus Rex Iudaeoru jako Ježíš Nazaretský král Židovský.[5], což odpovídá Janovi 19:19 a iniciálám INRI známým všem zbožným katolíkům.
Nalezení relikvie
editovatSvatá Helena, římská císařovna a matka císaře Konstantina Velikého, se vydala na pouť do Svaté země a údajně objevila Pravý kříž a mnoho dalších relikvií, které byly darovány kostelu Santa Croce v Římě, který nechala Helena kolem roku 325 n. l. postavit. Caccianemici dal Orso byl v roce 1124 jmenován kardinálem a ještě než se roce 1144 se stal papežem Luciem II. nechal kostel zrekonstruoval a relikvii uložit do krabice, která nese jeho pečeť jako kardinála.[6] Na krabici se zjevně zapomnělo až do 1. února 1492, kdy ji pracovníci restaurující mozaiku objevili ukrytou za cihlou s nápisem Titulus Crucis. Bylo to ve stejný den, kdy do Říma dorazily zprávy o pádu Maurů ve Španělsku. Pedro González de Mendoza, v té době španělský kardinál a kněz kostela Santa Croce podpořil úctu k nově objevené relikvii.[7]
Zkoumání pravosti
editovatV roce 1997 se německý a historik Michael Hesemann rozhodl nechat pravost relikvie ověřit. Předal tabulku sedmi odborníkům na hebrejskou, řeckou a latinskou paleografii: Gabrielu Barkayovi z Israel Antiquities Authority, Hanan Eshel, Ester Eshel a Leah Di Segni z Hebrew University of Jerusalem, další dostali Israel Roll a Benjamin Isaac z University Tel Aviv a Carsten Peter Thiede z německého Paderbornu a universita v Beer Sheva v Izraeli. Podle Hesemanna žádný z odborníků nenašel jakýkoli náznak středověkého nebo pozdně antického padělání. Všichni relikvii datovali v časovém rámci mezi 1. a 3. – 4. století n. l., přičemž většina odborníků upřednostňovala 1. století, což nikdo z nich nevylučoval. Hesemann dospěl k závěru, že je skutečně možné, že Titulus Crucis je autentickou relikvií.[8]
Carsten Peter Thiede míní, že deska, na kterou psal nápis židovský písař, tabulka Titulus Crucis je pravděpodobně skutečnou součástí Pravého Kříže. Píše, že pořadí jazyků je z hlediska histore pravděpodobné, je pravděpodobnější než pořadí uvedené v kanonickém Novém zákoně, protože kdyby šlo o padělek, padělatel by jistě zůstal věrný biblickému textu.[4] Joe Nickell odkazuje na tento argument jako na „pokus o psychoanalýzu mrtvých“ a říká, že „padělatelé - zejména z jiné éry - mohou udělat něco chytřejšího nebo hloupějšího nebo jednoduše jiného, než co bychom očekávali.“[6]
V roce 2002 Roma Tre University provedla radiokarbonové datovací testy artefaktu a bylo prokázáno, že tabulka pochází z let 980 až 1146 našeho letopočtu. Nekalibrované radiokarbonové datum bylo 1020 ± 30 BP, kalibrováno jako AD 996–1023 (1σ) a AD 980–1146 (2σ) pomocí INTCAL98. Tyto výsledky byly publikovány v recenzovaném časopise Radiocarbon.[9] Titulus Crucis nalezený Helenou je proto s největší pravděpodobností středověký artefakt; italská klasická vědkyně Maria Rigato diskutovala o možnosti, že se jedná o kopii dnes již ztraceného originálu.[10]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Titulus Crucis na anglické Wikipedii.
- ↑ MARIJAN DOVIĆ, JÓN KARL HELGASON. National Poets, Cultural Saints: Canonization and Commemorative Cults of Writers in Europe National Cultivation of Culture. [s.l.]: BRILL, 2016. Dostupné online. ISBN 9004335404. S. 30.
- ↑ Morris, Colin The sepulchre of Christ and the medieval West: from the beginning to 1600 OUP Oxford (17 Mar 2005) ISBN 978-0-19-826928-1 s. 32 [1]
- ↑ Byrne, Ryan; McNary-Zak, Bernadette Resurrecting the Brother of Jesus: The James Ossuary Controversy and the Quest for Religious Relics The University of North Carolina Press (15. srpna 2009) ISBN 978-0-8078-3298-1 s. 87 [2]
- ↑ a b 'TITULUS CRUCIS'..Evidence that the Actual Sign Posted Above The Lord on The Cross Has Been Located?. www.s8int.com [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-01.
- ↑ Antoninii Placentini Itinerarium, in Corpus Christianorum, Series Latina, Vol. 175, 130.
- ↑ a b Joe Nickell, Relics of the Christ (The University Press of Kentucky, 1 March 2007) ISBN 978-0-8131-2425-4, s. 87–8. [3]
- ↑ CAMPBELL, Gordon. The Oxford Illustrated History of the Renaissance. [s.l.]: Oxford University Press, 2019. Dostupné online. ISBN 978-0-19-871615-0. S. 105. (anglicky)
- ↑ -The title of the cross of Jesus Christ? By Michael Hesemann. www.michaelhesemann.info [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22.
- ↑ Francesco Bella; CARLO AZZI. 14C Dating of the Titulus Crucis. Radiocarbon. University of Arizona, 2002, s. 685–689. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-07-17. ISSN 0033-8222.
- ↑ Rigato ML. 2002. Il Titolo della Croce di Gesù. Confronto tra i Vangeli e la Tavoletta – Reliquia della Basilica Eleniana a Rome. Dottorato nella Facoltà di Teologia. Pontificia Università Gregoriana. Roma.