Tibetský exilový parlament
Parlament Ústřední tibetské správy (tibetsky: གྲོས་ཚོགས་ཐོག་གསུང་བཤད།) je zastupitelským sborem a zákonodárným orgánem Tibetské exilové vlády.
| Parlament Ústřední tibetské správy | |
|---|---|
| 17. volební období | |
 | |
 Zasedací místnost parlamentu | |
| Základní informace | |
| Typ | jednokomorový |
| Založení | 2. září 1960 |
| Sídlo | Dharamsala |
| Vedení | |
| Předseda | Chenpo Sonam Tenfel |
| Složení | |
| Počet členů | 45 |
| Volby | |
| Předchozí volby | 18. října 2021 |
| Oficiální web | |
| https://tibetanparliament.org/ | |
Historie editovat
| „ | Ještě před mým odjezdem z Tibetu v březnu 1959 jsem došel k závěru, že v měnících se podmínkách moderního světa musí být systém vládnutí v Tibetu upraven a pozměněn tak, aby umožnil voleným zástupcům lidu hrát efektivnější roli ve vedení a utváření sociálních a ekonomických politik státu. Také jsem pevně věřil, že toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím demokratických institucí založených na sociální a ekonomické spravedlnosti. | “ |
| — 14. dalajláma, předmluva k Ústavě z roku 1963[1] | ||
Již před rokem 1959 dalajlama zahájil proces demokratizace v Tibetu. Před čínskou invazí bylo v Tibetu hlavním rozhodovacím orgánem tzv. Tsogdu (Národní shromáždění), kde byli zastoupeni mniši a další společenské skupiny spolu s Kalony (ministry) a dalšími úředníky. Nebyly však žádné přímé volby, místo toho byli jeho členové vybíráni jako zástupci komunit a obchodních skupin. V roce 1960 Dalajlama navrhl vytvoření voleného orgánu s názvem "Komise tibetských lidových zástupců". Toto bylo historickým krokem, kterým se zrodil tibetský demokratický systém. Později dalajláma prosazoval další reformy a v roce 1963 vydal ústavu pro exilový tibetský stát. Během let došlo k dalším změnám, včetně způsobu výběru zástupců do parlamentu, finanční transparentnosti a změn v politické struktuře.
V období od 12. května 1990 do 28. května 1991 nastalo tzv. interregnum, kdy parlament nezasedal. V této době Dalajlama jmenoval Výbor pro revizi ústavy s pokyny k vypracování demokratické charty pro Tibeťany v exilu a také k přezkoumání stávajícího návrhu ústavy pro budoucí Tibet. Návrh charty pro Tibeťany v exilu měl začlenit přesně definovaná ustanovení založená na realitě exilové situace, ačkoli dalajlama vzhledem k převažujícím názorům souhlasil s tím, že bude nadále hlavou státu a vlády. Zdůraznil však, že až bude v tibetské společnosti dosaženo skutečně demokratického systému, nebude nadále nést žádnou oficiální odpovědnost ani politické označení. K tomuto došlo o 20 let později, roku 2011, kdy se definitivně vzdal veškerých politických funkcí. Během let byly učiněny další reformy, včetně přímé volby vůdce tibetského exilového státu.
Současnost editovat
.jpg)
Exilový parlament je tvořen 45 členy:[2]
- po deseti zástupcích mají tři tradiční regiony Tibetu: Ü-Cang, Kham a Amdo, (volí Tibeťané v Indii, Nepálu a Bhútánu)
- pět tradičních škol tibetského buddhismu má po dvou zástupcích,
- pět zastupuje Tibeťany v zahraničí - dva zástupci Evropy, dva zastupují Severní a Jižní Ameriku, a jeden zástupce "Australasie" (Austrálie a Asie s výjimkou Indie, Nepálu a Bhútánu)
Právo volit mají tibetští občané starší 18 let, kandidovat mohou občané starší 25 let. Volební období je 5 let a současně s parlamentními volbami se koná první kolo přímé volby předsedy vlády.[3] Zatím poslední volby se konaly 19. října 2021.
Úkolem parlamentu je:[4]
- schvalovat ministry navržené předsedou vlády a v případě potřeby odvolat předsedu vlády nebo jakéhokoliv ministra;
- vydávat zákony, vytvářet pravidla a předpisy a rozhodovat o záležitostech politiky;
- přezkoumávat rozhodnutí vlády ve světle politik a programů přijatých parlamentem;
- kontrolovat a dohlížet na finance Ústřední tibetské správy;
- stýkat se s vládami, parlamenty, nevládními organizacemi a jednotlivci po celém světě s cílem získat podporu pro věc Tibetu;
- pravidelně navštěvovat tibetské osady a hodnotit správu a posuzovat stížnosti široké veřejnosti;
- být místem střetu vlády a opozice v bezstranickém demokratickém systému.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parliament of the Central Tibetan Administration na anglické Wikipedii.
- ↑ Evolution of TPE [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Election commision [online]. CTA [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠEBOK, Filip. Tibeťané v exilu si volí novou reprezentaci. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum s.r.o., 2021-01-13 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Functions - Tibetan parliament-in-exile [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tibetan Parliament in Exile na Wikimedia Commons - Ústava Ústřední tibetské správy (anglicky)
