Titiovo–Bodeovo pravidlo

Planeta n velká poloosa
a (AU)
Titiovo–Bodeovo
pravidlo
Odchylka od pravidla
Merkur −∞ 0,39 0,4 −3.23%
Venuše 0 0,72 0,7 +3.33%
Země 1 1,00 1,0 0.00%
Mars 2 1,52 1,60 −4.77%
pás planetek 3 2 až 5 2,80
Ceres* 3 2.77 2.8 −1.16%
Jupiter 4 5,20 5,20 +0.05%
Saturn 5 9,54 10,0 −4.42%
Uran 6 19,2 19,6 −1.95%
Neptun 30,1
Pluto* 7 39,4 38,8 +1.02%
Eris* 8 67,7 77,2 -12,3%
(*) Hvězdičkou označené jsou planetky

Titiovo–Bodeovo pravidlo, zvané též Titiův–Bodeův zákon, Titiova–Bodeova řada, Bodeův zákon či Bodeova řada je vyjádření přibližných hodnot průměrné vzdálenosti (velké poloosy dráhy) planet sluneční soustavy v astronomických jednotkách (AU) posloupnosti:

Pravidelnosti v hodnotách průměrné vzdálenosti si všiml v roce 1766 německý matematik J. D. Titius a o šest let později tento zákon publikoval tehdejší ředitel berlínské hvězdárny J. E. Bode. Jak vidno z připojené tabulky, toto pravidlo platilo vcelku dobře pro tehdy známé planety, s tím, že u Saturnu byla již značně velká odchylka[zdroj?!] a pro hodnotu n=3 neexistovala žádná známá planeta.

Po objevení první planetky (1) Ceres se zdálo, že byl chybějící člen řady nalezen; to však velice brzy objevy dalších podobných těles vyvrátily.

Zcela se tomuto pravidlu, které je dnes již považováno za historickou kuriozitu,[1] vymyká planeta Neptun, zatímco Pluto, nedávno vyřazené ze seznamu planet, do Titius-Bodeovy řady zapadá.

V poslední době zažívá Titiovo-Bodeovo pravidlo renesanci, neboť dobře popisuje vzdálenosti planet u jiných planetárních systémů.[2]

ReferenceEditovat

  1. BĚLÍK, Marcel. ČAM za říjen 2017: Galaxie M81. astro.cz. Česká astronomická společnost, 2017-11-15. Dostupné online [cit. 2017-11-18]. 
  2. ALDEBARAN. Rudolf Mentzl: Titius s Bodem opět na scéně?. www.aldebaran.cz [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat